Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2021

24. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 16. června 2021 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 6. do 20. 6. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Nad ránem jsou dobře viditelné planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká. Čínská kosmická loď Šen-čou 12 je připravena ke startu s třemi kosmonauty ke stanici Tiangong 3. Juno přinesla fantastické snímky Jupiterova měsíce Ganymedu. Před 230 lety se narodil americký astronom Denison Olmsted, který prováděl pozorování z Yale jedním z prvních univerzitních dalekohledů v USA a v roce 1833 po spatření meteorického deště Leonid poukázal na jejich radiant a kosmický původ.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 18. května v 5:54 SELČ. 

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad obzorem poměrně výrazná Venuše (−3,8 mag). Nízko za soumraku je vidět i Mars (1,8 mag) blížící se pomalu k Jesličkám (M44) v Raku. Ráno téměř nad jihem je Saturn (0,5 mag) v Kozorohu a Jupiter (−2,5 mag) ve Vodnáři. Nad jihovýchodem na pomezí Vodnáře a Ryb je také Neptun (7,9 mag), který je viditelný jen v dalekohledu.  

Aktivita Slunce je nízká. Ovšem série zajímavých eruptivních protuberancí doprovázených CME ve dnech 9. a 11. června nás nenechává na pochybách, že něco málo se přeci jen děje. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Čínský rover Ču-žung (Zhurong) pokračuje v pomalém pohybu na povrchu Marsu. Objel částečně přistávací platformu, vyfotografoval ji a ona jeho a pak přišel zlatý hřeb, když rover posadil na povrch malou kamerku, která vyfotila vozítko i plošinu, ze které sjelo. Přistávací hardware i samotné vozítko už zdokumentovala z oběžné dráhy i detailní kamera HiRISE na americké sondě Mars Reconnaissance Orbiter.

Snímek vozítka Ču-žung (Zhurong) vyfotografovaný z kamerky zanechané na povrchu Marsu. Vpravo i přistávací plošina mise Tianwen-1 Autor: CNSA
Snímek vozítka Ču-žung (Zhurong) vyfotografovaný z kamerky zanechané na povrchu Marsu. Vpravo i přistávací plošina mise Tianwen-1
Autor: CNSA

Ke startu je připravena raketa CZ-2F s kosmickou lodí Shenzhou-12 a trojicí kosmonautů k čínské orbitální stanici Tiangong-3.

SpaceX chystá další start rakety Falcon 9 pro platícího zákazníka. Tentokrát je na řadě družice GPS III-05. Start je v plánu 17. června.

Ve velké hale VAB na Floridě začíná integrace rakety SLS pro misi Artemis I. Aktuálně byl centrální stupeň zavěšen pod jeřáb a otočen do svislé polohy.

Nové snímky měsíce Ganymedes přinesla malá kamerka na těle sondy Juno. Ukazuje se, že její mise kolem pólů Jupiteru je sice vědecky unikátní sama o sobě, ale přítomnost poměrně obyčejné kamery přináší sondě patřičné PR. Snímky jsou už také vědecky velmi hodnotný materiál zachycující nejen oblačnost Jupiteru, ale už i povrch jeho největšího měsíce ve skvělém detailu.

Měsíc Ganymedes vyfotografovaný sondou Juno v červnu 2021 Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Kevin M. Gill
Měsíc Ganymedes vyfotografovaný sondou Juno v červnu 2021
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Kevin M. Gill

Detail kráteru Tros na Ganymedu, měsíci Jupiteru ze sondy Juno Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Kevin M. Gill
Detail kráteru Tros na Ganymedu, měsíci Jupiteru ze sondy Juno
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Kevin M. Gill

Výročí

18. června 1791 (230 let) se narodil americký astronom Denison Olmsted. Od roku 1825 působil jako profesor na Yale, která díky němu pořídila malý dalekohled z Anglie (tehdy největší v zemi, před založením Harvardské observatoře). Proslavil se v oboru meteorické astronomie. Při pozorování meteorického deště Leonid 13. 11. 1833 popsal jejich radiant ve Lvu a poukázal na kosmickou povahu tohoto a jiných rojů. Roku 1835 pozoroval spolu s Loomisem Halleyovu kometu několik týdnů před Evropany.

Výhled na příští týden 

  • Letní slunovrat
  • Mars v Jesličkách
  • výročí: Saljut 5
  • výročí: Fred Hoyle

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Denison Olmsted, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »