Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2018

24. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 13. června 2018 ve 22:15 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 6. do 17. 6. 2018. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce je nad severozápadem jasná Venuše a Jupiter už je nad jihem. Saturn se dá rozumně pozorovat již kolem půlnoci. Před východem Slunce je nejlepší doba k pozorování Marsu. Začne sezóna nočních svítících oblak? Na ISS proběhla výměna posádek, očekává se další výstup kosmonautů ven ze stanice a po úspěšných amerických i čínských startech tu máme v plánu start rakety Sojuz z Plesecku. New Horizons se opět probudila z hibernace a Curiosity hlásí uhlíkaté molekuly z Marsu. Před 55 lety startovala do vesmíru první žena.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 13. června ve 21:43 SELČ. V sobotu se vynoří srpek na večerní obloze hned pod Jesličkami, poblíž kterých už je i Venuše, která v jejich těsné blízkosti projde v dalším týdnu.

Planety:
Venuše (−4 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad severozápadním obzorem. Planeta je osvětlena ze tří čtvrtin a kotouček už má 14“, takže je ještě vhodná doba k fotografování oblačnosti v její atmosféře.
Jupiter (−2,4 mag) je nad jihem již za soumraku. Saturn (0,1 mag) se blíží k opozici, takže je pozorovatelný už kolem půlnoci. Celou noc zůstává nízko, podobně jako Mars (−1,6 mag), který už má téměř 18“ velký kotouček a vidět je nejlépe až za svítání.
Úkazy Jupiterových měsíců: 10. června přechází Io. Přechod měsíce končí ve 21:24 a stínu ve 22:08. 14. června v 0:44 vstupuje na kotouč měsíc Europa. 15. června ve 23:39 končí zatmění měsíce Europa. 16. června ve 23:43 začíná zákryt Io. V neděli 17. června opět přechází Io a jeho stín – měsíc 21:02 až 23:10, stín od 21:53 do 0:02.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 12. června ve 21:25, 14. června ve 23:05 a 17. června v 0:40 (všechny časy SELČ).

Aktivita Slunce je nízká. Povrch se vyčistil a jen nějaké ty protuberance v h-alfě ukazují, že se něco děje. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka

Každý rok, obvykle od 10. června se večer nad severozápadem a ráno nad severovýchodem objevují stříbřité až modravé oblaky vysoko v atmosféře. Jako poslední tak zůstávají osvětleny i dlouho po západu Slunce a svými typickými, často vlnkovitými, strukturami jsou na první pohled odlišitelné od běžných oblak v našich šířkách. Většinou se nejvíce objevují hodinu po západu Slunce nebo před jeho východem, ale když jsou hodně rozsáhlá, jsou vidět už krátce po západu Slunce a mohou dosahovat i do zenitu. Potom jsou déle v noci vidět podél celého severního obzoru. Další informace v našem starším článku a aktuální snímky na ukazy.astro.cz.

Mimořádná NLC 4. 7. 2014 ráno. Autor: Martin Gembec
Mimořádná NLC 4. 7. 2014 ráno.
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-09 s Prokopjevem, Auñónovou a Gerstem dorazila úspěšně k ISS. Mezitím se A. Feustel a R. Arnold chystají k dalšímu výstupu ze stanice. V případě úspěchu se Feustel dostane do první desítky v délce pobytu ve volném kosmu (nyní už má na kontě 48 hodin a 28 minut).

SpaceX má na kontě další úspěšný start. Falcon 9 vynesl družici SES-12 na dráhu přechodovou ke geostacionární.

Čína vypustila pomocí rakety CZ-3A meteorologickou družici Fengyun-2H.

V týdnu měl startovat Pegasus-XL s družicí ICON z podvěsu letounu. Start byl však zrušen na neurčito a letadlo L-1011 se vrací na Vandenbergovu základnu. V neděli 17. června má startovat ruská raketa Sojuz 2-1b z Plesecku s družicí Glonass-M.

NASA v týdnu oznámila, že Curiosity objevila na povrchu Marsu látky obsahující uhlík. Ty mohou samozřejmě vznikat i anorganickou cestou, ale pro vědce je lákavou možností, že za jejich vznikem stojí dávné mikroorganismy, protože v dané lokalitě byla kdysi tekoucí voda.

Sonda New Horizons směřuje k menší planetce z Kuiperova pásu, tělesu 2014 MU69. Nyní, asi půl roku před průletem, se probudila z hibernace. Samotný nejtěsnější průlet je očekáván 1. ledna 2019. Ještě předtím proběhne v Senegalu další pokus o zachycení zákrytu hvězdy touto planetkou. Pořád není zcela jasné, jaký má tvar a zda náhodou nemá nějakého průvodce.

Výročí

14. června 1963 (55 let) odstartovala kosmická loď Vostok 5 s Valerijem Bykovským a 16. června 1963 (55 let) odstartovala kosmická loď Vostok 6. Na jeho palubě byla první kosmonautka Valentina Těreškovová. Na oběžné dráze došlo k setkání obou lodí na relativně malou vzdálenost a i když let Těreškovové neprobíhal hladce, z hlediska rozvoje kosmonautiky šlo o nesporný úspěch sovětské kosmonautiky.

Výhled na příští týden 

  • Venuše u Jesliček
  • Výročí: Sally Rideová
  • Výročí: Max Wolf
  • Výročí: Jim Christy
  • Výročí: Zdeněk Kopal, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vostok 5, Valentina Těrešková, Vostok 6, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »