Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2016

28. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 13. července 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2016. Měsíc je vidět večer, bude v první čtvrti. Pomalu se loučíme s Jupiterem a pokračuje večerní představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na denní obloze se k sobě blíží Venuše a Merkur. Slunce ukázalo další skvrny. Jednu červencovou noc se objevila velmi jasná noční svítící oblaka. Sonda JUNO je na oběžné dráze kolem Jupiteru. ISS má zase šestičlennou posádku.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 12. července ve 2:52 SELČ. Ve čtvrtek 14. července se bude nacházet 6° nad Marsem, o den později 15. 7. bude 5° západně od Saturnu. V sobotu 16. 7. bude již téměř úplňkový Měsíc 8° vlevo od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–1,8 mag) je večer už jen velmi nízko nad západem. Mars (–1,1 mag) a Saturn (0,2 mag) jsou nad jihem až jihozápadem.
Nad ránem lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a nad východem také Uran (5,9 mag) v Rybách.
Planety ve dne obvykle nepozorujeme, ale Venuše už se poměrně vzdálila úhlově od Slunce a totéž nyní činí i Merkur. Obě planety míří k tzv. východní elongaci, to znamená, že je najdeme vlevo od Slunce. Venuše má jasnost -3,9 mag a Merkur bude v týdnu lehce slábnout od -1,6 do -1,0 mag. U obou objektů to znamená, že jsou snadno viditelné ve dne, ideálně pokud si nenecháme do tubusu svítit Slunce, které bude jen necelých deset stupňů daleko. Nejzajímavější to bude o víkendu, kdy Merkur bude míjet Venuši a planety od sebe budou v sobotu odpoledne jen asi půl stupně. To umožní vtěsnat je do jednoho zorného pole dalekohledu při menším zvětšení. Obě planety nyní jeví fázi malinkatého úplňku, přičemž kotouček Venuše dosahuje 10", což je dvojnásobek rozměru Merkuru.

Aktivita Slunce je nízká. Slunce koncem minulého týdne ukončilo bezeskvrnný půst a tak se zřejmě v tomto týdnu bude po delší době na co dívat. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka doslova explodovala 5. července a byl to jediný úkaz týdne, zato zdaleka nejhezčí v letošním roce. Snímky jsme přidali do čtenářské galerie.

Kosmonautika

  • Sonda Juno pracovala podle plánu a nyní je na oběžné dráze kolem Jupiteru. Vědecké přístroje budou postupně aktivovány a příští návrat 27. srpna již proběhne v plně vědeckém módu, kdy se budou sbírat i data. O příletu i současném stavu sondy jsme vám až do soboty psali v aktualizovaném článku.
  • Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se opět rozrostla na standardních šest členů, neboť modernizovaný Sojuz MS-01 nezklamal a v sobotu úspěšně zakotvil u ISS.
  • Ačkoli Curiosity na povrchu marsu přešla do nouzového režimu, už koncem pracovního týdne jí radioteleskopy sítě DSN opět pečlivě naslouchaly a tak je návrat k normálním operacím snad na dobré cestě.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Emil Škrabal
  • Výročí: John Glenn
  • Výročí: Gemini 10
  • Výročí: Viking 1 přistání na Marsu
  • Výročí: Mercury-Redstone 4, Liberty Bell 7, Gus Grissom

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »