Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2018

27. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 4. července 2018 ve 23:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 2. 7. do 8. 7. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Přehlídka planet pokračuje večer Venuší na severozápadě, Jupiterem na jihozápadě a Saturnem na jihovýchodě. Mars je vidět hlavně v druhé polovině noci. K Mezinárodní vesmírné stanici přilétá nákladní loď Dragon. Před 150 lety se narodila Henrietta Leavittová, která přišla na vztah mezi svítivostí a periodou změn jasu Cefeid.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 6. července v 9:51 SELČ.

Planety:
Venuše (−4,1 mag) je po západu Slunce nad severozápadním obzorem. Merkur (cca 0 mag) se blíží do východní elongace, ale bude viditelný s obtížemi, nejlépe přes den. Jupiter (−2,3 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0 mag) je vidět na jihovýchodě. Mars (−2,2 mag) je viditelný v druhé polovině noci.
Úkazy Jupiterových měsíců: 1. července večer přechází stín Europy, konec ve 23:08 SELČ. 3. července večer přechází Io (konec 21:15), přechod stínu končí ve 22:20. 6. července ve 22:51 končí zatmění Ganymedu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 1. července ve 22:05, 3. července ve 23:45, 6. července ve 21:15 a 8. července ve 22:55.

Aktivita Slunce je nízká, s pěknými skvrnami jsme se rozloučili počátkem minulého týdne. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Noční svítící oblaka se stále ukazují a tak při jasném počasí nadcházejících dnů můžeme očekávat další pozorování. Fotografie najdete např. na webu ukazy.astro.cz. Vyhlížejte proto za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.

Vesta pouhým okem
Planetka Vesta byla objevena na drahách mezi Marsem a Jupiterem jako 4. v pořadí. Zasloužil se o to Heinrich Wilhelm Olbers 29. března 1807. Mezi planetkami vnitřní Sluneční soustavy je třetí největší, druhá podle hmotnosti a na naší obloze se jeví nejjasnější. A právě jasnost 5,7 mag, srovnatelná např. s jasem kulové hvězdokupy M 13 v Herkulu, z ní činí i cíl k pozorování pouhým okem. Zkušení pozorovatelé si jí snadno všimli už kolem její červnové opozice. Možnost pohodlně pozorovat tento zajímavý asteroid máme celé léto. Povrch planetky podrobně prozkoumala sonda Dawn, která nyní studuje největší planetku (trpasličí planetu) Ceres. Obíhá jen tři desítky kilometrů nad jejím povrchem. Ještě jsme chtěli připsat, že podle výpočtů NASA se planetka se Zemí opravdu nesrazí, to je spíš jen takový povzdech nad úrovní některých článků v médiích, protože zde každý čtenář ví, že Vesta nemá s blízkozemními planetkami nic společného. Pak nás ale napadlo, že některé meteority nalezené na Zemi mají možná svůj původ přímo z této planetky. To už je ale jiný příběh, dost možná z dávné minulosti vývoje naší soustavy, kdy došlo k velkým srážkám, které vymrštily část hmoty z Vesty, a ta nakonec v podobě meteoritu dopadla k nám na Zemi.

Polohy planetky Vesta a Saturnu v létě 2018 Autor: Sky&Telescope/Bob King/M. Gembec
Polohy planetky Vesta a Saturnu v létě 2018
Autor: Sky&Telescope/Bob King/M. Gembec

Kosmonautika

Sonda Hayabusa 2 přinesla zajímavé detailní záběry asteroidu Ryugu. Má rozměr asi 1 km a jeho povrch je velmi tmavý s odrazivostí jen asi 5 %.

Z Floridy úspěšně odstartovala v pátek raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon. Ten se v rámci mise CRS-15 podílí na zásobování ISS.

Čína vypustila raketu CZ-2C s dvěma technologickými družicemi Xinyan. Předchozí minidružice této řady testovaly nové technologie a dá se předpokládat, že tyto nebudou výjimkou. Zajímavostí je, že první stupeň rakety prý dopadl do města Niuchang, kde prý došlo k hoření zbytků asymetrického dymethylhydrazinu a oxidu dusičitého, ale další podrobnosti nemáme.

Výročí

4. července 1868 (150 let) se narodila americká astronomka Henrietta Leavittová. Na Harvardské univerzitní hvězdárně počítala matematické úlohy a vyhodnocovala fotografické desky, na nichž určovala jasnosti hvězd. Objevila vztah mezi svítivostí a periodou proměnnosti cefeid, hvězd, pomocí nichž měříme vzdálenosti ve vesmíru. Jejích poznatků využil Edwin Hubble ke změření vzdáleností blízkých galaxií.

4. července 1968 (50 let) odstartovala družice RAE A (Radio Astronomy Explorer A). Šlo o radioastronomický experiment, který byl určen k sledování Slunce i dalších částí oblohy. Mise se setkala s problémy, jako bylo rušení od pozemních vysílačů, polárních září či bouří, a také zlobil palubní magnetofon, ale byla získána i cenná vědecká data, později vylepšená misí RAE B.

4. července 1998 (20 let) odstartovala japonská sonda Nozomi, známá také jako Planet-B. Měla se stát oběžnicí Marsu, ale nakonec oběžné dráhy nedosáhla a kvůli elektrickým zkratům její funkce oficiálně skončila 31. prosince 2003.

6. července 1938 (80 let) byl jako desátý objeven Jupiterův měsíček Lysithea. Objev zaznamenal Seth B. Nicholson na Mount Wilsonu. Dlouhá léta byl znám jako Jupiter X. Přezdívalo se mu i Demeter. Jméno dostal v roce 1975 po dceři boha Oceana.

7. července 1988 (30 let) odstartovala k Marsu sonda Fobos 1. Mise měla smůlu již při cestě kdy pozemní obsluha vyslala k sondě chybnou dávku povelů, která vedla k vypnutí palubních systémů, dezorientaci sondy a vybití baterií. Jako mrtvé těleso pak proletěla v lednu 1989 kolem Marsu.

8. července 2003 (15 let) odstartovalo k Marsu v rámci programu Mars Exploration Rover (MER) vozítko Opportunity. Vozítko je držitelem rekordů, jak v délce pobytu, tak v ujeté vzdálenosti, a proto i přes aktuální prachovou bouří věříme, že se ještě ozve a neskončí tak jeho slavná mise na povrchu Marsu.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Venuše s Regulem
  • Výročí: Fobos 2
  • Výročí: Pavel Toufar
  • Výročí: Jocelyn Bellová Burnellová

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Opportunity, Henrietta Leavitt, Nozomi, Lysithea, Fobos 1, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »