Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2015

26. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 24. června ve 22:30 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 22. 6. do 28. 6. 2015. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se k sobě výtazně blíží jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce je spíše střední. Pokračuje sezóna NLC. Poletí v neděli Dragon k ISS?

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 24. června. Po jeho sobotním setkání s Venuší a Jupiterem nás tento týden čeká setkání s planetou Saturn, kolem níž projde v noci z neděle na pondělí 28. / 29. června, kdy od sebe obě tělesa budou dělit asi dva stupně.

Planety:
Venuše (-4,4 mag) a Jupiter (-1,8 mag) jsou dvěma výraznými večerními hvězdami, které jsou k sobě každým dnem blíž a blíž. Setkání nastane už příští týden na přelomu června a července.
Saturn (0,2 mag) je nejvýše kolem 22:30 SELČ. I přes malou výšku nad obzorem se občas sejdou podmínky, abychom viděli nejen prstenec, ale i například stín planety na prstenci, Cassiniho dělení v prstenci a nějaké ty světlé a tmavé pásy v atmosféře planety.

Aktivita Slunce je střední. Po kotouči putuje velká, okem viditelná skvrna. Aktivita v této oblasti se o víkendu zvedla na úroveň erupcí druhé nejvyšší kategorie (třída M). Slabší dvojerupce M2+M2,7 dokonce vyvolala nádhernou kruhovou CME, hmota z erupce tedy směřuje přímo k Zemi. Sledujte skvrnu přes filtry nebo na aktuálním snímku SDO.

Pokračuje sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden přinesl oblaka viditelná například ze severní Moravy ráno 20. června. Podrobnosti o NLC.

Kosmonautika

  • Ohlédnutí za minulým týdnem zvládnete nejlépe s Kosmotýdeníkem, který se vrací k další komunikaci s modulem Philae, blízkému průletu kolem Saturnova měsíce Dione a připomíná start Dragona k ISS, který je nově odložen na neděli 28. června.
  • Pokračuje snímkování Pluta a Charona, každým dnem je to zhruba o 1 milion km blíže... A detaily přibývají. Na palubě je i barevná kamera, ale tady si na detaily ještě počkáme. I tak je vidět rozdíl v barvě Pluta a Charona.

Výročí

  • 24. června 1915 (100 let) se narodil anglický astrofyzik Fred Hoyle. S jeho jménem je spojena jeho původně ironická poznámka k tehdy nové teorii o vzniku vesmíru, kterou nazval „Big Bangem“ (Velký třesk). Později se jméno pro dnes uznávanou teorii ujalo. Dodejme ještě zajímavost, že nejvíce hrdý prý nebyl na to, jak se zasloužil v astrofyzice, ale na to, že slezl všech 280 vrcholů Skotska vyšších než 900 metrů. Vraťme se ale k Big Bangu: Hoyle takto nazval teorii o vzniku vesmíru proto, že česky to znamená něco jako „prázdný sud nejvíce duní“. Tím chtěl vyjádřit, že kolem nesmyslné teorie je mnoho povyku a že je tato teorie v podstatě velmi ubohá (zastával teorii stacionárního vesmíru). Big Bang byl poté do češtiny přeložen jako Velký třesk. Teorie Velkého třesku je dnes drtivou většinou vědců vnímána jako správná. Jedním z hlavních a klíčových důkazů je pozůstatek Velkého třesku – reliktní záření.
  • 25. června 1905 (110 let) se narodil německo-americký astronom Rupert Wildt. Ze spektrálních pozorování Jupiteru odvodil, že v nitru planety je nejspíš kamenné a kovové jádro obalené plyny v kapalném a plynném stavu s převahou vodíku a hélia, jako ve hvězdách. Dále zde pozoroval metan a amoniak.
  • 26. června 1730 (285 let) se narodil francouzský astronom Charles Messier, známý objevitel komet a tvůrce ještě známějšího katalogu vesmírných objektů. Protože některé objekty na obloze připomínaly kometu, raději je začal zanášet do katalogu. Některé objevil sám, jiné jeho přátelé a spolupracovníci. Katalog dnes čítá 110 objektů, ačkoli některé neprávem přehlédl a mohlo jich tak být i o několik více.
  • 27. června 1995 (20 let) odstartoval raketoplán Atlantis ke stanici Mir. Mise s označením STS-71 byla první, během níž letěl americký raketoplán k této ruské vesmírné stanici.

Výhled na příští týden

  • Blízké setkání Venuše a Jupiteru
  • Výročí: Lexellova kometa u Země
  • Výročí: Giotto
  • Výročí: Deep Impact u Tempel 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Fred Hoyle, Vesmírný týden, Charles messier


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »