27. vesmírný týden 2018
Přehled událostí na obloze od 2. 7. do 8. 7. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Přehlídka planet pokračuje večer Venuší na severozápadě, Jupiterem na jihozápadě a Saturnem na jihovýchodě. Mars je vidět hlavně v druhé polovině noci. K Mezinárodní vesmírné stanici přilétá nákladní loď Dragon. Před 150 lety se narodila Henrietta Leavittová, která přišla na vztah mezi svítivostí a periodou změn jasu Cefeid.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 6. července v 9:51 SELČ.
Planety:
Venuše (−4,1 mag) je po západu Slunce nad severozápadním obzorem. Merkur (cca 0 mag) se blíží do východní elongace, ale bude viditelný s obtížemi, nejlépe přes den. Jupiter (−2,3 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0 mag) je vidět na jihovýchodě. Mars (−2,2 mag) je viditelný v druhé polovině noci.
Úkazy Jupiterových měsíců: 1. července večer přechází stín Europy, konec ve 23:08 SELČ. 3. července večer přechází Io (konec 21:15), přechod stínu končí ve 22:20. 6. července ve 22:51 končí zatmění Ganymedu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 1. července ve 22:05, 3. července ve 23:45, 6. července ve 21:15 a 8. července ve 22:55.
Aktivita Slunce je nízká, s pěknými skvrnami jsme se rozloučili počátkem minulého týdne. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.
Noční svítící oblaka se stále ukazují a tak při jasném počasí nadcházejících dnů můžeme očekávat další pozorování. Fotografie najdete např. na webu ukazy.astro.cz. Vyhlížejte proto za jasných večerů a svítání stříbřitá oblaka nad severem, nejlépe asi hodinu po západu Slunce, nebo před jeho východem.
Vesta pouhým okem
Planetka Vesta byla objevena na drahách mezi Marsem a Jupiterem jako 4. v pořadí. Zasloužil se o to Heinrich Wilhelm Olbers 29. března 1807. Mezi planetkami vnitřní Sluneční soustavy je třetí největší, druhá podle hmotnosti a na naší obloze se jeví nejjasnější. A právě jasnost 5,7 mag, srovnatelná např. s jasem kulové hvězdokupy M 13 v Herkulu, z ní činí i cíl k pozorování pouhým okem. Zkušení pozorovatelé si jí snadno všimli už kolem její červnové opozice. Možnost pohodlně pozorovat tento zajímavý asteroid máme celé léto. Povrch planetky podrobně prozkoumala sonda Dawn, která nyní studuje největší planetku (trpasličí planetu) Ceres. Obíhá jen tři desítky kilometrů nad jejím povrchem. Ještě jsme chtěli připsat, že podle výpočtů NASA se planetka se Zemí opravdu nesrazí, to je spíš jen takový povzdech nad úrovní některých článků v médiích, protože zde každý čtenář ví, že Vesta nemá s blízkozemními planetkami nic společného. Pak nás ale napadlo, že některé meteority nalezené na Zemi mají možná svůj původ přímo z této planetky. To už je ale jiný příběh, dost možná z dávné minulosti vývoje naší soustavy, kdy došlo k velkým srážkám, které vymrštily část hmoty z Vesty, a ta nakonec v podobě meteoritu dopadla k nám na Zemi.
Kosmonautika
Sonda Hayabusa 2 přinesla zajímavé detailní záběry asteroidu Ryugu. Má rozměr asi 1 km a jeho povrch je velmi tmavý s odrazivostí jen asi 5 %.
Z Floridy úspěšně odstartovala v pátek raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon. Ten se v rámci mise CRS-15 podílí na zásobování ISS.
Čína vypustila raketu CZ-2C s dvěma technologickými družicemi Xinyan. Předchozí minidružice této řady testovaly nové technologie a dá se předpokládat, že tyto nebudou výjimkou. Zajímavostí je, že první stupeň rakety prý dopadl do města Niuchang, kde prý došlo k hoření zbytků asymetrického dymethylhydrazinu a oxidu dusičitého, ale další podrobnosti nemáme.
Výročí
4. července 1868 (150 let) se narodila americká astronomka Henrietta Leavittová. Na Harvardské univerzitní hvězdárně počítala matematické úlohy a vyhodnocovala fotografické desky, na nichž určovala jasnosti hvězd. Objevila vztah mezi svítivostí a periodou proměnnosti cefeid, hvězd, pomocí nichž měříme vzdálenosti ve vesmíru. Jejích poznatků využil Edwin Hubble ke změření vzdáleností blízkých galaxií.
4. července 1968 (50 let) odstartovala družice RAE A (Radio Astronomy Explorer A). Šlo o radioastronomický experiment, který byl určen k sledování Slunce i dalších částí oblohy. Mise se setkala s problémy, jako bylo rušení od pozemních vysílačů, polárních září či bouří, a také zlobil palubní magnetofon, ale byla získána i cenná vědecká data, později vylepšená misí RAE B.
4. července 1998 (20 let) odstartovala japonská sonda Nozomi, známá také jako Planet-B. Měla se stát oběžnicí Marsu, ale nakonec oběžné dráhy nedosáhla a kvůli elektrickým zkratům její funkce oficiálně skončila 31. prosince 2003.
6. července 1938 (80 let) byl jako desátý objeven Jupiterův měsíček Lysithea. Objev zaznamenal Seth B. Nicholson na Mount Wilsonu. Dlouhá léta byl znám jako Jupiter X. Přezdívalo se mu i Demeter. Jméno dostal v roce 1975 po dceři boha Oceana.
7. července 1988 (30 let) odstartovala k Marsu sonda Fobos 1. Mise měla smůlu již při cestě kdy pozemní obsluha vyslala k sondě chybnou dávku povelů, která vedla k vypnutí palubních systémů, dezorientaci sondy a vybití baterií. Jako mrtvé těleso pak proletěla v lednu 1989 kolem Marsu.
8. července 2003 (15 let) odstartovalo k Marsu v rámci programu Mars Exploration Rover (MER) vozítko Opportunity. Vozítko je držitelem rekordů, jak v délce pobytu, tak v ujeté vzdálenosti, a proto i přes aktuální prachovou bouří věříme, že se ještě ozve a neskončí tak jeho slavná mise na povrchu Marsu.
Výhled na příští týden
- konjunkce Venuše s Regulem
- Výročí: Fobos 2
- Výročí: Pavel Toufar
- Výročí: Jocelyn Bellová Burnellová
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.