Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2014

40. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 1. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 1. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 9. do 5. 10. 2014

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá už poměrně pěkně nad obzor Jupiter, zato Venuše se stále více ztrácí v ranním rozbřesku. Aktivita Slunce se opět výrazně zvedla. Na obloze je ráno docela pěkná kometka. Ranní přelety ISS pomalu končí. U Marsu jsou dvě nové oběžnice.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 1. října. Nastává tedy období ideální viditelnosti útvarů na jeho povrchu.

Planety:
Mars (0,8 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou za soumraku ještě vidět, ale jen velmi nízko nad jihozápadním obzorem. V pondělí večer je poblíž Marsu také dorůstající Měsíc.
Jupiter (−2 mag) je ráno za svítání již přes 30° nad obzorem a za pokročilého svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce je opět vyšší díky aktivním oblastem, které se vyskytovaly na viditelné polovině slunečního disku po celý minulý týden. Víkend navíc zakončily dvě silnější erupce. Skvrny byly vidět přes filtr i neozbrojeným okem. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Ráno je poslední možnost vidět za rozumných podmínek poměrně jasnou kometku (7 až 8 mag). C/2012 K1 (PanSTARRS) je vidět relativně nízko nad jihovýchodním obzorem za ranního svítání.

Přelety ISS již brzy na ranní obloze skončí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Navedení kosmických sond MAVEN i MOM bylo úspěšné. Více v našem článku.
     
  • ISS má opět šestičlennou posádku, když Sojuz TMA-14M minulý týden úspěšně doletěl ke svému cíli. Jelena Serovová bude teprve čtvrtou Ruskou, která se podívala do vesmíru a teprve první, která letěla na ISS. Před dlouhými sedmnácti lety to bylo naposledy, kdy se do vesmíru podívala nějaká Ruska, ale to bylo na palubě raketoplánu.
     
  • Pro zajímavost ještě uvádíme, že raketa Proton, se kterou bylo v poslední době spíše více starostí, než radostí, opět úspěšně odstartovala.
     

Výročí:

  • 4. října 2004 (10 let) pokořil letoun SpaceShipOne společnosti Scaled Composites opakovaně během několika dnů hranici vesmíru. Ta je stanovena ve výšce 100 km a protože se to této soukromé společnosti podařilo jako první, vyhrála tzv. X Prize. V současnosti jsou ve fázi zkušebních letů pokusy turistického letounu SpaceShipTwo.
     
  • 4. října 1959 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 3. Veřejnosti je nejspíš poměrně dobře známá, protože jako první pořídila snímky odvrácené strany Měsíce. Sonda musela snímky na palubě nejprve klasickou cestou vyvolat a poté televizní a rádiovou cestou naskenovat a poslat na Zem. Snímky byly sice nevalné kvality, ale pomohly pochopit, že odvrácená strana Měsíce je odlišná od přivrácené. Na snímcích byla objevena pouze dvě malá měsíční moře.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk, úplné zatmění na Zélandu
  • Uran v opozici
  • Výročí: Magellan konec

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 3, Spaceshipone, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »