Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2016

22. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 1. června 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 30. 5. do 5. 6. 2016. Měsíc bude na konci týdne v novu. Večer je vidět Jupiter. Celou noc můžeme pozorovat planety Saturn a Mars. Slunce je poměrně klidné. Modul BEAM je konečně nafouknut. Falcon 9 počtvrté přistál.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 5. června v 5:00 SELČ. Starý ranní srpek Měsíce tu bude spíš pro nadšence vyhlížející kometu C/2013 X1 (PanSTARRS).

Planety:
Jupiter (–2,1 mag) je vidět nejlépe už jen před půlonocí. Pozorování doporučujeme už od soumraku před desátou hodinou. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Mars (–2 mag) a Saturn (0 mag) jsou jako dvě výrazné hvězdy vidět celou noc, přičemž vrcholí nad jihem po půlnoci, protože Mars je krátce po opozici, zatímco Saturnova opozice připadá právě na tento týden, na 3. červen.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
30. 5. 00:05   30. 5. Ganymed zákryt zač. 22:34
1. 6. 21:35   31. 5. Kallisto zákryt konec 22:35
3. 6. 23:10   2. 6. Io přechod stínu konec 22:03
      4. 6. Europa přechod stínu zač. 21:51
Europa přechod měsíce konec 22:03
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu se jen občas objevují nějaké skvrny, po okraji bývá jen sem tam protuberance. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Mapka poloh komet 252P a S2 PanSTARRS. Data: Guide 9
Mapka poloh komet 252P a S2 PanSTARRS. Data: Guide 9
Obloha bez Měsíce vybízí k pozorování komet. V minulém novoluní jsme upozorňovali především na dvojici 252P/LINEAR a C/2014 S2 (PanSTARRS). Mapky ukazují, že kometa LINEAR se stále nachází v horní části Hadonoše, zatímco S2 se přesunula níže do Velké medvědice. Pro zajímavost dodejme, že nejjasnější kometou na obloze je nyní C/2013 X1 (PanSTARRS), kterou jsme mohli obdivovat na podzim a na přelomu roku. Nyní je však za ranního svítání jen kolem 5 až 10 stupňů nad jihovýchodem ve Vodnáři. Potěšit by proto mohly spíše komety 9P/Tempel 1 směřující ze Lva do Panny, nebo vysoko ležící, i když slabší C/2015 WZ (PanSTARRS) v zadní části Labutě, nebo C/2014 W2 (PanSTARRS) mezi Drakem a Malým medvědem.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice ISS má nový modul, první nafukovací, BEAM. O víkendu došlo k jeho nafouknutí a zhruba do týdne by měl být poprvé prohlédnut zevnitř. Protože jde o experiment, trvale obydlený zatím nebude, plánuje se jen několik inspekčních návštěv.
  • SpaceX má konečně štěstí a daří se opakovaná přistání prvního stupně jejích raket Falcon 9. Tentokrát šlo už o čtvrté úspěšné přistání, z toho třetí na mořské plošině a v řadě za sebou. A to vše i přes to, že šlo opět o misi na dráhu přechodovou ke geostacionární a první stupeň ta při návratu dostal pořádně zabrat. Dosednutí bylo prý i poněkud tvrdší, než obvykle, což by mohlo souviset s nedostatkem paliva, které první stupeň při těchto misích má. Kromě záchrany prvního stupně došlo také k pokusu o záchranu a vylovení aerodynamického krytu.

Výročí

  • 30. května 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci sonda Surveyor 1. 2. června úspěšně přistála na Měsíci. Bylo to první americké měkké přistání. Sondu v roce 2009 vyfotografoval Lunar Reconaissance Orbiter (zdroj: Wikipedia).
  • 30. května 1971 (45 let) odstartoval k Marsu Mariner 9. 13. listopadu 1971 byl naveden na oběžnou dráhu Marsu, kde pracoval až do října 1972. Protože jen těsně předstihl sovětské Mars 2 a 3, stal se prvním tělesem na oběžné dráze kolem jiné planety. Po několik měsíců trvající celoplanetární bouři poslal na Zemi detailní záběry povrchu Marsu. Snímky se staly základem pro předběžný výber míst přistání pozdější mise Viking.
  • 3. června 1966 (50 let) odstartovala loď Gemini 9 s astronauty Staffordem a Cernanem na palubě. Let provázely neúspěšné pokusy něco otestovat. Pro poruchu rakety se nemohli spojit s plánovaným tělesem Agena, proto bylo vypuštěno náhradní setkávací zařízení, ale pro neuvolněný kryt stykovacího zařízení se spojení neuskutečnilo. Zařízení vypadalo jako rozzlobený aligátor... Eugene Cernan vykonal plánovanou procházku do volného kosmu a měl testovat předchůdce autonomního pohybového mechanismu. Problémy s mlžením přílby a pohybem v mikrogravitaci způsobily, že se test zařízení nekonal. (Došlo na něj až v osmdesátých letech, kdy se takto pohybovali astronauti v „křesílku“ při letech raketoplánu).

Výhled na příští týden

  • Výročí: Sojuz 11
  • Výročí: Antonín Bečvář

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 9, Gemini 9, Surveyor 1


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »