Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2013

25. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 19. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 19. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 17. 6. do 23. 6.

Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Večer je vidět Venuše a Saturn. Ráno kometa Lemmon u M31. Pokračuje sezóna NLC. Končí večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 23. června v úplňku. Večer je viditelný poblíž jižního obzoru. Ve středu 19. 6. prochází 5° od Saturnu.

Planety:
Večer lze pozorovat Venuši (-3,9 mag) velmi nízko na severozápadě. Na jihozápadní oblohu se přesunul Saturn (0,5 mag), který je v Panně 12° od hvězdy Spica směrem vlevo. Jupiter je úhlově blízko Slunci, viditelný je v korónografu SOHO: LASCO C3 a LASCO C2.

Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden málem nastala situace, kdy bylo zcela beze skvrn. Zajímavé je, že podobná situace nastala i loni v červnu. Tehdy, stejně jako letos, bylo relativní číslo slunečních skvrn na hodnotě 15, zatímco ještě před měsícem jsme tu měli množství velkých skvrnek a relativní číslo bylo až 210, což je mimochodem maximum za poslední rok. Nenechme se tedy mást a počkejme si na opětovné navýšení aktivity, jak nám to ostatně začalo Slunce ukazovat už o víkendu. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) pokračuje. Minulý týden byl ovšem na výskyt jasných oblak viditelných z ČR dosti chudý. Třeba se to ale zlepší v tomto týdnu, zvláště při pěkném počasí, jaké očekáváme. V tom případě vyhlížejte NLC po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Na ranní obloze lze ještě bez svitu Měsíce pozorovat kometu Lemmon, kterak prochází nedaleko galaxie M31 v Andromedě.

Přelety ISS končí počátkem týdne. Následovat budou přelety přes sluneční kotouč ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V sobotu 15. června došlo k připojení nákladní lodi ATV-4 (Albert Einstein) k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Stalo se tak po 10 dnech od startu. Předtím muselo dojít k přeskupení, aby byl dokovací port na modulu Zvezda volný. Odpojil se tak Progress M-19M, ten, který měl v dubnu problém s naváděcí anténou systému KURS. V pondělí 17. června dojde k otevření nákladní lodi a poté bude ihned započato s jejím vykládáním. Po týdnu bude muset být ATV-4 znovu preventivně uzavřena. Pokud by došlo k problému při výstupu do kosmického prostoru, který je plánován na 24. června, k lodi by se nešlo dostat přes servisní modul Zvezda. Tato nákladní loď přibezla vůbec největší množství zásob od doby, co ATV na ISS létají. Astronauti budou muset vynosit celkem 201 balíčků s nákladem a naložit 145 s odpadky. Kromě nákladu veze ATV také palivo, díky němuž je schopna zvyšovat dráhu stanice, která se postupně snižuje bržděním o řídkou atmosféru.
     
  • Čína vyslala do vesmíru další tříčlennou posádku. Loď ShenZhou 10 odstartovala 10. června a k orbitální stanici TianGong 1 se připojila ve čtvrtek 13. června.
     

Výročí:

  • 18. června 1983 (30 let) odstartovala do vesmíru první Američanka Sally Rideová (třetí žena po Těreškovové a Savické). Bylo to na palubě raketoplánu Challenger (let STS-7). Jednalo se tedy celkově o sedmý let raketoplánu, z toho druhý start Challengeru. Poprvé navíc letělo do vesmíru 5 astronautů najednou. Kromě vypuštění dvou družic se posádka věnovala manipulaci, vypouštění a zachycování družice SPAS-01 pomocí robotické paže, na jejímž vývoji se Sally Rideová také podílela.
     
  • 21. června 1863 (150 let) se narodil německý astronom a průkopník astrofotografie Max Wolf. Zajímavostí je, že již v 21 letech objevil kometu 14P/Wolf. Podle všeho z observatoře, kterou mu zbudoval jeho otec doma na zahradě. Jeho život je spojen s městem Heidelberg. Vystudoval zde, učil astronomii na zdejší univerzitě a poté byl 30 let ředitelem zdejší hvězdárny. Byl velkým přítelem Edwarda Barnarda, známého astrofotgrafa. S dalekohledem, určeným nejprve na objevy asteroidů pomocí fotografie, nakonec určoval vlastní pohyby hvězd. katalog těchto hvězd vydal v roce 1919. Mezi nimi byla i hvězda Wolf 359, identifikovaná jako velmi malá hvězda, červený trpaslík, ležící jen necelých 8 světelných roků od Slunce. Patří tedy mezi nejbližší hvězdy. Fotografická metoda objevování asteroidů byla velmi úspěšná. Za svůj život objevil více než 200 planetek, z nichž např. 588 Achilles byl první Trojan na dráze Jupiteru.
     
  • 22. června 1978 (35 let) si na fotografiích Pluta všiml Jim Christy malého výstupku, který považoval za měsíc Pluta, později nazvaný Charon. Snímky byly pořízeny přes 61cm dalekohled US Naval Observatory ve Flagstafu v Arizoně. Výstupek se objevoval v souhlasu s periodou rotace Pluta, což znamenalo, že měsíc má vázanou rotaci a zároveň bylo zřejmé, že je neobvykle velký (polovina rozměru tehdy nejvzdálenější planety). Průměr Pluta a Charona bylo možné změřit díky tomu, že v letech 1985 až 1990 procházela oběžná rovina těles dráhou Země, takže bylo možné sledovat zákryty těles. Později bylo možné vyfotografovat Pluto i Charon pomocí HST a změřit tak jejich průměr přímo.
     

Výhled na příští týden:

  • Návrat ShenZhou 10
  • Výročí: SEASAT 1
  • Výročí: Georg Hale
  • Výročí: Tunguzka 1908

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Charon, Jim Christy, Max Wolf, Sally Ride, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »