Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2014

40. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 1. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 1. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 9. do 5. 10. 2014

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá už poměrně pěkně nad obzor Jupiter, zato Venuše se stále více ztrácí v ranním rozbřesku. Aktivita Slunce se opět výrazně zvedla. Na obloze je ráno docela pěkná kometka. Ranní přelety ISS pomalu končí. U Marsu jsou dvě nové oběžnice.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 1. října. Nastává tedy období ideální viditelnosti útvarů na jeho povrchu.

Planety:
Mars (0,8 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou za soumraku ještě vidět, ale jen velmi nízko nad jihozápadním obzorem. V pondělí večer je poblíž Marsu také dorůstající Měsíc.
Jupiter (−2 mag) je ráno za svítání již přes 30° nad obzorem a za pokročilého svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce je opět vyšší díky aktivním oblastem, které se vyskytovaly na viditelné polovině slunečního disku po celý minulý týden. Víkend navíc zakončily dvě silnější erupce. Skvrny byly vidět přes filtr i neozbrojeným okem. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Ráno je poslední možnost vidět za rozumných podmínek poměrně jasnou kometku (7 až 8 mag). C/2012 K1 (PanSTARRS) je vidět relativně nízko nad jihovýchodním obzorem za ranního svítání.

Přelety ISS již brzy na ranní obloze skončí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Navedení kosmických sond MAVEN i MOM bylo úspěšné. Více v našem článku.
     
  • ISS má opět šestičlennou posádku, když Sojuz TMA-14M minulý týden úspěšně doletěl ke svému cíli. Jelena Serovová bude teprve čtvrtou Ruskou, která se podívala do vesmíru a teprve první, která letěla na ISS. Před dlouhými sedmnácti lety to bylo naposledy, kdy se do vesmíru podívala nějaká Ruska, ale to bylo na palubě raketoplánu.
     
  • Pro zajímavost ještě uvádíme, že raketa Proton, se kterou bylo v poslední době spíše více starostí, než radostí, opět úspěšně odstartovala.
     

Výročí:

  • 4. října 2004 (10 let) pokořil letoun SpaceShipOne společnosti Scaled Composites opakovaně během několika dnů hranici vesmíru. Ta je stanovena ve výšce 100 km a protože se to této soukromé společnosti podařilo jako první, vyhrála tzv. X Prize. V současnosti jsou ve fázi zkušebních letů pokusy turistického letounu SpaceShipTwo.
     
  • 4. října 1959 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 3. Veřejnosti je nejspíš poměrně dobře známá, protože jako první pořídila snímky odvrácené strany Měsíce. Sonda musela snímky na palubě nejprve klasickou cestou vyvolat a poté televizní a rádiovou cestou naskenovat a poslat na Zem. Snímky byly sice nevalné kvality, ale pomohly pochopit, že odvrácená strana Měsíce je odlišná od přivrácené. Na snímcích byla objevena pouze dvě malá měsíční moře.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk, úplné zatmění na Zélandu
  • Uran v opozici
  • Výročí: Magellan konec

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 3, Spaceshipone, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »