Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2012

26. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 27. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 27. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 25. 6. do 1. 7.

Měsíc je níže nad jihem kolem první čtvrti. Merkur je v největší elongaci od Slunce, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a po třetí hodině pod ním i Venuše. Pokračuje možná viditelnost NLC. Začíná období odpoledních přeletů ISS přes sluneční disk.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti ve středu. Nebýt příliš nízko, byl by vlastně ideálním cílem pro zachycení detailů pěkně plasticky na rozhraní světla a tmy. Každopádně se vyplatí Měsíc okouknout. Z počátku týdne prochází pod Marsem, uprostřed pracovního týdne pod Saturnem a o víkendu je už téměř úplňkový Měsíc ve Štíru nedaleko hvězdy Antares.

Planety:

Merkur (0,2 až 0,5 mag) je v neděli 1. července v největší východní elongaci, ale jeho jas slábne a šance na spatření se poněkud snižuje. Jeho velikost a jas je však dobrý pro pozorování ještě během dne, pokud jej ovšem zvládneme najít.
Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Uvádíme jej spíše pro úplnost, příliš detailů při jeho pozorování čekat nemůžeme. Snad jen fakt, že Mars není v současné chvíli úplně kulatý (fáze asi 90 %).
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica se večer nachází asi 30° vysoko nad obzorem a pomalu se kloní k jihozápadu. Pro toto období je to ideálně viditelná večerní planeta.
Jupiter (-2 mag) je ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka pod Plejádami.
Venuše (-4,4 mag) vychází po třetí hodině ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem.

Slunce si s námi pěkně laškuje. Sotva se tu minulý týden rozplýváme, že je neustále pokryto velkými skvrnami, musíme vzít za vděk alespoň jednou maličkou. To se ale může každým dnem zlepšit. Sledujte aktuální vývoj sami na online snímku z SDO. Mnohem zajímavější byla nádherná série modrých a zelených záblesků, která se jako APOD zjevila v pátek. Dala tak vzpomenout na podobné divadlo, které bylo k vidění z ČR při východu Slunce 6. června, s Venuší na své tváři. Takový zážitek se vyplatí si někdy zopakovat. Alespoň bez Venuše.

Tento týden můžeme pozorovat přelety ISS přes sluneční disk v odpoledních hodinách. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď.

Kosmonautika:

  • Čínská kosmická loď Shenzhou-9 s tříčlennou posádkou se spojila se stanicí Tiangong-1. V neděli proběhlo navíc připojení manuální, když úvodní proběhlo automaticky. Přistání na Zemi je plánováno tento týden v pátek 29. června.
     
  • Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala ve středu raketa Atlas 5 s vojenským nákladem a už se zde chystá další start pod záštitou vojáků. Tentokrát půjde o raketu Delta 4 Heavy s družicí NROL-15. Start je plánován ve čtvrtek 28. června.
     
  • Start rakety Proton z Bajkonuru v pondělí byl odložen v důsledku chyby v řídícím systému. Na palubě je připravena družice SES-5 (Astra-4B).
     
  • V neděli 1. 7. je plánován odlet Sojuzu TMA-03M od ISS a jeho přistání na Zemi.
     
  • Pro dalekohled Jamese Webba (JWST), chystaného nástupce HST určeného pro infračervenou oblast spektra, se právě provádí pokovení zrcadel. Ta budou pokryta tenoulinkou vrstvičkou zlata. Podívejte se na to, jak se to provádí.
     

Výročí:

  • 27. června 1767 (245 let) se narodil francouzský astronom Alexis Bouvard. Na základě pozorování nepravidelnsotí v pohybu planety Uran předpokládal, že je jeho dráha rušena něznámou planetou za ním. Z jeho pozorování vycházely později výpočty Adamse a Le Verriéra, které vedly k objevu planety Neptun. Bouvard byl ředitelem hvězdárny v Paříži. Objevu Neptunu se nedožil.
     
  • 27. června 1997 (15 let) proletěla sonda NEAR 1200 km od planetky (253) Mathylde. Planetku objevil v roce 1885 astronom českého původu Johann Palisa (jmenuje se po něm hvězdárna v Ostravě). Planetka má rozměr asi 50 km a patří mezi ty největší, které navštívila nějaká z kosmických sond.
     
  • 28. června 1912 (100 let) se narodil německý fyzik Carl Friedrich von Weizsäcker. Zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Před 2. světovou válkou spolu s Bethem popsali reakce v nitru Slunce. Za války si nechal patentovat princip plutoniové bomby, ale k realizaci nedošlo v Německu, ale za oceánem v USA. Po válce veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového míru.
     

Pohledy na planetu Zemi patří vždy mezi to nejhezčí, co nám mohou družice nabídnout. Nejsou to však jen snímky známé z meteorologických družic, nebo jiných známých satelitů, jako je AQUA. Zemi sleduje celá flotila. V poslední době zaujal např. obrázek z družice Suomi-NPP, který se zaměřil na Arktidu z nezvyklého nadhledu, nebo japonská družice ELOS, která zabrala Alpy s Lago di Garda.

Výhled na příští týden:

  • start MSG-3
  • Výročí: SAMPEX
  • Výročí: Mars Pathfinder
  • Výročí: Newton publikoval Principia
  • Výročí: rozpad komety Shoemaker-Levy 9
  • Země nejdál od Slunce

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »