Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2012

25. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 20. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 20. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6.

Měsíc po novu uvidíme na večerní obloze. Solidní viditelnost má Merkur, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn. Ráno se dá pomalu hledat Jupiter a Venuše, která je ale lepší přes den nebo v dalších týdnech. Pokračuje viditelnost NLC. Začíná astronomické léto. Přelety ISS končí nad jihozápadem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý v novu. V pondělí vyšel Měsíc poblíž Venuše, to nabízí příležitost pro denní pozorování. Mladý srpek Měsíce se vynoří v druhé polovině týdne na večerní obloze. Vzhledem k jeho poloze pod ekliptikou bude obtížně viditelný.

Planety:

Merkur (0 až 0,3 mag) je tento týden úhlově slušně vzdálen od Slunce. Jeho jasnost již sice poklesla, ale pořád se dá dobře vyhledat jak přes den za dobrých podmínek, tak večer po západu Slunce. Pozorovací čas bude optimální někdy po 22. hodině.
Mars (0,8 mag) v souhvězdí Lva uvádíme spíše pro úplnost. Večer je 25° nad jihozápadem a na 7" velkém kotoučku stěží něco rozlišíme. Lépe si snad povšimneme fáze asi 90 % (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica se večer nachází asi 30° vysoko nad obzorem a pomalu se kloní k jihozápadu. Pro toto období je to ideálně viditelná večerní planeta.
Jupiter (-2 mag) můžeme hledat ráno na východě. Nachází se o něco výše než Venuše a pod Plejádami.
Venuše (-4,4 mag) je obtížně viditelná ráno na východě. Za dodržení bezpečnostních opatření je dobře viditelná i ve dne. Je však třeba vyřešit odstínění Slunce a pohon dalekohledu, aby se do zorného pole nepřesunulo Slunce.

Slunce ukazuje tu lepší tvář. Je dostatečně aktivní, na povrchu se vyskytuje řada skvrn různé velikosti. Silné erupce ale nenastávají. Další vývoj slunečních skvrn sledujte online na snímku z SDO.

Přelety ISS končí tento týden nad jihozápadem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čína vyslala na oběžnou dráhu loď Shenzhou 9 s třemi kosmonauty, přesněji řečeno dvěma a jednou kosmonautkou. Start rakety CZ-2F se uskutečnil 16. června, přesně 49 let po startu první kosmonautky Valentiny Těreškovové. Poslední zprávy uvádějí, že loď po startu obíhala po eliptické dráze a ta měla později přejít na přibližně kruhovou tak, aby se mohla loď spojit s kosmickou stanicí Tiangong 1. Připojení je plánováno v pondělí v 9 SELČ.
     
  • 16. června přistál na základně Vandenberg po 15 měsících v kosmu americký vojenský miniraketoplán X-37. Letoun je asi čtyřikrát menší než nedávno odstavená flotila raketoplánů NASA. Jeho druhý let, který právě skončil trval úctyhodných 468 dní. Prohlédnout si můžete video a obrázky po přistání.
     
  • 13. června úspěšně odstartovala rentgenová družice NuSTAR z podvěsu letounu pomocí rakety Pegasus-XL. Hlavním úkolem družice je výzkum supermasivních černých děr, sledování supernov a zdrojů záblesků gama a také mapování zbytků po výbuchu supernov.
     
  • Tento týden jsou v plánu další dva starty raket. Na mysu Canaveral se chystá v pondělí ke startu raketa Atlas 5 s vojenskou družicí NROL-38. Na Bajkonuru to má být v úterý start rakety Proton-M/Briz-M s geostacionární družicí ASTRA-4B (SES-5).
     

Výročí:

  • 24. června 1927 (85 let) se narodil americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Martin Lewis Perl. Jeho doménou je fyzika elementárních částic, zejména leptonů. Roku 1975 objevil tauon (tau lepton), což je nestabilní, záporně nabitá částice. Fyzici dnes pomocí urychlovačů částic pomáhají astrofyzikům poznávat mladý vesmír krátce po svém vzniku. Nejvýkonnější je evropský urychlovač LHC. Tauon byl objeven v roce 1995 na lineárním urychlovači Univerzity ve Stanfordu SLAC.
     

NLC, noční svítící oblaka byla dobře viditelná v minulém týdnu a sezóna pokračuje. Více o nich v galerii a samostatném článku.

Letní slunovrat, začátek astronomického léta, nastává 21. června v 1:09 SELČ.

Výhled na příští týden:

  • Merkur v elongaci
  • výročí: NEAR - Mathylde průlet
  • výročí: Carl Friedrich von Weizsäcker
  • výročí: Alexis Bouvard

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/a




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »