26. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 1. července ve 2:51 SELČ. Je vidět večer a 30. června bude tvořit dvojici spolu s Jupiterem, který od něj bude 6 stupňů na východ. O den později budou společně nad jihem v půl osmé večer. To už bude Měsíc asi 4 stupně vlevo.
Planety: Jupiter (–2 mag) je vidět už od soumraku nad jihozápadem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) jsou v tabulce níže.
Saturn (0,1 mag) je vidět celou noc. Jeho výška nad obzorem však není moc velká.
Nad ránem je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun, za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,2 mag), o něco výše také Uran.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 27. 6. | 21:00 | 28. 6. | Io přechod měsíce 21:36 – 23:47 Europa zákryt zač. 22:39 Io přechod stínu zač. 22:51 |
|
| 29. 6. | 22:40 | 29. 6. | Io zatmění konec 22:19 | |
| 2. 7. | 00:20 | 20:10 | 30. 6. | Europa přechod stínu 20:00 – 22:24 | |
| Časy jsou v letním čase (SELČ). | ||||
Aktivita Slunce je nízká, ale k našemu potěšení se dají pozorovat jak skvrny, tak protuberance na okraji. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.
Kometa C/2015 V2 (Johnson) se nyní pohybuje v souhvězdí Panny. Kometa má stále kolem 7 mag a je snadným cílem i pro menší dalekohledy. Přibližnou polohu každý den po setmění ukazuje orientační mapka pro zbytek června. Pokud jde o její spatření, neotálejme, protože 1. července bude přesně na hvězdě kappa Virginis a to zřejmě znemožní její spatření. O den později u ní zase bude Měsíc krátce po první čtvrti.
Zlepšuje se ranní viditelnost komety C/2015 ER61 (PanSTARRS). Nízko ve Štíru je také kometka 71P/Clark.
Sezóna nočních svítících oblak začala. První pozorování od nás pochází zřejmě z rána 16. června. Další pěkný úkaz nastal ráno 20. 6. a poslední nejspíš 24. června večer. Fotografie najdete v galerii úkazů astro.cz.
Kosmonautika
- Indie vypustila raketu PSLV-XL s celkem 31 družicemi na palubě. Pro nás je podstatné, že součástí nákladu byly také jeden český a jeden slovenský cubesat. Záznam startu s družicemi SkCUBE a VZLÚSat je v odkazu.
- SpaceX vypustila družici BulgariaSat-1. Vynesla ji raketa Falcon 9 z Floridy a šlo o druhé znovupoužití již letěného prvního stupně. Ten nejprve v lednu dosedl na pacifickou mořskou plošinu po startu s družicemi Iridium-NEXT a nyní opět úspěšně dosedl na atlantickou plošinu. Při přistání nicméně došlo k poryvu větru a dosednutí bylo obecně velmi tvrdé. Čekáme na detaily.
- V Rusku startovala speciální verze rakety Sojuz s geodetickou družicí řady GEO-IK2. Podrobně tento start a náklad rozebírá Kosmotýdeník.
- Ještě dnes večer je v plánu další start rakety Falcon 9. Ta nese upravenou verzi roštových kormidel, která jsou vyrobena jako obrobený odlitek z titanu a díky tomu budou dobře odolávat vysokým teplotám a budou bez problémů znovupoužitelná. Raketa má vynést družice řady Iridium-NEXT. Od ledna jde už o druhý start s těmito družicemi a po startu z kalifornského Vandenbergu má první stupeň přistát v Pacifiku na mořské plošině JRTI.
- 28. června má startovat raketa Ariane 5-ECA s dvěma družicemi. Start z Francouzské Guayany je v plánu ve 22:59 SELČ.
Výročí
- 27. června 1767 (250 let) se narodil francouzský astronom Alexis Bouvard. Na základě pozorování nepravidelností v pohybu planety Uran předpokládal, že je jeho dráha rušena neznámou planetou za ním. Z jeho pozorování vycházely později výpočty Adamse a Le Verriéra, které vedly k objevu planety Neptun. Bouvard byl ředitelem hvězdárny v Paříži. Objevu Neptunu se nedožil.
- 27. června 1997 (20 let) proletěla sonda NEAR 1200 km od planetky (253) Mathilde. Planetku objevil v roce 1885 astronom českého původu Johann Palisa (jmenuje se po něm hvězdárna v Ostravě). Planetka má rozměr asi 50 km a patří mezi ty největší, které navštívila nějaká z kosmických sond.
- 28. června 1912 (105 let) se narodil německý fyzik Carl Friedrich von Weizsäcker. Zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Před 2. světovou válkou spolu s Bethem popsali reakce v nitru Slunce. Za války si nechal patentovat princip plutoniové bomby, ale k realizaci nedošlo v Německu, ale za oceánem v USA. Po válce veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového míru.
- 30. června 1957 (60 let) se narodil český astronom Marek Wolf, držitel ocenění Kopalova přednáška z roku 2011. Dlouhá léta se podílel na pozorování planetek, přičemž jich společně s Lenkou Kotkovou a Petrem Pravcem objevil na dvě desítky. Jeho jméno je nyní spojeno s Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy v Praze (dříve ředitel, nyní zástupce).
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
