Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2022

23. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 8. června 2022 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 6. do 12. 6. 2022. Měsíc je vidět večer. Bude v první čtvrti a ukáže nám své X. Planety jsou jen na ranní obloze. Nejvýše je Saturn, za svítání pak stoupá slušně už i Jupiter a Mars. Velmi nízko nad obzorem zůstává Venuše. K Mezinárodní vesmírné stanici odstartovala a úspěšně se připojila nákladní loď Progress MS-20. New Shepard vzal opět na skok za hranice vesmíru turisty. Čína vyslala na oběžnou dráhu trojici kosmonautů v lodi Šen-čou 14.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 7. června v 16:48 SELČ. Na jeho povrchu se přibližně uprostřed nachází rozhraní měsíční noci a dne, tzv. terminátor. Krátery jsou zde plasticky vykresleny a 8. června večer možná spatříme i hrou stínů a světel vytvořená písmena X a V.

Planety
Nejlepší doba k pozorování začíná asi ve 3:30 SELČ, kdy Saturn (0,7 mag) je zhruba 20° vysoko nad jihovýchodním obzorem, Jupiter (−2,3 mag) a Mars (0,6 mag) asi 10 až 15° přibližně nad východem a extrémně nízko zůstává Venuše (−3,9 mag), která se dostává do výšky sotva pár stupňů nad východoseverovýchodem.

Aktivita Slunce je dočasně nižší, ale analýza nástupu maxima aktivity slunečního cyklu č. 25 ukazuje, že i nadále se předbíhá předpovědím a květen 2022 v tom spíše přidal, protože skvrn a erupcí bylo opravdu hodně. Aktuálně nám větší skvrny mizí za západním okrajem, čekáme až se vynoří nové. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V pátek 3. června úspěšně odstartovala raketa Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-20. Ta se tentýž den připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) k modulu Zvezda.

V sobotu 4. června provedla firma Blue Origin další let soukromé rakety a kabiny New Shepard s posádkou. V šestici turistů byl podruhé Evan Dick, který letěl i v prosinci loňského roku. Mise trvala 10 minut a 5,53 sekundy a kabina dosáhla výšky 106 km nad zemí.

Čínská raketa CZ-2F vynesla v noci na neděli 5. června kosmickou loď Šen-čou 14 s tříčlennou posádkou. Ta se v neděli krátce před polednem našeho času připojila k čínské orbitální stanici Tiangong.

Výročí

9. června 1812 (210 let) se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle. Do dějin je zapsán jako člověk, který poprvé spatřil planetu Neptun. Společně s asistentenm Heinrichem Louisem d'Arrestem využil informací z dopisu Le Verierra, který jim poslal výpočty polohy hledané planety. Němci tak společně s Francouzem předběhli Angličany, kteří po očekávané planetě pátrali nedůsledně, částečně i pro ne zcela jasnou předpověď Adamse. Galle měl naproti tomu na berlínské hvězdárně k dispozici nové mapy oblohy, a tak našli planetu poměrně rychle hned v tu noc, co jim přišel dopis z Francie.

10. června 1927 (95 let) se narodil americký fyzik Eugene Parker. Zabýval se sluneční fyzikou a plazmatem. Předpověděl existenci slunečního větru a uspořádání slunečního magnetického pole do spirály ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, což bylo později změřeno sondami. Jeho jméno nese sonda Parker Solar Probe, která se nyní pravidelně dostává nejblíže ke Slunci v historii (21. 11. 2021 na vzdálenost 8,5 mil. km a v roce 2024 to bude až na 6,2 mil. km).

12. června 1967 (55 let) odstartovala k Venuši sonda Veněra 4. 18. října 1967 vstoupilo přistávací pouzdro do atmosféry planety. Během měření v okolí planety nebyly zjištěny radiační pásy ani magnetické pole planety. Měření atmosféry samotným pouzdrem probíhalo 94 minut až do výšky 28 km nad povrchem, kde byla sonda velkým tlakem zničena. Teplota zde stoupla na 270 °C a tlak na 1,8 MPa. Měření prokázala složení atmosféry převážně z oxidu uhličitého (až 95 %). Dalším prvkem, především ve větších výškách, je dusík. Stopově se vyskytuje kyslík, vodní pára a vodík.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce se Saturnem
  • výročí: Mariner 5
  • výročí: Wernher von Braun
  • výročí: Hermann Goldschmidt

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 4, Johann Gottfried Galle, Eugene Parker, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »