Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2013

23. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 5. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 5. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 3. 6. do 9. 6.

Měsíc je před novem. Večer je vidět Venuše a s obtížemi Merkur. Saturn uvidíme nejlépe v první polovině noci. Ke startu se chystá nákladní loď Albert Einstein a snad také čínská tříčlenná posádka ke stanici Tiangong-1.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v sobotu 8. června v novu. Vzhledem k jeho nízké poloze jej tento týden prakticky neuvidíme. Snad nám zlepšení počasí přinese alespoň pěkné bezměsíčné noci.

 

Planety:
Večerní pohled na planety na severozápadě nám mnohde zůstal ukryt za hustou oblačností. Mezitím Jupiter prakticky zmizel v záři Slunce a Merkur zeslábl k hodnotám kolem 0,5 mag. Jediná Venuše může být tento týden dobře viditelná a pomůže tak hledat i slabší Merkur nad ní. Obě planety jsou na obloze od sebe asi 5 úhlových stupňů, takže Merkur je zhruba u okraje zorného pole triedru 10x50, když k okraji pole dáme i Venuši.

Saturn (0,4 mag) je viditelný nejlépe od soumraku (nad jihem po 22. hodině). Nachází se v Panně asi 12° od hvězdy Spica.

Slunce je pokryto málo skvrnami a aktivita je opět hodně nízká. Jediná větší skvrna byla uprostřed disku Slunce o víkendu. Poměrně vysoká aktivita polárních září nastala 1. června, kdy je pozorovali především v Severní Americe. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) proletěla v blízkosti Polárky. Stále je to vděčný námět na fotografii. Přečíst si můžete podrobnější článek. Pokud si mohu také dovolit osobní připomínku, tak kometa mě nepotěšila ani zdaleka tak, jako např. kometa Ikeya-Zhang v roce 2002. Poloha nízko nad obzorem za soumraku a rychlé slábnutí ji dost degradovalo, což je škoda. Zato byla velmi zajímavá na fotografiích. V článku Petr Horálek uvádí, že byla od roku 1996 třetí nejjasnější na severním nebi, ovšem i v tomto ohledu má zdatnou konkurentku v podobě ve dne viditelné komety McNaught v lednu 2007 (tedy vůbec nejjasnější kometa od roku 1966). Údaj zřejmě vychází z faktu, že v tabulce jasných komet má uvedeno 0 mag, ovšem je velkým otazníkem, zda tato hodnota je reálná, když většina vizuálních záznamů pozorovatelů uváděla hodnotu s průměrem mezi 0,5 až 1,5 mag (objekt jasnosti 0 mag by byl i za soumraku snazším cílem, než si vizuálně vybavuji např. z poloviny března, přestože jsem ji okem viděl relativně dobře. Dobře to lze porovnat s Merkurem, který má tento týden až 0,4 mag). Zůstává tedy neoddiskutovatelným faktem, že dlouho v noci viditelné komety a nadto velmi jasné, tedy Hale-Bopp (1997) a Hyakutake (1996) jsou úplně jiná liga. Tato úvaha budiž mementem, až se budeme těšit na podzimní krásku ISON, jejíž zjasňení je netrpělivě očekáváno. Pokud se naplní současný a podle mě reálný scénář, nebude kometa v listopadu nad ránem vůbec viditelná pouhým okem (než zjasní, bude úhlově moc u Slunce) a jedině pokud roztáhne v prosinci dlouhý, snad alespoň třicetistupňový ohon (po průletu kolem Slunce, pokud ho vůbec přežije), pak se snad bude dát hovořit o nejhezčí kometě posledních 15 let. Buďme vzhledem k její poloze nízko nad obzorem a velké nejistotě raději realisty a nepoblázněme lidi možnou kometou století, která vůbec nemusí být dobře vidět... Buďme na ni prostě připraveni.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) již začala. Otázkou je, kdy se ukáží u nás. Jisté vodítko dává zkušenost z minulých roků, kdy se první slabé jevy objevovaly po 5. červnu. Aktuální výskyt oblak zobrazuje také stránka Spaceweather.com.

Planetka 1998 QE2 se aktuálně začala vzdalovat od Země, ale tento týden bude lépe viditelná ze severní polokoule. Těleso, u kterého byl odhalen ještě její průvodce, již bylo zachyceno amatéry.

Přelety ISS jsou nyní k vidění i v čase před půlnocí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V minulém týdnu úspěšně odstartovala kosmická loď Sojuz TMA-09M a po necelých šesti hodinách letu zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice. Prohlédnout si můžete opravdu pěkné snímky nočního startu z Bajkonuru.
    K ISS se nyní chystá nákladní loď ESA pojmenovaná Albert Einstein (ATV 4). Start s pomocí rakety Ariane 5 ES je v plánu 5. června.
     
  • Také v Číně se chystá jeden z mnoha letošních startů. Tento je mnohem významnější, startovat má loď ShenZhou 10 k čínské orbitální stanici Tiangong-1.
     

Výročí:

  • 7. června 1983 (30 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 16. Jak bylo tehdy obvyklé, na cestu k Venuši vypravili Sověti dvě identické sondy, Veněru 15 a Veněru 16. Startovaly krátce po sobě v rozmezí pěti dní a díky tomu, že obě svůj úkol splnily, jejich výsledky se dobře doplňovaly (stejně jako u dvojice Veněra 13 a 14 o dva roky dříve).
     

Výhled na příští týden:

  • večerní Měsíc a planety
  • Výročí: Spirit
  • Výročí: Explorer 49
  • Výročí: Valentina Těreškovová

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa PanSTARRS, ShenZhou 10, Vesmírný týden, Veněra 16, Tiangong-1


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »