Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  29. vesmírný týden 2017

29. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 19. července 2017 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 23. července v 11:46 SELČ. Noci budou opět čím dál tmavší. Slunce klesne i 18 stupňů pod obzor. Blízké setkání Měsíce s Aldebaranem v Býku nastane nad ránem 20. července. Toho rána bude blízko také Venuše. Ještě o den později bude vidět srpek Měsíce vlevo dolů od Venuše, ovšem jen chvíli před čtvrtou, pár stupňů nad obzorem.

Planety: Jupiter (–2 mag) je třeba pozorovat už od soumraku, kdy je výše nad jihozápadem. Vzhledem k poloze planety nám zbývají snad jen dva večery ke spatření Velké červené skvrny (GRS). Průchod nastává v neděli 16. 7. ve 21:50 a v pátek 21. 7. ve 21:00 SELČ. Z úkazů měsíců se nám vešel jen začátek přechodu Io ve 21:50 v pátek 21. 7.
Saturn (0,2 mag) je po setmění nad jihem, ale jeho výška nad obzorem není moc velká.
Nad ránem je na jihu ve Vodnáři Neptun, před svítáním též na jihovýchodě Uran. Za svítání se nízko nad severovýchodem objevuje Venuše (–4,1 mag), kterou tento týden doplní ubývající Měsíc.

Aktivita Slunce je přechodně zvýšená. Postarala se o to aktivní oblast AR2665, kde došlo v pátek 14. července ke krásné dlouhotrvající erupci třídy M2, což je jev, který jsme tu už neměli snad více než rok. Při podobných erupcích bývá uvolněn z koróny oblak plasmatu, který pokud zasahoval Zemi, způsoboval polární záře. Ne jinak tomu bylo i tentokrát. Slunce směrem k Zemi opustil krásný, téměř kruhový oblak CME (Coronal Mass Ejection). První vlna částic pak dorazila v neděli ráno. Poslední předpovědi hovořily o 75% šanci na polární záře (geomagnetické bouře G1 až G2 z pětibodové škály) pro 16. a 17. 7.
Pro aktuální informace sledujte Spaceweather.com, aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Noční svítící oblaka prozatím zmizela. Přesto je třeba se mít každý jasný večer nebo ráno na pozoru, pokud je chceme spatřit.

Pozorování č. 54: Dvojhvězda Albireo (17. 7. 2017)

Albireo (ß Cygni), někdy označovaná i jako oko Labutě, je pátou nejjasnější hvězdou souhvězdí Labutě a tvoří její hlavu. Jde o krásnou barevnou dvojhvězdu rozlišitelnou i malými dalekohledy. Jasnosti její žlutooranžové a modravé složky, vzdálených od sebe 34,3", dosahují 3,1 a 5,1 magnitudy. Žlutá jasnější složka je ve skutečnosti také podvojnou soustavou, jak se podařilo díky přesné interferometrii objevit v roce 1976. Vzdálenost složek v tomto případě ale činí pouhých 0,4“.
Albireo se nachází ve vzdálenosti přibližně 430 světelných let od Země. Není známo, zda se Albireo A a B ve skutečnosti pohybují ve fyzickém binárním systému. Pokud by se skutečně jednalo o společný systém, byla by oběžná perioda v každém případě delší než 100 000 let. Albireo je bezpochyby jednou z nejkrásnějších dvojhvězd na noční obloze. Její největší zajímavostí je již zmíněná „výrazná“ rozdílná barevnost složek, brilantně žluté primární a měkké modré sekundární. S ohledem na dostatečnou vzdálenost složek je hvězda Albireo snadno „rozložitelná“ i malými dalekohledy nebo dokonce triedry. Na letní obloze se bezesporu řadí k nejpozorovanějším objektům a spatříme jej již i za pokročilejšího soumraku.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • 14. července vynesla raketa Sojuz 2-1A snímkovací družici Kanopus-V-IK, ovšem na palubě bylo i 67 cubesatů. Největší mediální pozornost poutá 3U cubesat Majak. Označení 3U znamená, že jde o tři kostičky a jak známo, později má rozvinout odrazivé plachty ve tvaru čtyřstěnu. Nechme se překvapit, jak zajímavým objektem se případně stane a zda bude vůbec pozorovatelný. Panika, která kolem něj občas panovala, je doufejme jen nemístný žert, podle všeho se není čeho obávat.
  • Malý slovenský cubesat SkCube bojuje s problémy, ale snad se je podaří vyřešit. I tak už získal tým kolem družice řadu užitečných dat.
  • Sonda Juno prolétla posedmé blízko nad oblaky Jupiteru a tentokrát se do hledáčku dostala i slavná GRS. V týdnu jsme vám k tomu přinesli článek s aktuálními fotkami.

Výročí

  • 18. července 1997 (20 let) zemřel významný americký geolog a astronom Eugene Shoemaker. Jmenuje se po něm sonda NEAR, která přistála na povrchu asteroidu Eros. Jeho jméno je známo také díky kometě Shoemaker-Levy 9, kterou společně s manželkou Carolyn a Davidem Levym objevil v roce 1993 a jež spadla posléze na Jupiter. Podílel se na přípravě programu měsíčních sond Ranger, Surveyor a Clementine.
  • 19. července 1967 (50 let) odstartovala družice Explorer 35. Obíhala kolem Měsíce, kde studovala plasma, gravitační pole a ionosféru Měsíce. V rámci testu technologií se také zkoumal vliv kosmického prostředí na solární panely.
  • 22. července 1962 (55 let) startovala (neúspěšně) k Venuši sonda Mariner 1. Byla zničena i s raketou krátce po startu poté, co se raketa vychýlila z kurzu. Měla to být první sonda, která by proletěla kolem jiné planety. Nahradila ji o měsíc později sonda Mariner 2.
  • 22. července 1972 (45 let) přistála na Venuši sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i z povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.
  • 23. července 1972 (45 let) odstartoval první satelit určený k podrobnému snímkování naší planety, Landsat-1. Tato družice NASA vycházela z meteorologické družice řady Nimbus. Snímkovala zemský povrch ve viditelném a infračerveném oboru spektra. Dva magnetofonové záznamníky umožnily prakticky nepřetržité snímkování povrchu z polární dráhy. Družice pomohla objevit maličký neobydlený ostrůvek v severních oblastech Kanady, který se na jeho počest jmenuje Landsat Island. Byla funkční do roku 1978. Družice Landsat postupně přinesly mnoho cenných poznatků o změnách na zemském povrchu. Poslední Landsat-7 vypuštěný v roce 1999 je stále v provozu.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Maximum meteorického roje Delta Akvaridy
  • Výročí: GEOTAIL
  • Výročí: Alois Peřina
  • Výročí: Saljut 6, zánik v atmosféře

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Eugene Shoemaker, Mariner 1, Veněra 8, Landsat, Explorer 35


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko 10.11.2024

Slnko 10.11.2024

Další informace »