Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2012

25. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 20. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 20. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6.

Měsíc po novu uvidíme na večerní obloze. Solidní viditelnost má Merkur, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn. Ráno se dá pomalu hledat Jupiter a Venuše, která je ale lepší přes den nebo v dalších týdnech. Pokračuje viditelnost NLC. Začíná astronomické léto. Přelety ISS končí nad jihozápadem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý v novu. V pondělí vyšel Měsíc poblíž Venuše, to nabízí příležitost pro denní pozorování. Mladý srpek Měsíce se vynoří v druhé polovině týdne na večerní obloze. Vzhledem k jeho poloze pod ekliptikou bude obtížně viditelný.

Planety:

Merkur (0 až 0,3 mag) je tento týden úhlově slušně vzdálen od Slunce. Jeho jasnost již sice poklesla, ale pořád se dá dobře vyhledat jak přes den za dobrých podmínek, tak večer po západu Slunce. Pozorovací čas bude optimální někdy po 22. hodině.
Mars (0,8 mag) v souhvězdí Lva uvádíme spíše pro úplnost. Večer je 25° nad jihozápadem a na 7" velkém kotoučku stěží něco rozlišíme. Lépe si snad povšimneme fáze asi 90 % (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica se večer nachází asi 30° vysoko nad obzorem a pomalu se kloní k jihozápadu. Pro toto období je to ideálně viditelná večerní planeta.
Jupiter (-2 mag) můžeme hledat ráno na východě. Nachází se o něco výše než Venuše a pod Plejádami.
Venuše (-4,4 mag) je obtížně viditelná ráno na východě. Za dodržení bezpečnostních opatření je dobře viditelná i ve dne. Je však třeba vyřešit odstínění Slunce a pohon dalekohledu, aby se do zorného pole nepřesunulo Slunce.

Slunce ukazuje tu lepší tvář. Je dostatečně aktivní, na povrchu se vyskytuje řada skvrn různé velikosti. Silné erupce ale nenastávají. Další vývoj slunečních skvrn sledujte online na snímku z SDO.

Přelety ISS končí tento týden nad jihozápadem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čína vyslala na oběžnou dráhu loď Shenzhou 9 s třemi kosmonauty, přesněji řečeno dvěma a jednou kosmonautkou. Start rakety CZ-2F se uskutečnil 16. června, přesně 49 let po startu první kosmonautky Valentiny Těreškovové. Poslední zprávy uvádějí, že loď po startu obíhala po eliptické dráze a ta měla později přejít na přibližně kruhovou tak, aby se mohla loď spojit s kosmickou stanicí Tiangong 1. Připojení je plánováno v pondělí v 9 SELČ.
     
  • 16. června přistál na základně Vandenberg po 15 měsících v kosmu americký vojenský miniraketoplán X-37. Letoun je asi čtyřikrát menší než nedávno odstavená flotila raketoplánů NASA. Jeho druhý let, který právě skončil trval úctyhodných 468 dní. Prohlédnout si můžete video a obrázky po přistání.
     
  • 13. června úspěšně odstartovala rentgenová družice NuSTAR z podvěsu letounu pomocí rakety Pegasus-XL. Hlavním úkolem družice je výzkum supermasivních černých děr, sledování supernov a zdrojů záblesků gama a také mapování zbytků po výbuchu supernov.
     
  • Tento týden jsou v plánu další dva starty raket. Na mysu Canaveral se chystá v pondělí ke startu raketa Atlas 5 s vojenskou družicí NROL-38. Na Bajkonuru to má být v úterý start rakety Proton-M/Briz-M s geostacionární družicí ASTRA-4B (SES-5).
     

Výročí:

  • 24. června 1927 (85 let) se narodil americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Martin Lewis Perl. Jeho doménou je fyzika elementárních částic, zejména leptonů. Roku 1975 objevil tauon (tau lepton), což je nestabilní, záporně nabitá částice. Fyzici dnes pomocí urychlovačů částic pomáhají astrofyzikům poznávat mladý vesmír krátce po svém vzniku. Nejvýkonnější je evropský urychlovač LHC. Tauon byl objeven v roce 1995 na lineárním urychlovači Univerzity ve Stanfordu SLAC.
     

NLC, noční svítící oblaka byla dobře viditelná v minulém týdnu a sezóna pokračuje. Více o nich v galerii a samostatném článku.

Letní slunovrat, začátek astronomického léta, nastává 21. června v 1:09 SELČ.

Výhled na příští týden:

  • Merkur v elongaci
  • výročí: NEAR - Mathylde průlet
  • výročí: Carl Friedrich von Weizsäcker
  • výročí: Alexis Bouvard

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/a




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »