Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2012

25. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 20. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 20. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6.

Měsíc po novu uvidíme na večerní obloze. Solidní viditelnost má Merkur, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn. Ráno se dá pomalu hledat Jupiter a Venuše, která je ale lepší přes den nebo v dalších týdnech. Pokračuje viditelnost NLC. Začíná astronomické léto. Přelety ISS končí nad jihozápadem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý v novu. V pondělí vyšel Měsíc poblíž Venuše, to nabízí příležitost pro denní pozorování. Mladý srpek Měsíce se vynoří v druhé polovině týdne na večerní obloze. Vzhledem k jeho poloze pod ekliptikou bude obtížně viditelný.

Planety:

Merkur (0 až 0,3 mag) je tento týden úhlově slušně vzdálen od Slunce. Jeho jasnost již sice poklesla, ale pořád se dá dobře vyhledat jak přes den za dobrých podmínek, tak večer po západu Slunce. Pozorovací čas bude optimální někdy po 22. hodině.
Mars (0,8 mag) v souhvězdí Lva uvádíme spíše pro úplnost. Večer je 25° nad jihozápadem a na 7" velkém kotoučku stěží něco rozlišíme. Lépe si snad povšimneme fáze asi 90 % (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica se večer nachází asi 30° vysoko nad obzorem a pomalu se kloní k jihozápadu. Pro toto období je to ideálně viditelná večerní planeta.
Jupiter (-2 mag) můžeme hledat ráno na východě. Nachází se o něco výše než Venuše a pod Plejádami.
Venuše (-4,4 mag) je obtížně viditelná ráno na východě. Za dodržení bezpečnostních opatření je dobře viditelná i ve dne. Je však třeba vyřešit odstínění Slunce a pohon dalekohledu, aby se do zorného pole nepřesunulo Slunce.

Slunce ukazuje tu lepší tvář. Je dostatečně aktivní, na povrchu se vyskytuje řada skvrn různé velikosti. Silné erupce ale nenastávají. Další vývoj slunečních skvrn sledujte online na snímku z SDO.

Přelety ISS končí tento týden nad jihozápadem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čína vyslala na oběžnou dráhu loď Shenzhou 9 s třemi kosmonauty, přesněji řečeno dvěma a jednou kosmonautkou. Start rakety CZ-2F se uskutečnil 16. června, přesně 49 let po startu první kosmonautky Valentiny Těreškovové. Poslední zprávy uvádějí, že loď po startu obíhala po eliptické dráze a ta měla později přejít na přibližně kruhovou tak, aby se mohla loď spojit s kosmickou stanicí Tiangong 1. Připojení je plánováno v pondělí v 9 SELČ.
     
  • 16. června přistál na základně Vandenberg po 15 měsících v kosmu americký vojenský miniraketoplán X-37. Letoun je asi čtyřikrát menší než nedávno odstavená flotila raketoplánů NASA. Jeho druhý let, který právě skončil trval úctyhodných 468 dní. Prohlédnout si můžete video a obrázky po přistání.
     
  • 13. června úspěšně odstartovala rentgenová družice NuSTAR z podvěsu letounu pomocí rakety Pegasus-XL. Hlavním úkolem družice je výzkum supermasivních černých děr, sledování supernov a zdrojů záblesků gama a také mapování zbytků po výbuchu supernov.
     
  • Tento týden jsou v plánu další dva starty raket. Na mysu Canaveral se chystá v pondělí ke startu raketa Atlas 5 s vojenskou družicí NROL-38. Na Bajkonuru to má být v úterý start rakety Proton-M/Briz-M s geostacionární družicí ASTRA-4B (SES-5).
     

Výročí:

  • 24. června 1927 (85 let) se narodil americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Martin Lewis Perl. Jeho doménou je fyzika elementárních částic, zejména leptonů. Roku 1975 objevil tauon (tau lepton), což je nestabilní, záporně nabitá částice. Fyzici dnes pomocí urychlovačů částic pomáhají astrofyzikům poznávat mladý vesmír krátce po svém vzniku. Nejvýkonnější je evropský urychlovač LHC. Tauon byl objeven v roce 1995 na lineárním urychlovači Univerzity ve Stanfordu SLAC.
     

NLC, noční svítící oblaka byla dobře viditelná v minulém týdnu a sezóna pokračuje. Více o nich v galerii a samostatném článku.

Letní slunovrat, začátek astronomického léta, nastává 21. června v 1:09 SELČ.

Výhled na příští týden:

  • Merkur v elongaci
  • výročí: NEAR - Mathylde průlet
  • výročí: Carl Friedrich von Weizsäcker
  • výročí: Alexis Bouvard

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/a




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »