< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2023
Martin Gembec Vytisknout článek

24. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 7. června 2023 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 6. do 18. 6. 2023. Měsíc mění fázi k novu, vidět je ráno a potká se tam s Jupiterem. Nad ránem je dobře vidět také Saturn, večer jsou blízko sebe Mars a Venuše, která navíc prochází poblíž Jesliček. Začala sezóna viditelnosti nočních svítících oblak. Skončila úspěšná mise české minidružice VZLUSAT-1. Astronauti na ISS rozvinuli další fotovoltaický panel iROSA a ULA otestovala hlavní motory rakety Vulcan. Před 60 lety proběhl druhý simultánní let dvou kosmických lodí, Vostok 5 a 6, přičemž na palubě Vostoku 6 byla první žena v kosmu Valentina Těreškovová.

Obloha

Simulace setkání Měsíce a Jupiteru 14. 6. 2023 za svítání v programu SkyExplorer libereckého iQPLANETÁRIA. Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
Simulace setkání Měsíce a Jupiteru 14. 6. 2023 za svítání v programu SkyExplorer libereckého iQPLANETÁRIA.
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
Měsíc bude v novu v neděli 18. června v 6:37 SELČ. K jeho konjunkci s Jupiterem dojde 14. června dopoledne. Hezký pohled na obě tělesa bude již za svítání, ale nejblíže budou až po sedmé ráno. Jupiter by tedy mohl být viditelný asi půl stupně pod srpkem Měsíce, pokud bude průzračně modrá obloha.

Saturn 3. 6. 2023 Autor: Roman Hujer
Saturn 3. 6. 2023
Autor: Roman Hujer
Planety
Planety Venuše (−4,5 mag) a Mars (1,7 mag) jsou večer od sebe jen asi 6 stupňů. Venuše navíc prochází těsně kolem M44 Jesličky v souhvězdí Raka. Ráno svítá již po třetí hodině a Saturn (0,9 mag) je v té době již solidních téměř 20° nad jihovýchodem. Poblíž je také slabý Neptun (7,9 mag) a těsně nad obzorem je jasný Jupiter (−2,1 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená, povrch zdobily spíše menší skvrny a očekáváme natočení větších, které jsou nyní na odvrácené polokouli. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Začala sezóna nočních svítících oblak (NLC). Jejich výskyt byl zatím výsadou severnějších oblastí, ale nyní by již měly být vidět i od nás, jakmile zesílí. Pozorovat je můžeme nad ránem kolem třetí hodiny a také večer po 22. hodině.

Svítící oblaka NLC Autor: Petr Beníček
Svítící oblaka NLC
Autor: Petr Beníček

Kosmonautika

VZLUSAT-1 Autor: VZLÚ
VZLUSAT-1
Autor: VZLÚ
6. června 2023 zanikla v atmosféře česká družice VZLUSAT-1. Přestože šlo hlavně o testování technologií a učení se, jak postavit a provozovat družici, mise skončila rekordním úspěchem. Šlo totiž o nejdéle pracující českou družici (start 23. 6. 2017) a druhou nejdéle pracující družici kategorie 2U CubeSat na světě (velikost (20×10×10 cm). Úspěšným nástupcem je družice VZLUSAT-2, která byla vypuštěna pomocí rakety Falcon-9 13. ledna 2022.

V pátek 9. června provedli astronauti Steve Bowen a Woody Hoburg výstup do volného kosmu. Hlavním úkolem bylo rozvinout rolovací fotovoltaický panel iROSA 1A. Pro Bowena šlo o devátý, pro Hoburga o první EVA (ExtraVehicular Activity).

ULA provedla úspěšně dvousekundový testovací zážeh motorů BE-4 rakety Vulcan. Mezitím probíhá vyšetřování nehody při testování horního stupně Centaur 5, který je vylepšený oproti jednomotorové verzi létající na raketách Atlas V. Nový stupeň má větší průměr, což umožňuje nést větší nádrže na kapalný kyslík a vodík a dva motory Aerojet Rocketdyne RL10.

Výročí

Poštovní známka s Valentinou Těreškovovou měla hodnotu 10 kopějek Autor: Wikimedia Commons
Poštovní známka s Valentinou Těreškovovou měla hodnotu 10 kopějek
Autor: Wikimedia Commons
14. června 1963 (60 let) byla vynesena na oběžnou dráhu kolem Země kosmická loď Vostok 5 s Valerijem Bykovským na palubě. Loď uskutečnila 81 oběhů Země a po téměř 119 hodinách letu přistál Bykovskij zpět na Zemi. Jednalo se o nejdelší let lodi s jedním kosmonautem v historii.

16. června 1888 (135 let) se narodil ruský matematik, geofyzik a meteorolog Alexandr Fridman. Jeho rodinu tvořili z matčiny strany uměleci Vojáčkovi žijící v Petrohradu. Při propočítávání Einsteinových rovnic obecné relativity mu vycházelo, že vesmír není stacionární, ale že se buď rozpíná nebo smršťuje. Do rovnic přidal kosmologickou konstantu a své stanovisko sepsal v článku O křivosti prostoru světa, který roku 1922 poslal do německého Časopisu pro fyziku (Zeitschrift für Physik). Einstein Fridmanovo tvrzení nejprve odmítl a uznal až později, kdy o statickém modelu vývoje vesmíru hovořil jako o největším omylu svého života.

16. června 1963 (60 let) odstartovala raketa s kosmickou lodí Vostok 6. Na palubě byla první kosmonautka Valentina Těreškovová. Ačkoli let neprobíhal hladce a Těreškovová se ani necítila nejlépe, z hlediska propagandy šlo o nesporný úspěch sovětské kosmonautiky.

Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck. Autor: Wikimedia Commons
Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck.
Autor: Wikimedia Commons
18. června 1983 (40 let) odstartovala do vesmíru první Američanka Sally Rideová (třetí žena po Těreškovové a Savické). Letěla v raketoplánu Challenger (mise STS-7). Jednalo se tedy celkově o sedmý let raketoplánu, z toho druhý start Challengeru. Poprvé navíc letělo do vesmíru 5 astronautů najednou. Kromě vypuštění dvou družic se posádka věnovala manipulaci, vypouštění a zachycování družice SPAS-01 pomocí robotické paže, na jejímž vývoji se Sally Rideová také podílela.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v konjunkci s Venuší a Marsem
  • výročí: Max Wolf
  • výročí: Jim Christy objevil Charon

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Další články autora (1 114)

Štítky: Sally Ride, Alexandr Fridman, Vostok 6, Vostok 5, Valerij Bykovský, Valentina Těrešková, Vesmírný týden

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »