Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2013

29. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 17. července 2013 ve 23 hodin SELČ.
Autor: Martin Gembec

Přehled událostí na obloze od 15. 7. do 21. 7. Měsíc kolem první čtvrti. Večer je při jasném počasí pěkně vidět Venuše a Saturn. Startuje silná raketa Atlas V. Cassini pořídí snímek Země od Saturnu. Přelety ISS začaly na ranní obloze. Ráno se k sobě blíží Mars a Jupiter. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. července ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v úterý 16. července v první čtvrti. Nejlépe je viditelný od soumraku na jihozápadě a postupně nad jihem. V úterý je také nejblíže na obloze k planetě Saturn.

 

Planety:
Venuše (-3,9 mag) je stále nízko na severozápadě, ale bývá vidět jako výrazná hvězda za soumraku. Na jihozápadě je také planeta Saturn (0,6 mag) vlevo od Spiky v Panně. Nad ránem vrcholí nad jihem planeta Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři (k nalezení pouze dalekohledem) a na jihovýchodě je Uran (5,8 mag) v Rybách (lépe dohledat nejprve triedrem). Uran lze na tmavé obloze dohledat od delty a epsílon v Rybách a směrem k Uranu je ještě jedna hvězda stejné jasnosti jako má planeta samotná, která je asi stupeň na SV od planety. Po zvětšení se však Uran jeví zřetelně jako kotouček a ne hvězda.

Aktivita Slunce je o něco vyšší a zvláště minulý týden byly na přivrácené polokouli velké skvrny viditelné i okem. Dokonce, ačkoli Zemi zasáhla poměrně malá tlaková vlna ve slunečním větru, nastaly relativně jasné polární záře viditelné z Kanady, USA nebo Nového Zélandu. Vývoj skvrn si můžete kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Noční svítící oblaka (NLC) by v tomto týdnu ještě mohla být klidně viditelná, ovšem to záleží jen na tom, zda se vyskytnou v dostatečném rozsahu a intenzitě. Stačí jen zkoušet vyhlížet. V případě jasné oblohy nejlépe večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS začaly na ranní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Na pátek 19. července je naplánován start rakety Atlas V s družicí MUOS 2. Jedná se o velkou telekomunikační družici americké armády, proto raketa startuje v konfiguraci 551, což znamená 5 pomocných motorů na tuhé palivo a 5 metrů široký nákladový prostor. V podobné konfiguraci startovaly např. sondy New Horizons k Plutu nebo Juno k Jupiteru. Jedná se o druhý start takové družice po vypuštění MUOS 1 v únoru 2012. Startovací okno začíná ve 14:48 SELČ a končí v 15:32.
     
  • V pátek 19. července pořídí sonda Cassini obíhající Saturn snímek prstenců a planety Země ze vzdálenosti 1 miliardy a více něž 440 miliónů kilometrů. Tady už Země vypadá jen jako malá modrá tečka v temnotě vesmírného prostoru. Přestože na snímku bude Země zabírat jen jeden pixel, tým kolem Cassini věří, že se najde dost lidí, kteří jí v tu chvíli zamávají na pozdrav. Snímání části mozaiky se Zemí začne ve 23:27 SELČ, takže pokud bude hezky, zkuste se na Saturn nízko na jihozápadě podívat.
    Narozdíl od předchozích snímků Země od Saturnu, nyní bude snímek poprvé pořízen kamerou s nejvyšším rozlišením, takže bude vidět Země i Měsíc a také bude snímek pořízen v barvách, jak je vnímá lidské oko.
     
  • Evropská kosmická agentura ESA oznámila nástupce rakety Ariane 5. Stane se jí Ariane 6, která by od nového desetiletí mohla nahradit nejen výkonnou Ariane 5, ale také středně výkonný Sojuz, který také nyní startuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně. Nosnost se oproti Ariane 5 (10,5 tuny na dráhu přechodovou ke geostacionární) sníží na 6,5 tuny na GTO. Výhodou nové rakety bude větší variabilita a snad také výrazně nižší cena za jeden start (která by mohla činit 70 miliónů eur za veškeré náklady se startem spojenými, tedy cca 2 miliardy Kč).
     
  • Americká NASA upřesnila zaměření mise robotického vozidla k Marsu v roce 2020. Nový rover, založený na úspěšné misi Curiosity, bude vybaven přístroji zkoumajícími stopy případného života na Marsu v dávné minulosti.
     
  • Američan Cassidy a Ital Parmitano vykonali první ze dvou významných "procházek" mimo stanici. V rámci EVA připravují stanici na budoucí přílet ruského laboratorního modulu.
     
  • Korporace SNC (Sierra Nevada Corporation) testuje chystaný miniraketoplán Dream Chaser. Na testovacím letounu se ověřují prvky aerodynamiky, brzdy, pneumatiky a další systémy.
     

Výročí:

  • 21. července 1973 (40 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 4. Vzhledem k výrobní vadě palubního počítače však nedošlo k zažehnutí brzdícího motoru nad povrchem planety a sonda tak pouze proletěla. Pořídila 12 záběrů a odesílala další měření, ale poté byla ztracena na dráze kolem Slunce.
     

Výhled na příští týden:

  • Blízké setkání Jupiteru a Marsu ráno
  • Progress M-20M k ISS
  • Výročí: Mars 5
  • Výročí: Syncom 2

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 4, Sonda Cassini, Ariane 6, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »