Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 18. ledna 2017 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 19. ledna ve 23:13 SEČ. Ve čtvrtek 19. ledna ráno jej tedy najdeme nad hvězdou Spica v Panně a ještě blíže Měsíci bude jasný Jupiter. Obě tělesa budou zdánlivě necelé dva stupně od sebe.

Planety:
Venuše (–4,5 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda na jihozápadě, v dalekohledu vypadá jako měsíček ve čtvrti. Asi o šest stupňů výše je Mars (1 mag).
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–2 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
16. 1. 6:20   17. 1. Io přechod stínu 2:13 – 4:25
Io přechod měsíce 3:27 – 5:38
18. 1. 7:55   18. 1. Europa přechod stínu zač. 7:10
19. 1. 3:50   19. 1. Ganymed přechod stínu konec 2:30
Ganymed přechod měsíce 5:01 – 7:12
21. 1. 5:30   20. 1. Europa zákryt konec 7:13
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je velmi nízká, nicméně v minulém týdnu se konečně objevila jedna skvrna, která dokonce vyprodukovala krásnou erupci. Nyní jsou na Slunci dokonce dvě větší skvrny. Další jejich vývoj můžeme sledovat také na detailním aktuálním snímku družice SDO.

Kometa 2P/Encke pomalu zjasňuje a najdeme ji na večerní obloze v hlavě Ryb. Problém je, že s jasností kolem 12 mag a malou kondenzací může i tak být obtížně viditelná. Jako náhradní cíl  nabízíme planetku Vesta. Ta se nyní nachází kolem opozice se Sluncem a hledá se poměrně snadno pod Castorem a Polluxem z Blíženců. Vyhledávací mapku najdete z druhé strany mapy oblohy na leden.

Kosmonautika

  • Fanoušci kosmonautiky mají jistě v živé paměti parádní návrat do služby, který nám předvedla raketa Falcon 9. V sobotu 14. ledna proběhl ukázkový start bez odkladu, poté se první stupeň oddělil a naprosto precizně měkce dosedl na mořskou přistávací plošinu Just Read the Instructions umístěnou v Tichém oceánu nedaleko Kalifornie. Druhý stupeň mezitím obkroužil Zemi a ve vhodném okamžiku umístil deset družic Iridium NEXT na správnou dráhu. Zajímavostí je, že tyto družice již nemají spodní odrazné panely, takže nebudou házet známá „prasátka“. Záblesky družic Iridium budeme tedy moci sledovat jen od starých družic Iridium nebo od jiných, jako je například MetOp a výjimečně i ISS.
  • Na ISS proběhla výměna baterií. Podíleli se na ní dílem robotická paže s robotem Dextre, a také astronauti při dvou kosmických vycházkách.
  • Japonci v minulém týdnu využili k vynesení nákladu nejmenší orbitální raketu SS-520-4. Start však nevyšel pro selhání druhého stupně a podle všeho se už další ani nemá uskutečnit.
  • V týdnu bychom se měli dočkat startu rakety Atlas V ve verzi 401, která vynese družici SBIRS GEO-3 (Space Based Infra Red Sensor - Geostationary). Start je v plánu v noci na 20. ledna. Družice je součástí infračervené patroly proti mezikontinentálním střelám.

Výročí

  • 17. ledna 1997 (20 let) ve věku 90 let zemřel Clyde Tombaugh, objevitel Pluta. Byl to z jeho strany obrovský úspěch titěrné a svědomité práce, když si při prohledávání snímků pořízených koncem ledna 1930 konečně všiml jedné hvězdičky, která se pohnula vůči ostatním a její pohyb odpovídal hledanému objektu za dráhou planety Neptun. Nalezený objekt však byl nečekaně slabý, a tedy i malý, oproti očekávané planetě. Snad proto, spíše ale z vlastní píle, pokračoval Tombaugh v hledání dalšího objektu ještě mnoho dalších let, ale nic nového už nenašel. I proto byl Pluto až do roku 2006 znám jako planeta, než byl ve světle nových poznatků zařazen tam, kde měl být nejspíš už od začátku. Tedy mezi tělesa tzv. Edgeworth-Kuiperova pásu planetek za dráhou Neptunu. Planetky v této oblasti byly teoreticky předpovězeny vlastně už kolem roku 1950, ale teprve objev planetky (15760) 1992 QB1 odstartoval překotný vývoj objevů planetek v této oblasti. Pluto byl nakonec klasifikován jako trpasličí planeta. Na periferii Sluneční soustavy již známe desítky trpasličích planet, největší je kromě Pluta ještě Eris.
  • 19. ledna 1747 (270 let) se narodil Johann Elert Bode. Z doby jeho působení na berlínské observatoři je známý hvězdný atlas Uranographia, nejen hvězdná mapa, ale i umělecké dílo. V roce 1766 formuloval Johannes Daniel Titius svůj empirický zákon. Tento zákon, stejně jako Keplerova teorie pravidelných mnohostěnů, podporoval názor, že by měla existovat planeta mezi Marsem a Jupiterem. Tehdy byl ředitelem berlínské hvězdárny Johann Bode, který uvěřil ve správnost Titiova pravidla a stal se jeho horlivým zastáncem. Jeho podpora byla tak silná, že se pravidlo stalo známějším pod jménem Bodeův zákon. Později objevený Uran dobře zapadal do tohoto pravidla a podnítil astronomy také k hledání tělesa na dráze mezi Marsem a Jupiterem. Tam je dnes dobře známý pás mnoha planetek, které však svou hmotností nikdy nemohly soupeřit se skutečnými planetami.
  • 21. ledna 1892 (125 let) zemřel britský matematik a astronom John Couch Adams. Podílel se na snaze teoreticky předpovědět planetu Neptun, což byl tehdy vrchol nebeské mechaniky 19. století. Dnes se domníváme, že jeho předpovědi nebyly tak přesné a proto planetu zpočátku v Anglii nehledali. Teprve na základě informací Le Verriera z Francie se započalo s hledáním planety i v Anglii, a to už v létě 1846. Nicméně planetu nakonec přehlédli, protože neměli mapy oné části oblohy. Poté, co Le Verrier poslal výsledky svých výpočtů do Berlína, kde nové mapy oblohy měli, podařilo se na základě nich okamžitě novou planetu nalézt.
  • 22. ledna 1592 (425 let) se narodil Pierre Gassendi. Jméno tohoto osvíceného kněze se nám spojuje například s prvním záznamem přechodu Merkuru přes sluneční disk roku 1631. Je po něm pojmenován také známý kráter na Měsíci se zajímavými strukturami na dně.
  • 22. ledna 1977 (40 let) zemřel významný český konstruktér dalekohledů ing. Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny ČAS. Optiku z jeho rukou najdeme na mnoha českých a slovenských hvězdárnách, například reflektor 0,57m f/5,2 s Gajduškovým primárním zrcadlem se nachází na kleťské observatoři a dlouhá léta byl primárním dalekohledem pro CCD pozorování planetek a komet.

Výhled na příští týden

  • Venuše a Mars, Měsíc kolem novu
  • Výročí: Harold Babcock
  • Výročí: Ranger 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Coach Adams, Vesmírný týden, Gassendi, Clyde tombaugh, Vilém Gajdušek, Bode


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »