Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. července 2009 nastane nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století

22. července 2009 nastane nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století

Zatmění z roku 1991. Autoři: B. Reyna, M. a H. Druckmüllerovi.
Zatmění z roku 1991. Autoři: B. Reyna, M. a H. Druckmüllerovi.
Mezinárodní rok astronomie 2009 je již v druhé půli a ta přináší vskutku nevídaný zážitek. Žel jen těm, kteří sáhnou hluboko do kapsy a vydají se do daleké Číny či pod japonské ostrovy do Pacifiku. Odtamtud bude možné sledovat nejdelší zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území nespatříme zatmění ani jako částečné, budeme vám postupně až do kýženého data přinášet informace, zajímavosti i video k příležitosti blížícího se úkazu. Nebudou chybět ani odkazy na připravované webcasty zatmění. V tomto prvním článku vás seznámíme se vznikem a výjimečností tohoto jevu.

Průběh zatmění. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Průběh zatmění. Zdroj: NASA, Fred Espenak.
Zatmění začne v Indii 22. července ve 2:51 našeho letního času (SELČ; u nás tedy v době úkazu bude ještě noc). Pokračuje přes Nepál, Bhútán, Bangladeš a Čínu. Tam opouští pevninu a přes jižní část japonských ostrovů pokračuje svou pouť přes rozsáhlou část východního a středního Pacifiku. Končí nad oceánem v 6:19 SELČ. Ve východní Číně vrcholí kolem 3:35 SELČ.

Vznik zatmění

vznik zatmeni Slunce
vznik zatmeni Slunce
Zatmění Slunce nastává v okamžiku, kdy Měsíc ve fázi novu zakryje sluneční kotouč. Protože je však měsíční dráha oproti rovině zemské dráhy (ekliptice) skloněna přibližně o 5° a Měsíc i Slunce na obloze zabírají kolem půl stupně, není časté, aby k takovému okamžiku došlo. Je zapotřebí, aby byl Měsíc nejen ve fázi novu (na své dráze někde mezi Zemí a Sluncem), ale zároveň aby ležel v místě své dráhy, které se protíná s rovinou ekliptiky. Tato místa jsou dvě a odborně se jim říká vzestupný a sestupný uzel. I když jsou však tyto podmínky splněny, Měsíc zakryje na obloze sluneční kotouč a vrhne na zemi svůj stín, stále není zcela vyhráno. Stín se totiž po Zemi sune rychlostí až 4000 km/h a jeho šířka dosahuje maximálně 270 km. Na délku může mít "trasa" stínu až 15 000. Astronomové této "trase" říkají pás totality. A právě tam je potřeba se vydat, aby bylo možné úplné zatmění Slunce spatřit. Stačí být jen pár kilometrů mimo zmíněný pás a zatmění je tam pouze částečné. Kdy a kde nejbližší sluneční zatmění nastane, lze dnes už velmi přesně spočítat na několik tisíc let dopředu i do minulosti. Pás totality však může přecházet přes velmi nehostinnou část Země a vyhlídky na příznivé počasí mohou být jen velmi mizivé. I přesto se za slunečním zatměním vydávají tisíce astronomů i nadšenců, neboť jde o mimořádně výjimečný a neopakovatelný zážitek.

druhy zatmeni Slunce
druhy zatmeni Slunce
Do jednoho roka může nastat až 5 zatmění Slunce (kombinace částečných, prstencových a úplných). Obyčejně však nastanou dvě zatmění do roka (jedno úplné a jedno prstencové). Jaké zatmění to bude, o tom rozhoduje aktuální vzdálenost Měsíce od Země. Je-li Měsíc v přízemí, je úhlově větší než Slunce a dojde k úplnému zatmění. V opačném případě měsíční kotouč zakryje podstatnou část Slunce, ale okolo Měsíce bude zářit prstýnek naší mateřské hvězdy. Tehdy jsme svědky prstencového zatmění.

Výjimečnost letošního zatmění Slunce

Jak sám název napovídá, letošní zatmění je skutečně výjimečné. Měsíc obíhá po eliptické dráze, stejně jako Země kolem Slunce. Země je navíc koule a je tedy na povrchu zakřivená. Aby nastalo co nejdelší zatmění, musí být splněny tři podmínky - Země musí být v odsluní (nejdál od Slunce, aby bylo Slunce úhlově nejmenší), Měsíc musí být v přízemí (nejblíže k Zemi, aby jeho úhlový průměr byl naopak co největší) a stín Měsíce musí dopadat na Zemi do míst, kde je Slunce zrovna nad hlavou (a sune se tak po Zemi nejpomaleji, neboť není ovlivněno zakřivením zemského povrchu). Když jsou tyto podmínky splněny, může vzdáleností Měsíce a Slunce (a rychlostí Země a Měsíce) zatmění trvat až 7 a půl minuty. Letošní zatmění tyto podmínky téměř dokonale splňuje. Nastává necelých 18 dní po průchodu Země odsluním a Měsíc je velmi blízko přízemí. Stín Měsíce dopadá do rovníkových oblastí. Díky tomu dosáhne maximální délky 6 minut a 39 sekund, a to v Pacifiku východně od japonských ostrovů. V oblastech, kam se vydá nejvíce expedic, tedy ve východní Číně (asi 65 km jižně od Šanghaje), bude délka zatmění dosahovat necelých 6 minut. Další podobné zatmění nastane až za 18 let v Egyptě (konkrétně 2. srpna 2027 s maximální délkou 6 minut a 23 sekund).

Další informace a odkazy:




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »