Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2012

26. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 27. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 27. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 25. 6. do 1. 7.

Měsíc je níže nad jihem kolem první čtvrti. Merkur je v největší elongaci od Slunce, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a po třetí hodině pod ním i Venuše. Pokračuje možná viditelnost NLC. Začíná období odpoledních přeletů ISS přes sluneční disk.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti ve středu. Nebýt příliš nízko, byl by vlastně ideálním cílem pro zachycení detailů pěkně plasticky na rozhraní světla a tmy. Každopádně se vyplatí Měsíc okouknout. Z počátku týdne prochází pod Marsem, uprostřed pracovního týdne pod Saturnem a o víkendu je už téměř úplňkový Měsíc ve Štíru nedaleko hvězdy Antares.

Planety:

Merkur (0,2 až 0,5 mag) je v neděli 1. července v největší východní elongaci, ale jeho jas slábne a šance na spatření se poněkud snižuje. Jeho velikost a jas je však dobrý pro pozorování ještě během dne, pokud jej ovšem zvládneme najít.
Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Uvádíme jej spíše pro úplnost, příliš detailů při jeho pozorování čekat nemůžeme. Snad jen fakt, že Mars není v současné chvíli úplně kulatý (fáze asi 90 %).
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica se večer nachází asi 30° vysoko nad obzorem a pomalu se kloní k jihozápadu. Pro toto období je to ideálně viditelná večerní planeta.
Jupiter (-2 mag) je ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka pod Plejádami.
Venuše (-4,4 mag) vychází po třetí hodině ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem.

Slunce si s námi pěkně laškuje. Sotva se tu minulý týden rozplýváme, že je neustále pokryto velkými skvrnami, musíme vzít za vděk alespoň jednou maličkou. To se ale může každým dnem zlepšit. Sledujte aktuální vývoj sami na online snímku z SDO. Mnohem zajímavější byla nádherná série modrých a zelených záblesků, která se jako APOD zjevila v pátek. Dala tak vzpomenout na podobné divadlo, které bylo k vidění z ČR při východu Slunce 6. června, s Venuší na své tváři. Takový zážitek se vyplatí si někdy zopakovat. Alespoň bez Venuše.

Tento týden můžeme pozorovat přelety ISS přes sluneční disk v odpoledních hodinách. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď.

Kosmonautika:

  • Čínská kosmická loď Shenzhou-9 s tříčlennou posádkou se spojila se stanicí Tiangong-1. V neděli proběhlo navíc připojení manuální, když úvodní proběhlo automaticky. Přistání na Zemi je plánováno tento týden v pátek 29. června.
     
  • Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala ve středu raketa Atlas 5 s vojenským nákladem a už se zde chystá další start pod záštitou vojáků. Tentokrát půjde o raketu Delta 4 Heavy s družicí NROL-15. Start je plánován ve čtvrtek 28. června.
     
  • Start rakety Proton z Bajkonuru v pondělí byl odložen v důsledku chyby v řídícím systému. Na palubě je připravena družice SES-5 (Astra-4B).
     
  • V neděli 1. 7. je plánován odlet Sojuzu TMA-03M od ISS a jeho přistání na Zemi.
     
  • Pro dalekohled Jamese Webba (JWST), chystaného nástupce HST určeného pro infračervenou oblast spektra, se právě provádí pokovení zrcadel. Ta budou pokryta tenoulinkou vrstvičkou zlata. Podívejte se na to, jak se to provádí.
     

Výročí:

  • 27. června 1767 (245 let) se narodil francouzský astronom Alexis Bouvard. Na základě pozorování nepravidelnsotí v pohybu planety Uran předpokládal, že je jeho dráha rušena něznámou planetou za ním. Z jeho pozorování vycházely později výpočty Adamse a Le Verriéra, které vedly k objevu planety Neptun. Bouvard byl ředitelem hvězdárny v Paříži. Objevu Neptunu se nedožil.
     
  • 27. června 1997 (15 let) proletěla sonda NEAR 1200 km od planetky (253) Mathylde. Planetku objevil v roce 1885 astronom českého původu Johann Palisa (jmenuje se po něm hvězdárna v Ostravě). Planetka má rozměr asi 50 km a patří mezi ty největší, které navštívila nějaká z kosmických sond.
     
  • 28. června 1912 (100 let) se narodil německý fyzik Carl Friedrich von Weizsäcker. Zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Před 2. světovou válkou spolu s Bethem popsali reakce v nitru Slunce. Za války si nechal patentovat princip plutoniové bomby, ale k realizaci nedošlo v Německu, ale za oceánem v USA. Po válce veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového míru.
     

Pohledy na planetu Zemi patří vždy mezi to nejhezčí, co nám mohou družice nabídnout. Nejsou to však jen snímky známé z meteorologických družic, nebo jiných známých satelitů, jako je AQUA. Zemi sleduje celá flotila. V poslední době zaujal např. obrázek z družice Suomi-NPP, který se zaměřil na Arktidu z nezvyklého nadhledu, nebo japonská družice ELOS, která zabrala Alpy s Lago di Garda.

Výhled na příští týden:

  • start MSG-3
  • Výročí: SAMPEX
  • Výročí: Mars Pathfinder
  • Výročí: Newton publikoval Principia
  • Výročí: rozpad komety Shoemaker-Levy 9
  • Země nejdál od Slunce

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »