Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2011

29. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 15. července. Ke konci týdne v neděli se přiblíží k Jupiteru. Z některých míst ČR bude viditelný ve čtvrtek a v pátek přelet ISS přes Měsíc (v dopoledních hodinách - více zde).

seskupení 24.7.2011, zdroj:Stellarium
seskupení 24.7.2011, zdroj:Stellarium
Planety viditelné okem: večer se pomalu loučíme se Saturnem (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Stále je pěkně viditelný prstenec a podle podmínek i další detaily.
Jupiter (-2,4 mag) v souhvězdí Berana je poměrně výrazným objektem nad ránem na východě. Kromě rovníkových pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu (ve čtvrtek 21. 7. projde středem kotoučku ve 3:10 SELČ). 20. 7. ve 3:06 zmizí za Jupiterem Ganymédes. 21. 7. ve 2:41 začíná přechod stínu Ió.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býkovi. Situaci 24. července nad ránem zachycuje simulace z programu Stellarium.
Uran a Neptun mají dobré podmínky viditelnosti ráno, kdy téměř vrcholí nad jihem. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Neptun je však slabý. K vyhledání obou planet je vhodná mapka a dalekohled (stačí i triedr 10x50).

Aktivita Slunce je o něco vyšší. Počet skvrn se nyní rychle mění, ale vždy byla na disku alespoň jedna mnohem větší než naše Země. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka byla vidět naposledy 12. července. Budou další? Sledujte např. na webu http://ukazy.astro.cz.

ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011. Autor: Martin Gembec
ISS a STS135 Atlantis před Sluncem 16.7.2011.
Autor: Martin Gembec
Přelety ISS pokračují ve dne a některým pozorovatelům se trefí přímo na sluneční disk nebo přeletí přes Měsíc. Jak takový přelet probíhá z pohledu pozorovatele a fotografa si můžete přečíst v článku zde a předpovědi přeletů v tomto týdnu včetně mapek pak najdete v druhém článku. Doporučuji si časy přeletu, stejně jako přesnou pozici upřesnit ráno v den přeletu na serveru Calsky.com. Nejzajímavější přelet nastává v severozápadních a severních Čechách dopoledne 19. července, kdy by odpojený raketoplán Atlantis měl být vidět těsně vedle stanice před jeho závěrečným obletem ISS.

Kosmonautika:

  • Dawn byla krátkým zážehem iontového motoru 16. 7. úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta. Nyní je kosmická sonda na vyšší oběžné dráze asi 15 000 km daleko a ta postupně přejde na operační dráhu kolem planetky někdy během srpna letošního roku.
    Poslední fotografie už vypadá opravdu velmi zajímavě a to se stále nejedná o snímky z větší blízkosti, které jistě v týdnu uveřejní na webu mise.
  • Přistání raketoplánu Atlantis by mělo proběhnout ve čtvrtek 21. července. První plánovaný čas přistání na Floridě je v 11:56 SELČ. V případě nevhodného počasí na Kennedyho vesmírném středisku se může přistání odložit. Snímky z mise můžete sledovat každý den v galerii Human Spaceflight. Informace o průběhu letu čtěte v aktualizovaném článku.

Výročí

  • 18. července 1966 (45 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru.
    John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16.
    Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevystoupil.
  • 18. července 1921 (90 let) se narodil astronaut John Glenn. Je to první američan, který obletěl Zemi a dále se zapsal do povědomí při svém letu na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let a je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu.
  • 20. července 1976 (35 let) přistál na Marsu Viking 1 (Lander). Přistávací modul pracoval úspěšně až do 13. listopadu 1982, kdy byl omylem chybným povelen ze Země vypnut.
  • 21. července 1961 (50 let) odstartovala loď Mercury-Redstone 4. Na palubě lodi Liberty Bell 7 vykonal "Gus" Grissom suborbitální let trvající 16 minut.

Mapa červencové oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 10, John Glenn, Mercury-Redstone 4, Viking 1


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »