Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2012

26. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 27. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 27. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 25. 6. do 1. 7.

Měsíc je níže nad jihem kolem první čtvrti. Merkur je v největší elongaci od Slunce, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a po třetí hodině pod ním i Venuše. Pokračuje možná viditelnost NLC. Začíná období odpoledních přeletů ISS přes sluneční disk.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti ve středu. Nebýt příliš nízko, byl by vlastně ideálním cílem pro zachycení detailů pěkně plasticky na rozhraní světla a tmy. Každopádně se vyplatí Měsíc okouknout. Z počátku týdne prochází pod Marsem, uprostřed pracovního týdne pod Saturnem a o víkendu je už téměř úplňkový Měsíc ve Štíru nedaleko hvězdy Antares.

Planety:

Merkur (0,2 až 0,5 mag) je v neděli 1. července v největší východní elongaci, ale jeho jas slábne a šance na spatření se poněkud snižuje. Jeho velikost a jas je však dobrý pro pozorování ještě během dne, pokud jej ovšem zvládneme najít.
Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Uvádíme jej spíše pro úplnost, příliš detailů při jeho pozorování čekat nemůžeme. Snad jen fakt, že Mars není v současné chvíli úplně kulatý (fáze asi 90 %).
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica se večer nachází asi 30° vysoko nad obzorem a pomalu se kloní k jihozápadu. Pro toto období je to ideálně viditelná večerní planeta.
Jupiter (-2 mag) je ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka pod Plejádami.
Venuše (-4,4 mag) vychází po třetí hodině ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem.

Slunce si s námi pěkně laškuje. Sotva se tu minulý týden rozplýváme, že je neustále pokryto velkými skvrnami, musíme vzít za vděk alespoň jednou maličkou. To se ale může každým dnem zlepšit. Sledujte aktuální vývoj sami na online snímku z SDO. Mnohem zajímavější byla nádherná série modrých a zelených záblesků, která se jako APOD zjevila v pátek. Dala tak vzpomenout na podobné divadlo, které bylo k vidění z ČR při východu Slunce 6. června, s Venuší na své tváři. Takový zážitek se vyplatí si někdy zopakovat. Alespoň bez Venuše.

Tento týden můžeme pozorovat přelety ISS přes sluneční disk v odpoledních hodinách. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď.

Kosmonautika:

  • Čínská kosmická loď Shenzhou-9 s tříčlennou posádkou se spojila se stanicí Tiangong-1. V neděli proběhlo navíc připojení manuální, když úvodní proběhlo automaticky. Přistání na Zemi je plánováno tento týden v pátek 29. června.
     
  • Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala ve středu raketa Atlas 5 s vojenským nákladem a už se zde chystá další start pod záštitou vojáků. Tentokrát půjde o raketu Delta 4 Heavy s družicí NROL-15. Start je plánován ve čtvrtek 28. června.
     
  • Start rakety Proton z Bajkonuru v pondělí byl odložen v důsledku chyby v řídícím systému. Na palubě je připravena družice SES-5 (Astra-4B).
     
  • V neděli 1. 7. je plánován odlet Sojuzu TMA-03M od ISS a jeho přistání na Zemi.
     
  • Pro dalekohled Jamese Webba (JWST), chystaného nástupce HST určeného pro infračervenou oblast spektra, se právě provádí pokovení zrcadel. Ta budou pokryta tenoulinkou vrstvičkou zlata. Podívejte se na to, jak se to provádí.
     

Výročí:

  • 27. června 1767 (245 let) se narodil francouzský astronom Alexis Bouvard. Na základě pozorování nepravidelnsotí v pohybu planety Uran předpokládal, že je jeho dráha rušena něznámou planetou za ním. Z jeho pozorování vycházely později výpočty Adamse a Le Verriéra, které vedly k objevu planety Neptun. Bouvard byl ředitelem hvězdárny v Paříži. Objevu Neptunu se nedožil.
     
  • 27. června 1997 (15 let) proletěla sonda NEAR 1200 km od planetky (253) Mathylde. Planetku objevil v roce 1885 astronom českého původu Johann Palisa (jmenuje se po něm hvězdárna v Ostravě). Planetka má rozměr asi 50 km a patří mezi ty největší, které navštívila nějaká z kosmických sond.
     
  • 28. června 1912 (100 let) se narodil německý fyzik Carl Friedrich von Weizsäcker. Zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Před 2. světovou válkou spolu s Bethem popsali reakce v nitru Slunce. Za války si nechal patentovat princip plutoniové bomby, ale k realizaci nedošlo v Německu, ale za oceánem v USA. Po válce veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového míru.
     

Pohledy na planetu Zemi patří vždy mezi to nejhezčí, co nám mohou družice nabídnout. Nejsou to však jen snímky známé z meteorologických družic, nebo jiných známých satelitů, jako je AQUA. Zemi sleduje celá flotila. V poslední době zaujal např. obrázek z družice Suomi-NPP, který se zaměřil na Arktidu z nezvyklého nadhledu, nebo japonská družice ELOS, která zabrala Alpy s Lago di Garda.

Výhled na příští týden:

  • start MSG-3
  • Výročí: SAMPEX
  • Výročí: Mars Pathfinder
  • Výročí: Newton publikoval Principia
  • Výročí: rozpad komety Shoemaker-Levy 9
  • Země nejdál od Slunce

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »