Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2012

26. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 27. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 27. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 25. 6. do 1. 7.

Měsíc je níže nad jihem kolem první čtvrti. Merkur je v největší elongaci od Slunce, výše je Mars a nejlépe je večer vidět Saturn. Ráno vychází nejprve Jupiter a po třetí hodině pod ním i Venuše. Pokračuje možná viditelnost NLC. Začíná období odpoledních přeletů ISS přes sluneční disk.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti ve středu. Nebýt příliš nízko, byl by vlastně ideálním cílem pro zachycení detailů pěkně plasticky na rozhraní světla a tmy. Každopádně se vyplatí Měsíc okouknout. Z počátku týdne prochází pod Marsem, uprostřed pracovního týdne pod Saturnem a o víkendu je už téměř úplňkový Měsíc ve Štíru nedaleko hvězdy Antares.

Planety:

Merkur (0,2 až 0,5 mag) je v neděli 1. července v největší východní elongaci, ale jeho jas slábne a šance na spatření se poněkud snižuje. Jeho velikost a jas je však dobrý pro pozorování ještě během dne, pokud jej ovšem zvládneme najít.
Mars (0,9 mag) je nízko nad západem v souhvězdí Lva. Uvádíme jej spíše pro úplnost, příliš detailů při jeho pozorování čekat nemůžeme. Snad jen fakt, že Mars není v současné chvíli úplně kulatý (fáze asi 90 %).
Saturn (0,7 mag) v Panně nad hvězdou Spica se večer nachází asi 30° vysoko nad obzorem a pomalu se kloní k jihozápadu. Pro toto období je to ideálně viditelná večerní planeta.
Jupiter (-2 mag) je ráno na východě. Najdeme jej v souhvězdí Býka pod Plejádami.
Venuše (-4,4 mag) vychází po třetí hodině ráno a nachází se přibližně pod Jupiterem.

Slunce si s námi pěkně laškuje. Sotva se tu minulý týden rozplýváme, že je neustále pokryto velkými skvrnami, musíme vzít za vděk alespoň jednou maličkou. To se ale může každým dnem zlepšit. Sledujte aktuální vývoj sami na online snímku z SDO. Mnohem zajímavější byla nádherná série modrých a zelených záblesků, která se jako APOD zjevila v pátek. Dala tak vzpomenout na podobné divadlo, které bylo k vidění z ČR při východu Slunce 6. června, s Venuší na své tváři. Takový zážitek se vyplatí si někdy zopakovat. Alespoň bez Venuše.

Tento týden můžeme pozorovat přelety ISS přes sluneční disk v odpoledních hodinách. Pro takový úkaz je nutná přesná předpověď.

Kosmonautika:

  • Čínská kosmická loď Shenzhou-9 s tříčlennou posádkou se spojila se stanicí Tiangong-1. V neděli proběhlo navíc připojení manuální, když úvodní proběhlo automaticky. Přistání na Zemi je plánováno tento týden v pátek 29. června.
     
  • Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala ve středu raketa Atlas 5 s vojenským nákladem a už se zde chystá další start pod záštitou vojáků. Tentokrát půjde o raketu Delta 4 Heavy s družicí NROL-15. Start je plánován ve čtvrtek 28. června.
     
  • Start rakety Proton z Bajkonuru v pondělí byl odložen v důsledku chyby v řídícím systému. Na palubě je připravena družice SES-5 (Astra-4B).
     
  • V neděli 1. 7. je plánován odlet Sojuzu TMA-03M od ISS a jeho přistání na Zemi.
     
  • Pro dalekohled Jamese Webba (JWST), chystaného nástupce HST určeného pro infračervenou oblast spektra, se právě provádí pokovení zrcadel. Ta budou pokryta tenoulinkou vrstvičkou zlata. Podívejte se na to, jak se to provádí.
     

Výročí:

  • 27. června 1767 (245 let) se narodil francouzský astronom Alexis Bouvard. Na základě pozorování nepravidelnsotí v pohybu planety Uran předpokládal, že je jeho dráha rušena něznámou planetou za ním. Z jeho pozorování vycházely později výpočty Adamse a Le Verriéra, které vedly k objevu planety Neptun. Bouvard byl ředitelem hvězdárny v Paříži. Objevu Neptunu se nedožil.
     
  • 27. června 1997 (15 let) proletěla sonda NEAR 1200 km od planetky (253) Mathylde. Planetku objevil v roce 1885 astronom českého původu Johann Palisa (jmenuje se po něm hvězdárna v Ostravě). Planetka má rozměr asi 50 km a patří mezi ty největší, které navštívila nějaká z kosmických sond.
     
  • 28. června 1912 (100 let) se narodil německý fyzik Carl Friedrich von Weizsäcker. Zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Před 2. světovou válkou spolu s Bethem popsali reakce v nitru Slunce. Za války si nechal patentovat princip plutoniové bomby, ale k realizaci nedošlo v Německu, ale za oceánem v USA. Po válce veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového míru.
     

Pohledy na planetu Zemi patří vždy mezi to nejhezčí, co nám mohou družice nabídnout. Nejsou to však jen snímky známé z meteorologických družic, nebo jiných známých satelitů, jako je AQUA. Zemi sleduje celá flotila. V poslední době zaujal např. obrázek z družice Suomi-NPP, který se zaměřil na Arktidu z nezvyklého nadhledu, nebo japonská družice ELOS, která zabrala Alpy s Lago di Garda.

Výhled na příští týden:

  • start MSG-3
  • Výročí: SAMPEX
  • Výročí: Mars Pathfinder
  • Výročí: Newton publikoval Principia
  • Výročí: rozpad komety Shoemaker-Levy 9
  • Země nejdál od Slunce

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »