Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2013

28. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 10. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 10. července 2013 ve 23 hodin SELČ.
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 8. 7. do 14. 7.

Měsíc kolem novu. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. ISS přelétá občas přes sluneční disk. Havarovala raketa Proton. Opportunity slaví 10 let.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí 8. července v novu. Protože prochází na obloze pod rovinou ekliptiky, bude večerní srpek obtížně viditelný a nejlépe jej nalezneme o víkendu, případně 11. nebo 12. července jej hledejme vlevo od Venuše.

 

Planety:
Venuše (-3,9 mag) je sice večer jen nízko na severozápadě, ovšem během jasných večerů je nepřehlédnutelná. Na jihozápadě je nyní vidět planeta Saturn (0,6 mag) vlevo od Spiky v Panně. Nad ránem už nám stoupají výše planety Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách.

Na Slunci je velice pěkná oblast s měnícím se počtem skvrn. Aktivita erupční je ovšem docela nízká. Uvidíme, jak se to bude dále měnit. Vývoj skvrn si můžete kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Ačkoli letos je výskyt nočních svítících oblak (NLC) velmi slabým a zřídkavým jevem, stále buďme na pozoru, kdyby se objevila. Slabší NLC se vyskytla na počátku minulého týdne. V případě jasné oblohy je vyhlížejte večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS probíhají ve dne a budou se přesouvat na ranní oblohu. Stále je možný přelet přes sluneční disk, například ve středu. Podrobnosti si můžete zjišťovat na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • V úterý došlo k nezdaru při startu rakety Proton s třemi navigačními satelity ruského systému Glonass. Raketa explodovala krátce po startu a dopadla na kosmodrom. Zdá se, že určitých nedostatků v ruském kosmickém programu přibývá. Raketa dopadla necelou minutu po startu poblíž rampy 200 kosmodromu Bajkonur, ale nezpůsobila prý škody.
     
  • Indie vypustila svůj první satelit plánovaného indického navigačního systému. Raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) vypustila družici IRNSS-1A v pondělí 1. července.
     

Výročí:

  • 8. července 2003 (10 let) odstartovalo k Marsu v rámci programu Mars Exploration Rover (MER) vozítko Opportunity. Jak je jistě dobře známo, vozítko trhá rekordy jak v délce pobytu, tak v ujeté vzdálenosti, a proto Opportunity přejme jen další dlouhé měsíce a snad i roky na Marsu.
     
  • 11. července 1778 (235 let) se narodil česko-německý jezuitský fyzik, matematik, astronoma a meteorologJoseph Stepling. Pro rozvoj astronomie v naší zemi je důležité, že se Stepling výrazně podílel na založení hvězdárny v Klementinu. Zároveň se ukázal jako velmi štědrý mecenáš, když přispěl částkou 4 000 zlatých na nákup přístrojů pro tuto instituci. Díky tomu mohlo být nové pracoviště vybaveno velmi kvalitními přístroji. Poté, co byla roku 1751 hvězdárna otevřena, stal se jejím prvním ředitelem. Již od následujícího roku se zde na jeho popud začala uskutečňovat meteorologická pozorování, která trvají do dnešních dnů a jsou nejstarším systematickým sledováním počasí ve střední Evropě.
     
  • 12. července 1988 (25 let) odstartovala k Marsu sovětská sonda Fobos 2. Jak je obsaženo v názvu, hlavním cílem mise byl Marsův měsíc Fobos, ovšem jak známo, mise s názvem tohoto měsíce se nevydařily. Fobos 1 byl chybou operátora vypnut již při letu k Marsu a Fobos 2 se sice usadil na oběžné dráze rudé planety a zkoumal její atmosféru, ale během přibližování k Fobosu s ní bylo ztraceno spojení. Poslední mise Fobos-Grunt ani nedosáhla přeletové dráhy k Marsu.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc po první čtvrti.
  • Cassini vyfotí Zemi
  • Výročí: Mars 4

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Opportunity, Vesmírný týden, Fobos 2, Joseph Stepling


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »