Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2012

25. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 20. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 20. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6.

Měsíc po novu uvidíme na večerní obloze. Solidní viditelnost má Merkur, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn. Ráno se dá pomalu hledat Jupiter a Venuše, která je ale lepší přes den nebo v dalších týdnech. Pokračuje viditelnost NLC. Začíná astronomické léto. Přelety ISS končí nad jihozápadem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý v novu. V pondělí vyšel Měsíc poblíž Venuše, to nabízí příležitost pro denní pozorování. Mladý srpek Měsíce se vynoří v druhé polovině týdne na večerní obloze. Vzhledem k jeho poloze pod ekliptikou bude obtížně viditelný.

Planety:

Merkur (0 až 0,3 mag) je tento týden úhlově slušně vzdálen od Slunce. Jeho jasnost již sice poklesla, ale pořád se dá dobře vyhledat jak přes den za dobrých podmínek, tak večer po západu Slunce. Pozorovací čas bude optimální někdy po 22. hodině.
Mars (0,8 mag) v souhvězdí Lva uvádíme spíše pro úplnost. Večer je 25° nad jihozápadem a na 7" velkém kotoučku stěží něco rozlišíme. Lépe si snad povšimneme fáze asi 90 % (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica se večer nachází asi 30° vysoko nad obzorem a pomalu se kloní k jihozápadu. Pro toto období je to ideálně viditelná večerní planeta.
Jupiter (-2 mag) můžeme hledat ráno na východě. Nachází se o něco výše než Venuše a pod Plejádami.
Venuše (-4,4 mag) je obtížně viditelná ráno na východě. Za dodržení bezpečnostních opatření je dobře viditelná i ve dne. Je však třeba vyřešit odstínění Slunce a pohon dalekohledu, aby se do zorného pole nepřesunulo Slunce.

Slunce ukazuje tu lepší tvář. Je dostatečně aktivní, na povrchu se vyskytuje řada skvrn různé velikosti. Silné erupce ale nenastávají. Další vývoj slunečních skvrn sledujte online na snímku z SDO.

Přelety ISS končí tento týden nad jihozápadem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Čína vyslala na oběžnou dráhu loď Shenzhou 9 s třemi kosmonauty, přesněji řečeno dvěma a jednou kosmonautkou. Start rakety CZ-2F se uskutečnil 16. června, přesně 49 let po startu první kosmonautky Valentiny Těreškovové. Poslední zprávy uvádějí, že loď po startu obíhala po eliptické dráze a ta měla později přejít na přibližně kruhovou tak, aby se mohla loď spojit s kosmickou stanicí Tiangong 1. Připojení je plánováno v pondělí v 9 SELČ.
     
  • 16. června přistál na základně Vandenberg po 15 měsících v kosmu americký vojenský miniraketoplán X-37. Letoun je asi čtyřikrát menší než nedávno odstavená flotila raketoplánů NASA. Jeho druhý let, který právě skončil trval úctyhodných 468 dní. Prohlédnout si můžete video a obrázky po přistání.
     
  • 13. června úspěšně odstartovala rentgenová družice NuSTAR z podvěsu letounu pomocí rakety Pegasus-XL. Hlavním úkolem družice je výzkum supermasivních černých děr, sledování supernov a zdrojů záblesků gama a také mapování zbytků po výbuchu supernov.
     
  • Tento týden jsou v plánu další dva starty raket. Na mysu Canaveral se chystá v pondělí ke startu raketa Atlas 5 s vojenskou družicí NROL-38. Na Bajkonuru to má být v úterý start rakety Proton-M/Briz-M s geostacionární družicí ASTRA-4B (SES-5).
     

Výročí:

  • 24. června 1927 (85 let) se narodil americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Martin Lewis Perl. Jeho doménou je fyzika elementárních částic, zejména leptonů. Roku 1975 objevil tauon (tau lepton), což je nestabilní, záporně nabitá částice. Fyzici dnes pomocí urychlovačů částic pomáhají astrofyzikům poznávat mladý vesmír krátce po svém vzniku. Nejvýkonnější je evropský urychlovač LHC. Tauon byl objeven v roce 1995 na lineárním urychlovači Univerzity ve Stanfordu SLAC.
     

NLC, noční svítící oblaka byla dobře viditelná v minulém týdnu a sezóna pokračuje. Více o nich v galerii a samostatném článku.

Letní slunovrat, začátek astronomického léta, nastává 21. června v 1:09 SELČ.

Výhled na příští týden:

  • Merkur v elongaci
  • výročí: NEAR - Mathylde průlet
  • výročí: Carl Friedrich von Weizsäcker
  • výročí: Alexis Bouvard

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

/a




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »