Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2020

3. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 15. ledna 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Merkur a Saturn jsou úhlově blízko Slunci. Kometu C/2017 T2 můžeme opět pozorovat na večerní obloze. Na úspěchy raket Falcon 9 a CZ-3B by v tomto týdnu určitě chtělo navázat několik dalších. Uběhlo 15 let od přistání pouzdra Huygens na Titanu.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 17. ledna ve 13:59 SEČ.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Nachází se ve Vodnáři, kde jen o něco výše najdeme také slabý Neptun (7,9 mag). Kolem 18. hodiny je vysoko nad jihem Uran (5,8 mag) v Beranovi. Ráno je vidět Mars (1,6 mag) nad jihovýchodem. Merkur a Saturn jsou úhlově blízko Slunci, najdeme je proto na snímcích koronografu SOHO.

Aktivita Slunce je sice velmi nízká a jeho povrch je opět beze skvrn. To si lze zkontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) můžeme opět vyhlížet na večerní obloze, protože se z ní pomalu odstěhoval Měsíc, který ji svým svitem přezařoval. Není sice příliš jasná (asi 10 mag), ale lepší kometu zatím k pozorování obloha nenabízí.

Kosmonautika

Start rakety Falcon 9 s dalšími 60 družicemi Starlink byl 7. ledna úspěšný, můžeme je stejně jako jiné vláčky družic sledovat na obloze. Předpovědi nabízí třeba Heavens-Above.com. První stupeň rakety s číslem 1049 už přistál počtvrté a byl přivezen na mořské plošině do přístavu na Floridě. Ten samý den také úspěšně přistála nákladní loď Dragon z mise CRS-19 na ISS. Ze dvou plánovaných čínských startů proběhl pouze ten 7. ledna, kdy raketa CZ-3B vynesla s geostacionární družicí TJSW-5.

Centrální stupeň připravované rakety SLS na cestě do člunu Pegasus před převozem z Michoudova střediska do testovacího Stennisova Autor: NASA
Centrální stupeň připravované rakety SLS na cestě do člunu Pegasus před převozem z Michoudova střediska do testovacího Stennisova
Autor: NASA
8. ledna proběhl převoz centrálního stupně rakety SLS pro misi Artemis I do člunu Pegasus. Nejdůležitější díl obří rakety o délce 65 m a průměru 8,5 metru byl dokončen ve středisku Michoud u New Orleans a bude převezen do Stennisova testovacího centra při řece Mississippi.

11.  ledna byl na Floridě otestován první stupeň Falconu 9. Tento s číslem 1046 by měl letět na svou poslední, už čtvrtou misi, a výjimečně nebude zachráněn. Důvodem je, že za letu má dojít k testu úniku kosmické lodi Crew Dragon. Tento test je posledním v řadě, a pak už by nic nemělo stát v cestě misi s lidskou posádkou. Start je zatím v plánu v sobotu 18. ledna ve 14 hodin SEČ. V souvislosti s tím se také hovoří o tom, že NASA a Boeing vytvoří vyšetřovací tým, který posoudí příčiny neúspěchu mise Starlineru, který se nedostal až k ISS a podle výsledků, které nemůžeme očekávat dříve, než asi za dva až tři měsíce, pak učiní případná opatření.

15. ledna jsou v plánu dva starty raket. Indická raketa GSLV Mk2 má vynést geostacionární družici GISAT-1 a čínská raketa CZ-2B má startovat s družicemi Jilin-1 Kuanfu-01, NuSat-7 a NuSat-8. Další start rakety je v plánu 16. ledna z kosmodromu Kourou v Jižní Americe, kde se chystá evropská Ariane 5 s geostacionárními družicemi GSAT-30 a Eutelsat Konnect.

Na Mezinárodní vesmírné stanici můžeme 13. ledna očekávat odpojení nákladní lodi Cygnus (mise NG-12). 15. ledna zde mají do volného kosmu vystoupit astronautky Jessica Meir a Christina Koch, které budou pokračovat ve výměně baterií na nosníku velkých solárních panelů stanice.

Výročí

Povrch Titanu ze sondy Huygens Autor: ESA/NASA/JPL/University of Arizona
Povrch Titanu ze sondy Huygens
Autor: ESA/NASA/JPL/University of Arizona
14. ledna 2005 (15 let) přistálo úspěšně evropské pouzdro Huygens na Titanu. Šlo o součást úspěšné mise NASA a ESA Cassini-Huygens, jejichž úkolem bylo prostudovat podrobně planetu Saturn, její prstence a měsíce. Huygens potvrdil na Titanu výskyt řečišť, měřil atmosféru i přímo z povrchu.

15. ledna 1815 (205 let) se narodil britský astronom, chemik a vynálezce Warren De la Rue. V roce 1840 se mu podařilo vytvořit elektrický zdroj světla s platinovou fólií uvnitř vakuové trubice, ale pro cenu platiny se neuplatnil v praxi. Ovlivněn Nasmythem si postavil 13" dalekohled a kreslil objekty na obloze. Později se prosadil v oblasti fotografií Měsíce, kde pod vlivem daguerrotypie Bondovy z roku 1851 vyvinul rychlejší mokrý proces a jeho snímky pak zůstaly nepřekonány až do roku 1865. V roce 1860 pořídil snímky úplného zatmění Slunce a protuberancí. Od roku 1887 se podílel na fotografování oblohy v rámci celosvětové akce Carte du Ciel.

18. ledna 2000 (20 let) došlo k pádu meteoritů v oblasti kanadské Britské Kolumbie u jezera Tagish Lake. Z pádu se podařilo nalézt množství meteoritů, protože ležely např. na zamrzlém jezeře. Podle analýzy šlo o běžné uhlíkaté chondrity, tedy zbytky planetky o původní hmotnosti asi 56 tun.

19. ledna 2005 (15 let) objevilo vozítko Opportunity první meteorit na povrchu Marsu (Heat Shield Rock). Stalo se tak při přiblížení ke zbytkům tepelného štítu (odtud anglický název), který chránil sondu při přistání. Náhodou ležel vedle.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Buzz Aldrin
  • Výročí: George Van Biesbroeck
  • Výročí: Little Joe 1B, test Mercury
  • Výročí: Ernst Abbe
  • Výročí: sonda Hiten / MUSES-C

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Warren De la Rue, Heat Shield Rock, Meteorit na Marsu, Huygens, Huygens probe, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »