Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2022

24. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 15. června 2022 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 6. do 19. 6. 2022. Měsíc bude v úplňku. V noci na čtvrtek zakrývá hvězdu ve Střelci. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Mezinárodní vesmírná stanice vykonává své přelety přes Slunce i Měsíc. NASA si zaplatila další mise Crew Dragonu až do roku 2030. SLS je opět na rampě připravena k dalším testům. Také Super Heavy pokročila, už má všech 33 motorů. Ke startu se chystá raketa Astra rocket 3.3 a Terran-1. 

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 14. června ve 13:52 SELČ. O víkendu bude procházet na obloze zdánlivě pod planetou Saturn. Zákryt hvězdy tau Sgr (3,3 mag) můžeme očekávat v noci na čtvrtek. Pozorovatelný by měl být výstup hvězdy za Měsícem těsně po úplňku, který se odehraje 16. 6. zhruba kolem 0:05 SELČ.

Planety
Nejlepší doba k pozorování začíná už po třetí hodině ráno, ale fotografovat je lze i kolem čtvrté, kdy už se blíží východ Slunce. Saturn (0,7 mag) je ve čtyři asi 24° vysoko téměř nad jižním obzorem. Jupiter (−2,3 mag) a Mars (0,6 mag) jsou již ve výšce asi 20° nad jihovýchodem a nízko nad obzorem, asi 6° nad VJV je Venuše (−3,9 mag). Nad obzor už leze i Merkur (asi 0,5 mag). Tato planeta bude zřejmě snazší na pozorování na denní obloze, pokud správně odstíníme sluneční kotouč.

Aktivita Slunce je nízká. Skupiny skvrn se o víkendu vyskytovaly především v severovýchodním kvadrantu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Kosmotýdeník se vrací k situaci s americkými kosmickými loděmi Crew Dragon a Starliner. NASA totiž dokoupila další mise Crew Dragonu až do roku 2030 (celkem 14 misí)  a u Starlineru, pokud bude létat, je zatím v plánu šest misí na ISS v rámci pravidelné výměny posádek.

Raketa SLS se opět vrátila na rampu LC-39B. Zde by měla být koncem týdne plněna palivem v rámci dalšího testu mobilní vypouštěcí plošiny, rampy i samotné rakety.

Elon Musk publikoval snímek všech 33 motorů Raptor druhé generace namontovaných na spodku nosiče Super Heavy. Dá se tedy očekávat, že proběhnou kryogenické zkoušky stupně a pokud bude vše v pořádku, pak asi i plnění palivem a nějaké statické zážehy motorů. Možná jen jednoho, možná jednotlivě všech. To ukáží až další týdny.

Ke startu je připravena Astra rocket 3.3. Tentokrát by měla startovat z Floridy a vynese dvojici 3U cubesatů TROPICS (NASA) – malých družic tvaru tří kostiček o rozměru 10 cm, které jsou vybaveny 12 kanálovým skenovacím mikrovlnným radiometrem pracujícím v oblasti od 91,7 do 204,8 GHz.

Společnost Relativity Space chystá ke startu svůj nosič Terran-1. Tato raketa je zajímavým nosičem střední kategorie mezi Falconem 9 a Electronem. Na nízkou oběžnou dráhu má nosnost 1,5 tuny. V budoucnu se počítá s větší a znovupoužitelnou raketou Terran-R. Nosič má tištěné nádrže a revoluční je rovněž fakt, že motory jsou na kapalný metan a kyslík.

Výročí

14. června 1967 (55 let) odstartovala k Venuši sonda Mariner 5. Byla postavena jako záloha Marineru 4, který ovšem uspěl při svém letu k Marsu. Mariner 5 byl proto upraven (zmenšeny solární panely, přidána tepelná ochrana, odstraněna kamera) a letěl k Venuši. Při průletu kolem planety 19. října 1967, jen den po Veněře 4, prováděl výzkum atmosféry planety. Měření byla provedena od výšky 35 km nad povrchem a vyplynulo z nich, že atmosféru tvoří téměř výlučně oxid uhličitý.

16. června 1977 (45 let) zemřel německý a po válce americký raketový konstruktér Wernher von Braun. Jeho tým pro nacisty vytvořil raketu V2. Na základě těchto prací poté, co se vzdal Američanům, vyvinuli rakety, které vynesly první americkou družici, astronauta i obří raketu Saturn V, která donesla Apollo na povrch Měsíce.

17. června 1802 (220 let) se narodil německo-francouzský astronom Hermann Goldschmidt. Pro astronomii jej nadchl Urbain Le Verrier, který předpověděl polohu planety Neptun. Goldschmidt objevil 14 planetek, z nichž jako první byla (21) Lutetia, kterou při své cestě ke kometě 67P vyfotografovala sonda Rosetta. Kromě Ceres a Vesty jde o největší těleso fotografované z kosmické sondy v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Měsíce s planetami na ranní obloze
  • výročí: William A. Bradfield
  • výročí: Ewen Whitaker
  • výročí: Ladislav Schmied
  • výročí: Martin Lewis Perl
  • výročí: Brian P. Roman

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Přelety ISS, Hermann Goldschmidt, Mariner 5, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »