3. vesmírný týden 2020
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Merkur a Saturn jsou úhlově blízko Slunci. Kometu C/2017 T2 můžeme opět pozorovat na večerní obloze. Na úspěchy raket Falcon 9 a CZ-3B by v tomto týdnu určitě chtělo navázat několik dalších. Uběhlo 15 let od přistání pouzdra Huygens na Titanu.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 17. ledna ve 13:59 SEČ.
Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Nachází se ve Vodnáři, kde jen o něco výše najdeme také slabý Neptun (7,9 mag). Kolem 18. hodiny je vysoko nad jihem Uran (5,8 mag) v Beranovi. Ráno je vidět Mars (1,6 mag) nad jihovýchodem. Merkur a Saturn jsou úhlově blízko Slunci, najdeme je proto na snímcích koronografu SOHO.
Aktivita Slunce je sice velmi nízká a jeho povrch je opět beze skvrn. To si lze zkontrolovat na aktuálním snímku SDO.
Kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) můžeme opět vyhlížet na večerní obloze, protože se z ní pomalu odstěhoval Měsíc, který ji svým svitem přezařoval. Není sice příliš jasná (asi 10 mag), ale lepší kometu zatím k pozorování obloha nenabízí.
Kosmonautika
Start rakety Falcon 9 s dalšími 60 družicemi Starlink byl 7. ledna úspěšný, můžeme je stejně jako jiné vláčky družic sledovat na obloze. Předpovědi nabízí třeba Heavens-Above.com. První stupeň rakety s číslem 1049 už přistál počtvrté a byl přivezen na mořské plošině do přístavu na Floridě. Ten samý den také úspěšně přistála nákladní loď Dragon z mise CRS-19 na ISS. Ze dvou plánovaných čínských startů proběhl pouze ten 7. ledna, kdy raketa CZ-3B vynesla s geostacionární družicí TJSW-5.
8. ledna proběhl převoz centrálního stupně rakety SLS pro misi Artemis I do člunu Pegasus. Nejdůležitější díl obří rakety o délce 65 m a průměru 8,5 metru byl dokončen ve středisku Michoud u New Orleans a bude převezen do Stennisova testovacího centra při řece Mississippi.
11. ledna byl na Floridě otestován první stupeň Falconu 9. Tento s číslem 1046 by měl letět na svou poslední, už čtvrtou misi, a výjimečně nebude zachráněn. Důvodem je, že za letu má dojít k testu úniku kosmické lodi Crew Dragon. Tento test je posledním v řadě, a pak už by nic nemělo stát v cestě misi s lidskou posádkou. Start je zatím v plánu v sobotu 18. ledna ve 14 hodin SEČ. V souvislosti s tím se také hovoří o tom, že NASA a Boeing vytvoří vyšetřovací tým, který posoudí příčiny neúspěchu mise Starlineru, který se nedostal až k ISS a podle výsledků, které nemůžeme očekávat dříve, než asi za dva až tři měsíce, pak učiní případná opatření.
15. ledna jsou v plánu dva starty raket. Indická raketa GSLV Mk2 má vynést geostacionární družici GISAT-1 a čínská raketa CZ-2B má startovat s družicemi Jilin-1 Kuanfu-01, NuSat-7 a NuSat-8. Další start rakety je v plánu 16. ledna z kosmodromu Kourou v Jižní Americe, kde se chystá evropská Ariane 5 s geostacionárními družicemi GSAT-30 a Eutelsat Konnect.
Na Mezinárodní vesmírné stanici můžeme 13. ledna očekávat odpojení nákladní lodi Cygnus (mise NG-12). 15. ledna zde mají do volného kosmu vystoupit astronautky Jessica Meir a Christina Koch, které budou pokračovat ve výměně baterií na nosníku velkých solárních panelů stanice.
Výročí
14. ledna 2005 (15 let) přistálo úspěšně evropské pouzdro Huygens na Titanu. Šlo o součást úspěšné mise NASA a ESA Cassini-Huygens, jejichž úkolem bylo prostudovat podrobně planetu Saturn, její prstence a měsíce. Huygens potvrdil na Titanu výskyt řečišť, měřil atmosféru i přímo z povrchu.
15. ledna 1815 (205 let) se narodil britský astronom, chemik a vynálezce Warren De la Rue. V roce 1840 se mu podařilo vytvořit elektrický zdroj světla s platinovou fólií uvnitř vakuové trubice, ale pro cenu platiny se neuplatnil v praxi. Ovlivněn Nasmythem si postavil 13" dalekohled a kreslil objekty na obloze. Později se prosadil v oblasti fotografií Měsíce, kde pod vlivem daguerrotypie Bondovy z roku 1851 vyvinul rychlejší mokrý proces a jeho snímky pak zůstaly nepřekonány až do roku 1865. V roce 1860 pořídil snímky úplného zatmění Slunce a protuberancí. Od roku 1887 se podílel na fotografování oblohy v rámci celosvětové akce Carte du Ciel.
18. ledna 2000 (20 let) došlo k pádu meteoritů v oblasti kanadské Britské Kolumbie u jezera Tagish Lake. Z pádu se podařilo nalézt množství meteoritů, protože ležely např. na zamrzlém jezeře. Podle analýzy šlo o běžné uhlíkaté chondrity, tedy zbytky planetky o původní hmotnosti asi 56 tun.
19. ledna 2005 (15 let) objevilo vozítko Opportunity první meteorit na povrchu Marsu (Heat Shield Rock). Stalo se tak při přiblížení ke zbytkům tepelného štítu (odtud anglický název), který chránil sondu při přistání. Náhodou ležel vedle.
Výhled na příští týden
- Výročí: Buzz Aldrin
- Výročí: George Van Biesbroeck
- Výročí: Little Joe 1B, test Mercury
- Výročí: Ernst Abbe
- Výročí: sonda Hiten / MUSES-C
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)