23. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 6. do 9. 6. 2024. Měsíc bude v novu a od pátku 7. 6. se objeví jako srpek na večerní obloze. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a Mars, Venuše je v horní konjunkci se Sluncem. Na Slunci jsou opět větší skvrny a vrátila se i nejaktivnější oblast, která způsobila jasné polární záře. Start kosmické lodi Starliner byl opět odložen na 5. 6. kvůli potížím s raketou Atlas V. Falcon 9 startoval třikrát a další dva starty se Starlinky jsou očekávány tento týden, ovšem nejvíce v očekávání jsme, zda bude vydáno povolení ke startu SuperHeavy Starship na 4. testovací let s pokusem o přistání do moře u obou stupňů. K ISS dorazila další zásobovací loď Progress.
Obloha
Měsíc bude v novu ve čtvrtek 6. června ve 14:38 SELČ. Objeví se tedy jako tenký srpek na večerní obloze již od pátku 7. 6.
Planety
Saturn (1,2 mag) a Mars (1 mag) jsou jedinými planetami, které jsou viditelné velmi nízko na jihovýchodě během ranního svítání. V zorném poli koronografu LASCO C3 byla vidět i Venuše, jenže ta prochází 4. června přesně za Sluncem a objeví se tedy v záběrech koronografů SOHO až koncem týdne.
Autor: Petr Hanzlíček
Tento týden by již mohla začít sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC, NoctiLucent Clouds).
Na večerní soumrakové obloze je nízko nad severozápadním obzorem kometa 13P/Olbers a později můžeme v souhvězdí Panny vyhledat C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Tyto dvě komety by mohly jít vidět i velkým triedrem, ale výhodou bude větší dalekohled a ten ukáže i řadu slabších komet, které zmiňuje červnové kometární okénko.
Kosmonautika a sondy
Příběh pokusů o start kosmické lodi Starliner na misi OFT-1 má své pokračování. 1. června skutečně došlo k pokusu, který se jevil celkem nadějně, ale drobné odchylky od standardního chování počítačů startovní rampy způsobily další odklad. Bylo oznámeno, že první mise s posádkou by mohla začít 5. června.
A co se stalo tentokrát? V pozemním segmentu startovního komplexu jsou tři počítače, starající se o odpočet, tzv. "ground launch sequencer (GLS)". Během sobotního pokusu o start se odpočítávání zastavilo dle plánu v čase T-mínus 4 minuty a poté následovala plánovaná čtyřhodinová pauza. Když se odpočet opět rozběhl čtyři minuty před startem, jedné z tří desek plošných spojů GLS trvalo sesynchronizování s dalšími dvěma déle, než bylo očekáváno. To stačilo k automatickému zastavení odpočtu v čase T-mínus 3 minuty a 50 sekund.
K ISS se vydala další nákladní loď Progress MS-27. Start i spojení s ISS byl živě a česky komentován na Youtube kanálu Kosmoanutix.
Raketa Falcon 9 má za sebou v uplynulém týdnu tři starty. V úterý 28. 5. se startovalo z floridské rampy SLC-40 se Starlinky. Ve středu 29. května byly vyneseny družice společného evropsko-japonského projektu EarthCARE. Start proběhl z kalifornského Vandenbergu (rampa SLC-4E). A konečně opět z rampy SLC-40 na Floridě byly v sobotu 1. 6. opět vyneseny Starlinky. Zhruba třídenní rozestup startů z jedné rampy je pořád ještě poněkud neobvykle krátký, ale asi se v budoucnu ještě zkrátí.
Starlinky budou vynášeny i v tomto týdnu. Plánuje se start z Floridy 5. 6. (opět SLC-40) a start z Kalifornie také 5. 6. (SLC-4E).
Zatím na 6. červen byl posunut start SuperHeavy Starship. Její 4. testovací let by měl odstartovat ve 14 hodin našeho času (SELČ). V plánu je motorické dosednutí do oceánu jak v případě stupně B11 SuperHeavy, tak Starship S29. Uvidíme, jak se podařilo vše vylepšit na základě testu IFT 3 (Integrated Flight Test), který proběhl 14. 3. 2024.
Výročí
3. června 1659 (365 let) se narodil anglický matematik David Gregory. V jednom ze svých děl v roce 1695 popsal barevnou vadu čoček a jejich možnou korekci pomocí kombinace čoček (tzv. achromát).
5. června 1819 (205 let) se narodil anglický matematik a astronom John Coach Adams. Známý je díky příběhu předpovězení polohy tehdy neznámé planety Neptun. Když byl totiž koncem 18. století objeven Uran, z jeho poloh bylo patrné, že není přesně tam, kde má být. Z gravitačního působení neznámého tělesa se snažili o předpověď polohy neznámé planety Angličan Adams a Francouz Le Verrier. Právě předpověď Le Verriera byla nakonec natolik přesná, že na jejím základě planetu snadno vyhledali poblíž předpovězené pozice na berlínské hvězdárně roku 1846.
Výhled na příští týden
- Měsíc v těsné konjunkci s hvězdou Spica
- Výročí: William R. Brooks
- Výročí: Nilakantha Somayaji
- Výročí: zkušební let V-2, makak rhesus Albert II
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
