Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2022

23. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 8. června 2022 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 6. do 12. 6. 2022. Měsíc je vidět večer. Bude v první čtvrti a ukáže nám své X. Planety jsou jen na ranní obloze. Nejvýše je Saturn, za svítání pak stoupá slušně už i Jupiter a Mars. Velmi nízko nad obzorem zůstává Venuše. K Mezinárodní vesmírné stanici odstartovala a úspěšně se připojila nákladní loď Progress MS-20. New Shepard vzal opět na skok za hranice vesmíru turisty. Čína vyslala na oběžnou dráhu trojici kosmonautů v lodi Šen-čou 14.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 7. června v 16:48 SELČ. Na jeho povrchu se přibližně uprostřed nachází rozhraní měsíční noci a dne, tzv. terminátor. Krátery jsou zde plasticky vykresleny a 8. června večer možná spatříme i hrou stínů a světel vytvořená písmena X a V.

Planety
Nejlepší doba k pozorování začíná asi ve 3:30 SELČ, kdy Saturn (0,7 mag) je zhruba 20° vysoko nad jihovýchodním obzorem, Jupiter (−2,3 mag) a Mars (0,6 mag) asi 10 až 15° přibližně nad východem a extrémně nízko zůstává Venuše (−3,9 mag), která se dostává do výšky sotva pár stupňů nad východoseverovýchodem.

Aktivita Slunce je dočasně nižší, ale analýza nástupu maxima aktivity slunečního cyklu č. 25 ukazuje, že i nadále se předbíhá předpovědím a květen 2022 v tom spíše přidal, protože skvrn a erupcí bylo opravdu hodně. Aktuálně nám větší skvrny mizí za západním okrajem, čekáme až se vynoří nové. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V pátek 3. června úspěšně odstartovala raketa Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-20. Ta se tentýž den připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) k modulu Zvezda.

V sobotu 4. června provedla firma Blue Origin další let soukromé rakety a kabiny New Shepard s posádkou. V šestici turistů byl podruhé Evan Dick, který letěl i v prosinci loňského roku. Mise trvala 10 minut a 5,53 sekundy a kabina dosáhla výšky 106 km nad zemí.

Čínská raketa CZ-2F vynesla v noci na neděli 5. června kosmickou loď Šen-čou 14 s tříčlennou posádkou. Ta se v neděli krátce před polednem našeho času připojila k čínské orbitální stanici Tiangong.

Výročí

9. června 1812 (210 let) se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle. Do dějin je zapsán jako člověk, který poprvé spatřil planetu Neptun. Společně s asistentenm Heinrichem Louisem d'Arrestem využil informací z dopisu Le Verierra, který jim poslal výpočty polohy hledané planety. Němci tak společně s Francouzem předběhli Angličany, kteří po očekávané planetě pátrali nedůsledně, částečně i pro ne zcela jasnou předpověď Adamse. Galle měl naproti tomu na berlínské hvězdárně k dispozici nové mapy oblohy, a tak našli planetu poměrně rychle hned v tu noc, co jim přišel dopis z Francie.

10. června 1927 (95 let) se narodil americký fyzik Eugene Parker. Zabýval se sluneční fyzikou a plazmatem. Předpověděl existenci slunečního větru a uspořádání slunečního magnetického pole do spirály ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, což bylo později změřeno sondami. Jeho jméno nese sonda Parker Solar Probe, která se nyní pravidelně dostává nejblíže ke Slunci v historii (21. 11. 2021 na vzdálenost 8,5 mil. km a v roce 2024 to bude až na 6,2 mil. km).

12. června 1967 (55 let) odstartovala k Venuši sonda Veněra 4. 18. října 1967 vstoupilo přistávací pouzdro do atmosféry planety. Během měření v okolí planety nebyly zjištěny radiační pásy ani magnetické pole planety. Měření atmosféry samotným pouzdrem probíhalo 94 minut až do výšky 28 km nad povrchem, kde byla sonda velkým tlakem zničena. Teplota zde stoupla na 270 °C a tlak na 1,8 MPa. Měření prokázala složení atmosféry převážně z oxidu uhličitého (až 95 %). Dalším prvkem, především ve větších výškách, je dusík. Stopově se vyskytuje kyslík, vodní pára a vodík.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce se Saturnem
  • výročí: Mariner 5
  • výročí: Wernher von Braun
  • výročí: Hermann Goldschmidt

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 4, Johann Gottfried Galle, Eugene Parker, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »