Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2016

21. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 25. května 2016. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 5. do 29. 5. 2016. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc můžeme pozorovat planety Saturn a Mars. Slunce potěšilo pěknou velkou skvrnou. Chystá se start družic Galileo i dalšího Falconu 9.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 29. května ve 14:12 SELČ. K jeho pozorování bude tedy nejvhodnější druhá polovina noci, kdy ale nebude příliš vysoko nad obzorem.

Planety:
Jupiter (–2,1 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Mars (–2,1 mag) byl v neděli v opozici. Ze vzdálenosti 76 mil. km už září stejně jasně, jako Jupiter. Kotouček dosáhl průměru 18 úhlových vteřin a jediné, co kazí výhled na něj, je nízká výška nad obzorem, kde nebývá moc klidný obraz.
Saturn (0,1 mag) se nachází nedaleko Marsu a společně tvoří v oblasti hlavy Štíra trojúhelník s jasnou hvězdou Antares.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
22. 5. 23:15   23. 5. Ganymed zákryt konec 22:02
Kallisto přechod stínu 23:21 – 1:33
Ganymed zatmění zač. 23:49
25. 5. 20:45   24. 5. Io přechod měsíce 22:10 – (0:25)
Io přechod stínu zač. 23:25
27. 5. 22:25   25. 5. Io zatmění konec 23:00
      26. 5. Europa zákryt zač. 21:40
      28. 5. Europa přechod stínu 19:14 – 21:58
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je na současné poměry lehce zvýšená. Velká skvrna v oblasti 2546 byla vidět pouhým okem a stala se i vděčným námětem pro astrofotografy. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Mapka poloh komet 252P a S2 PanSTARRS. Data: Guide 9
Mapka poloh komet 252P a S2 PanSTARRS. Data: Guide 9
Večerní obloha bez Měsíce vybízí k pozorování komet. V minulém novoluní jsme upozorňovali především na dvojici 252P/LINEAR a C/2014 S2 (PanSTARRS). Optimální podmínky nastanou od středy, kdy vychází Měsíc až kolem půlnoci. Mapky ukazují, že kometa LINEAR se stále nachází v horní části Hadonoše, zatímco S2 se přesunula níže do Velké medvědice. Pro zajímavost dodejme, že nejjasnější kometou na obloze je nyní C/2013 X1 (PanSTARRS), kterou jsme mohli obdivovat na podzim a na přelomu roku. Nyní je však za ranního svítání jen kolem 5° nad jihovýchodem ve Vodnáři. Potěšit by proto mohly spíše komety 9P/Tempel 1 poblíž Deneboly ve Lvu a nebo vysoko ležící, i když slabší C/2015 WZ (PanSTARRS) směřující z Ještěrky do Labutě, nebo C/2014 W2 (PanSTARRS) mezi Drakem a Malým medvědem.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice ISS má za sebou 100 000 oběhů kolem Země. Nyní je v dobrém stavu, ale už je dobré plánovat, co s ní bude a jak ji bezpečně navést do atmosféry, až její životnost skončí.
  • Již v úterý je naplánován start dalších dvou družic navigačního systému Galileo. Družice nazvané Daniele a Alizée (Galileo FOC FM-10 a FM-11) by měly startovat 24. května z kosmodromu Kourou na raketě Sojuz 2-1B.
  • External Tank 94 (tedy vnější palivová nádrž raketoplánů, ET-94) je na cestě do muzea v Los Angeles. Jeho cesta vedla lodí z Mexického zálivu, přes Panamský průplav až do Kalifornie. Nyní probíhala závěrečná fáze cesty ulicemi Los Angeles, která neznamenala díky menším rozměrům tak velké pozdvižení, jako samotný raketoplán Endeavour, který bude společně s nádrží vztyčen v muzeu spolu s přídavnými motory na tuhá paliva. Bude to jistě nádherný exponát.
  • SpaceX dosáhla dalšího milníku, když její Falcon 9 nejenže získal certifikaci k vynášení cenných amerických nákladů, ale hlavně dostal první reálnou zakázku. Vynesení tajné vojenské družice NROL-76. Tato raketa by měla tento týden startovat s družicí Thaicom-8. Start je zatím v plánu 26. 5. ve 23:40 SELČ. Pro první stupeň už opět vyrazila mořská přistávací plošina a bude zajímavé sledovat, v případě úspěchu přistání, kam bude SpaceX ukládat další případné zachráněné první stupně, když hangár už začíná být docela plný.
  • Chystaný dalekohled Jamese Webba (JWST) se v minulém týdnu dočkal přístrojového vybavení.
  • Rosetta stále přináší úchvatné záběry jádra komety Čurjumov-Gerasimenko a s blížícím se koncem mise na podzim to bude jen a jen zajímavější.
  • Rádi bychom vás pozvali také na další Kosmoschůzku, která se uskuteční 25. května v Praze.

Výročí

Výhled na příští týden

  • Výročí: Surveyor 1
  • Výročí: Mariner 9
  • Výročí: Gemini 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 3, Vesmírný týden, Kennedy


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »