Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2016

28. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 13. července 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2016. Měsíc je vidět večer, bude v první čtvrti. Pomalu se loučíme s Jupiterem a pokračuje večerní představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na denní obloze se k sobě blíží Venuše a Merkur. Slunce ukázalo další skvrny. Jednu červencovou noc se objevila velmi jasná noční svítící oblaka. Sonda JUNO je na oběžné dráze kolem Jupiteru. ISS má zase šestičlennou posádku.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 12. července ve 2:52 SELČ. Ve čtvrtek 14. července se bude nacházet 6° nad Marsem, o den později 15. 7. bude 5° západně od Saturnu. V sobotu 16. 7. bude již téměř úplňkový Měsíc 8° vlevo od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–1,8 mag) je večer už jen velmi nízko nad západem. Mars (–1,1 mag) a Saturn (0,2 mag) jsou nad jihem až jihozápadem.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nad východem také Uran (5,9 mag) v Rybách.
Planety ve dne obvykle nepozorujeme, ale Venuše už se poměrně vzdálila úhlově od Slunce a totéž nyní činí i Merkur. Obě planety míří k tzv. východní elongaci, to znamená, že je najdeme vlevo od Slunce. Venuše má jasnost -3,9 mag a Merkur bude v týdnu lehce slábnout od -1,6 do -1,0 mag. U obou objektů to znamená, že jsou snadno viditelné ve dne, ideálně pokud si nenecháme do tubusu svítit Slunce, které bude jen necelých deset stupňů daleko. Nejzajímavější to bude o víkendu, kdy Merkur bude míjet Venuši a planety od sebe budou v sobotu odpoledne jen asi půl stupně. To umožní vtěsnat je do jednoho zorného pole dalekohledu při menším zvětšení. Obě planety nyní jeví fázi malinkatého úplňku, přičemž kotouček Venuše dosahuje 10", což je dvojnásobek rozměru Merkuru.

Aktivita Slunce je nízká. Slunce koncem minulého týdne ukončilo bezeskvrnný půst a tak se zřejmě v tomto týdnu bude po delší době na co dívat. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka doslova explodovala 5. července a byl to jediný úkaz týdne, zato zdaleka nejhezčí v letošním roce. Snímky jsme přidali do čtenářské galerie.

Kosmonautika

  • Sonda Juno pracovala podle plánu a nyní je na oběžné dráze kolem Jupiteru. Vědecké přístroje budou postupně aktivovány a příští návrat 27. srpna již proběhne v plně vědeckém módu, kdy se budou sbírat i data. O příletu i současném stavu sondy jsme vám až do soboty psali v aktualizovaném článku.
  • Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se opět rozrostla na standardních šest členů, neboť modernizovaný Sojuz MS-01 nezklamal a v sobotu úspěšně zakotvil u ISS.
  • Ačkoli Curiosity na povrchu marsu přešla do nouzového režimu, už koncem pracovního týdne jí radioteleskopy sítě DSN opět pečlivě naslouchaly a tak je návrat k normálním operacím snad na dobré cestě.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Emil Škrabal
  • Výročí: John Glenn
  • Výročí: Gemini 10
  • Výročí: Viking 1 přistání na Marsu
  • Výročí: Mercury-Redstone 4, Liberty Bell 7, Gus Grissom

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »