Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2016

28. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 13. července 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2016. Měsíc je vidět večer, bude v první čtvrti. Pomalu se loučíme s Jupiterem a pokračuje večerní představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na denní obloze se k sobě blíží Venuše a Merkur. Slunce ukázalo další skvrny. Jednu červencovou noc se objevila velmi jasná noční svítící oblaka. Sonda JUNO je na oběžné dráze kolem Jupiteru. ISS má zase šestičlennou posádku.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 12. července ve 2:52 SELČ. Ve čtvrtek 14. července se bude nacházet 6° nad Marsem, o den později 15. 7. bude 5° západně od Saturnu. V sobotu 16. 7. bude již téměř úplňkový Měsíc 8° vlevo od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–1,8 mag) je večer už jen velmi nízko nad západem. Mars (–1,1 mag) a Saturn (0,2 mag) jsou nad jihem až jihozápadem.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nad východem také Uran (5,9 mag) v Rybách.
Planety ve dne obvykle nepozorujeme, ale Venuše už se poměrně vzdálila úhlově od Slunce a totéž nyní činí i Merkur. Obě planety míří k tzv. východní elongaci, to znamená, že je najdeme vlevo od Slunce. Venuše má jasnost -3,9 mag a Merkur bude v týdnu lehce slábnout od -1,6 do -1,0 mag. U obou objektů to znamená, že jsou snadno viditelné ve dne, ideálně pokud si nenecháme do tubusu svítit Slunce, které bude jen necelých deset stupňů daleko. Nejzajímavější to bude o víkendu, kdy Merkur bude míjet Venuši a planety od sebe budou v sobotu odpoledne jen asi půl stupně. To umožní vtěsnat je do jednoho zorného pole dalekohledu při menším zvětšení. Obě planety nyní jeví fázi malinkatého úplňku, přičemž kotouček Venuše dosahuje 10", což je dvojnásobek rozměru Merkuru.

Aktivita Slunce je nízká. Slunce koncem minulého týdne ukončilo bezeskvrnný půst a tak se zřejmě v tomto týdnu bude po delší době na co dívat. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka doslova explodovala 5. července a byl to jediný úkaz týdne, zato zdaleka nejhezčí v letošním roce. Snímky jsme přidali do čtenářské galerie.

Kosmonautika

  • Sonda Juno pracovala podle plánu a nyní je na oběžné dráze kolem Jupiteru. Vědecké přístroje budou postupně aktivovány a příští návrat 27. srpna již proběhne v plně vědeckém módu, kdy se budou sbírat i data. O příletu i současném stavu sondy jsme vám až do soboty psali v aktualizovaném článku.
  • Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se opět rozrostla na standardních šest členů, neboť modernizovaný Sojuz MS-01 nezklamal a v sobotu úspěšně zakotvil u ISS.
  • Ačkoli Curiosity na povrchu marsu přešla do nouzového režimu, už koncem pracovního týdne jí radioteleskopy sítě DSN opět pečlivě naslouchaly a tak je návrat k normálním operacím snad na dobré cestě.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Emil Škrabal
  • Výročí: John Glenn
  • Výročí: Gemini 10
  • Výročí: Viking 1 přistání na Marsu
  • Výročí: Mercury-Redstone 4, Liberty Bell 7, Gus Grissom

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »