Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 19. června 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 22. června ve 3:08 SELČ. V noci z neděle 16. na pondělí 17. června se bude nacházet v těsné blízkosti Spiky, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Panny.

Planety
Na ranní obloze můžeme pozorovat Saturn (1,1 mag) a Mars (1 mag). Najdeme je ale jen za svítání nízko nad jihovýchodním obzorem. V zorném poli koronografu LASCO C3  je vidět dvojice jasných objektů s čárkami okolo (vznikají v detektoru přetokem signálu do sousedních pixelů). Delší čárky má Venuše a přidává se k ní i Merkur. Obě vnitřní planety prošly zdánlivě za Sluncem, ale pozorování večer bude téměř nemožné, protože v naší zeměpisné šířce zapadají téměř současně se Sluncem.

Aktivita Slunce je dočasně trochu nižší, pokud jde o erupce, protože skvrn je mnoho. A jedna aktivní oblast AR3712 doslova překotně vyrostla na jižní polokouli a nyní je poblíž středu slunečního kotouče. Magnetické pole zde je komplexní a mohlo by docházet i k nejsilnějším erupcím. Skvrna nyní bude směřovat k západnímu okraji, jak se Slunce za týden pootočí. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

NLC, noční svítící oblaka, se náhle objevila v celé své kráse v noci z 13. na 14. června. (Ve skutečnosti byla vidět už 12. 6., ale u nás nebylo jasno). Stejný jev se nyní může opakovat kdykoliv. Sledujte po desáté večer oblast nad severozápadním až severním obzorem a kolem třetí ráno severovýchod.

Noční svítící oblaka (NLC) 13. 6. 2024 kolem 22:30 SELČ, Hvězdárna Turnov Autor: Martin Gembec
Noční svítící oblaka (NLC) 13. 6. 2024 kolem 22:30 SELČ, Hvězdárna Turnov
Autor: Martin Gembec

Dalším atmosférickým úkazem, který neunikl i oku astronomů jsou halové jevy. Na obloze se totiž objevily kromě malého hala i ne tak časté úkazy jako je cirkumhorizontální oblouk nebo dotykové oblouky malého hala a parhelický kruh. Asi nejlépe se to povedlo nasnímat Richardu Kaperovi. Více fotografií NLC a halových jevů najdete na webu ukazy.astro.cz.

Kosmonautika a sondy

Sonda Voyager 1 již předává i vědecká data a prakticky se vrátila do běžného provozu. Sondy Voyager nadále fungují už téměř 47 roků a přežily i svého hlavního iniciátora, vědeckého pracovníka a pozdějšího ředitele JPL. Ed Stone nás navždy opustil 9. června 2024.

Pokračuje mise sondy Chang’e 6. Očekáváme její přelet k Zemi a plánované přistání návratového modulu 25. června.

Mise kosmické lodi Starliner na ISS se blíží ke konci. Plánovaný termín přistání byl ale posunut na 22. června. Uvidíme, zda je za tím přezkum jejího stavu po únicích hélia, nebo jen plán.

Výročí

17. června 1849 (175 let) se narodil jihoafrický astronom W. R. Finlay. Známý je jako objevitel komety 15P/Finlay a také byl jeden z prvních, kdo si všiml známé Velké komety z roku 1882.

18. června 1799 (225 let) se narodil anglický obchodník a astronom William Lassell. Ačkoli je znám jako pozorovatel planet a objevitel Neptunova měsíce Triton, jeho přínos spočívá především v inovativním způsobu umístění dalekohledu na ekvatoriální montáž. Pozoruhodné je také zrcadlo jeho 24" dalekohledu, který nejenže byl na montáži schopné sledovat hvězdy, ale zrcadlo bylo navíc vyleštěno pomocí stroje poháněného párou, a to s takovou přesností, jak je obvyklé až v pozdější době při strojové výrobě zrcadel. V roce 1846, několik dnů po objevu planety Neptun, jej Lassel pozoroval také a brzy u něho spatřil také prstenec a o několik dnů později ještě měsíc Triton. Jak se později ukázalo (v r. 1852), jakmile vylepšil podepření zrcadla, prstenec Neptunu zmizel, zato Triton zůstal. Prstenec byl v očích Lassela sice jen optická vada, ale jak víme ze současnosti, Neptun slabé prstence přeci jen má. William Lassel si také brzy uvědomil omezující faktory oblohy, která se mu nabízela na ostrovech a své největší dalekohledy tedy používal na Maltě uprostřed Středozemního moře. To mu přineslo nejen mnoho jasných nocí, ale také lepší viditelnost jižněji položených objektů.

18. června 2009 (15 let) odstartovala sonda určená k detailnímu snímkování měsíčního povrchu, Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO).

21. června 2004 (20 let) vykonal komerční miniraketoplán SpaceShipOne první let do výšky více než 100 km. Pilot Mike Melwill se tak stal astronautem.

Výhled na příští týden 

  • Ideální období k pozorování 13P/Olbers
  • Výročí: Carolyn Shoemaker
  • Výročí: Saljut 3
  • Výročí: Lyman Spitzer

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Spaceshipone, LRO - Lunar Reconnaissance Orbiter, W. R. Finlay, William Lassell, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »