Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2016

22. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 1. června 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 30. 5. do 5. 6. 2016. Měsíc bude na konci týdne v novu. Večer je vidět Jupiter. Celou noc můžeme pozorovat planety Saturn a Mars. Slunce je poměrně klidné. Modul BEAM je konečně nafouknut. Falcon 9 počtvrté přistál.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 5. června v 5:00 SELČ. Starý ranní srpek Měsíce tu bude spíš pro nadšence vyhlížející kometu C/2013 X1 (PanSTARRS).

Planety:
Jupiter (–2,1 mag) je vidět nejlépe už jen před půlonocí. Pozorování doporučujeme už od soumraku před desátou hodinou. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Mars (–2 mag) a Saturn (0 mag) jsou jako dvě výrazné hvězdy vidět celou noc, přičemž vrcholí nad jihem po půlnoci, protože Mars je krátce po opozici, zatímco Saturnova opozice připadá právě na tento týden, na 3. červen.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
30. 5. 00:05   30. 5. Ganymed zákryt zač. 22:34
1. 6. 21:35   31. 5. Kallisto zákryt konec 22:35
3. 6. 23:10   2. 6. Io přechod stínu konec 22:03
      4. 6. Europa přechod stínu zač. 21:51
Europa přechod měsíce konec 22:03
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu se jen občas objevují nějaké skvrny, po okraji bývá jen sem tam protuberance. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Mapka poloh komet 252P a S2 PanSTARRS. Data: Guide 9
Mapka poloh komet 252P a S2 PanSTARRS. Data: Guide 9
Obloha bez Měsíce vybízí k pozorování komet. V minulém novoluní jsme upozorňovali především na dvojici 252P/LINEAR a C/2014 S2 (PanSTARRS). Mapky ukazují, že kometa LINEAR se stále nachází v horní části Hadonoše, zatímco S2 se přesunula níže do Velké medvědice. Pro zajímavost dodejme, že nejjasnější kometou na obloze je nyní C/2013 X1 (PanSTARRS), kterou jsme mohli obdivovat na podzim a na přelomu roku. Nyní je však za ranního svítání jen kolem 5 až 10 stupňů nad jihovýchodem ve Vodnáři. Potěšit by proto mohly spíše komety 9P/Tempel 1 směřující ze Lva do Panny, nebo vysoko ležící, i když slabší C/2015 WZ (PanSTARRS) v zadní části Labutě, nebo C/2014 W2 (PanSTARRS) mezi Drakem a Malým medvědem.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice ISS má nový modul, první nafukovací, BEAM. O víkendu došlo k jeho nafouknutí a zhruba do týdne by měl být poprvé prohlédnut zevnitř. Protože jde o experiment, trvale obydlený zatím nebude, plánuje se jen několik inspekčních návštěv.
  • SpaceX má konečně štěstí a daří se opakovaná přistání prvního stupně jejích raket Falcon 9. Tentokrát šlo už o čtvrté úspěšné přistání, z toho třetí na mořské plošině a v řadě za sebou. A to vše i přes to, že šlo opět o misi na dráhu přechodovou ke geostacionární a první stupeň ta při návratu dostal pořádně zabrat. Dosednutí bylo prý i poněkud tvrdší, než obvykle, což by mohlo souviset s nedostatkem paliva, které první stupeň při těchto misích má. Kromě záchrany prvního stupně došlo také k pokusu o záchranu a vylovení aerodynamického krytu.

Výročí

  • 30. května 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 1. 2. června úspěšně přistála na Měsíci. Bylo to první americké měkké přistání. Sondu v roce 2009 vyfotografoval Lunar Reconaissance Orbiter (zdroj: Wikipedia).
  • 30. května 1971 (45 let) odstartoval k Marsu Mariner 9. 13. listopadu 1971 byl naveden na oběžnou dráhu Marsu, kde pracoval až do října 1972. Protože jen těsně předstihl sovětské Mars 2 a 3, stal se prvním tělesem na oběžné dráze kolem jiné planety. Po několik měsíců trvající celoplanetární bouři poslal na Zemi detailní záběry povrchu Marsu. Snímky se staly základem pro předběžný výber míst přistání pozdější mise Viking.
  • 3. června 1966 (50 let) odstartovala loď Gemini 9 s astronauty Staffordem a Cernanem na palubě. Let provázely neúspěšné pokusy něco otestovat. Pro poruchu rakety se nemohli spojit s plánovaným tělesem Agena, proto bylo vypuštěno náhradní setkávací zařízení, ale pro neuvolněný kryt stykovacího zařízení se spojení neuskutečnilo. Zařízení vypadalo jako rozzlobený aligátor... Eugene Cernan vykonal plánovanou procházku do volného kosmu a měl testovat předchůdce autonomního pohybového mechanismu. Problémy s mlžením přílby a pohybem v mikrogravitaci způsobily, že se test zařízení nekonal. (Došlo na něj až v osmdesátých letech, kdy se takto pohybovali astronauti v „křesílku“ při letech raketoplánu).

Výhled na příští týden

  • Výročí: Sojuz 11
  • Výročí: Antonín Bečvář

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 9, Gemini 9, Surveyor 1


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »