Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2020

3. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 15. ledna 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Merkur a Saturn jsou úhlově blízko Slunci. Kometu C/2017 T2 můžeme opět pozorovat na večerní obloze. Na úspěchy raket Falcon 9 a CZ-3B by v tomto týdnu určitě chtělo navázat několik dalších. Uběhlo 15 let od přistání pouzdra Huygens na Titanu.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 17. ledna ve 13:59 SEČ.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Nachází se ve Vodnáři, kde jen o něco výše najdeme také slabý Neptun (7,9 mag). Kolem 18. hodiny je vysoko nad jihem Uran (5,8 mag) v Beranovi. Ráno je vidět Mars (1,6 mag) nad jihovýchodem. Merkur a Saturn jsou úhlově blízko Slunci, najdeme je proto na snímcích koronografu SOHO.

Aktivita Slunce je sice velmi nízká a jeho povrch je opět beze skvrn. To si lze zkontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) můžeme opět vyhlížet na večerní obloze, protože se z ní pomalu odstěhoval Měsíc, který ji svým svitem přezařoval. Není sice příliš jasná (asi 10 mag), ale lepší kometu zatím k pozorování obloha nenabízí.

Kosmonautika

Start rakety Falcon 9 s dalšími 60 družicemi Starlink byl 7. ledna úspěšný, můžeme je stejně jako jiné vláčky družic sledovat na obloze. Předpovědi nabízí třeba Heavens-Above.com. První stupeň rakety s číslem 1049 už přistál počtvrté a byl přivezen na mořské plošině do přístavu na Floridě. Ten samý den také úspěšně přistála nákladní loď Dragon z mise CRS-19 na ISS. Ze dvou plánovaných čínských startů proběhl pouze ten 7. ledna, kdy raketa CZ-3B vynesla s geostacionární družicí TJSW-5.

Centrální stupeň připravované rakety SLS na cestě do člunu Pegasus před převozem z Michoudova střediska do testovacího Stennisova Autor: NASA
Centrální stupeň připravované rakety SLS na cestě do člunu Pegasus před převozem z Michoudova střediska do testovacího Stennisova
Autor: NASA
8. ledna proběhl převoz centrálního stupně rakety SLS pro misi Artemis I do člunu Pegasus. Nejdůležitější díl obří rakety o délce 65 m a průměru 8,5 metru byl dokončen ve středisku Michoud u New Orleans a bude převezen do Stennisova testovacího centra při řece Mississippi.

11.  ledna byl na Floridě otestován první stupeň Falconu 9. Tento s číslem 1046 by měl letět na svou poslední, už čtvrtou misi, a výjimečně nebude zachráněn. Důvodem je, že za letu má dojít k testu úniku kosmické lodi Crew Dragon. Tento test je posledním v řadě, a pak už by nic nemělo stát v cestě misi s lidskou posádkou. Start je zatím v plánu v sobotu 18. ledna ve 14 hodin SEČ. V souvislosti s tím se také hovoří o tom, že NASA a Boeing vytvoří vyšetřovací tým, který posoudí příčiny neúspěchu mise Starlineru, který se nedostal až k ISS a podle výsledků, které nemůžeme očekávat dříve, než asi za dva až tři měsíce, pak učiní případná opatření.

15. ledna jsou v plánu dva starty raket. Indická raketa GSLV Mk2 má vynést geostacionární družici GISAT-1 a čínská raketa CZ-2B má startovat s družicemi Jilin-1 Kuanfu-01, NuSat-7 a NuSat-8. Další start rakety je v plánu 16. ledna z kosmodromu Kourou v Jižní Americe, kde se chystá evropská Ariane 5 s geostacionárními družicemi GSAT-30 a Eutelsat Konnect.

Na Mezinárodní vesmírné stanici můžeme 13. ledna očekávat odpojení nákladní lodi Cygnus (mise NG-12). 15. ledna zde mají do volného kosmu vystoupit astronautky Jessica Meir a Christina Koch, které budou pokračovat ve výměně baterií na nosníku velkých solárních panelů stanice.

Výročí

Povrch Titanu ze sondy Huygens Autor: ESA/NASA/JPL/University of Arizona
Povrch Titanu ze sondy Huygens
Autor: ESA/NASA/JPL/University of Arizona
14. ledna 2005 (15 let) přistálo úspěšně evropské pouzdro Huygens na Titanu. Šlo o součást úspěšné mise NASA a ESA Cassini-Huygens, jejichž úkolem bylo prostudovat podrobně planetu Saturn, její prstence a měsíce. Huygens potvrdil na Titanu výskyt řečišť, měřil atmosféru i přímo z povrchu.

15. ledna 1815 (205 let) se narodil britský astronom, chemik a vynálezce Warren De la Rue. V roce 1840 se mu podařilo vytvořit elektrický zdroj světla s platinovou fólií uvnitř vakuové trubice, ale pro cenu platiny se neuplatnil v praxi. Ovlivněn Nasmythem si postavil 13" dalekohled a kreslil objekty na obloze. Později se prosadil v oblasti fotografií Měsíce, kde pod vlivem daguerrotypie Bondovy z roku 1851 vyvinul rychlejší mokrý proces a jeho snímky pak zůstaly nepřekonány až do roku 1865. V roce 1860 pořídil snímky úplného zatmění Slunce a protuberancí. Od roku 1887 se podílel na fotografování oblohy v rámci celosvětové akce Carte du Ciel.

18. ledna 2000 (20 let) došlo k pádu meteoritů v oblasti kanadské Britské Kolumbie u jezera Tagish Lake. Z pádu se podařilo nalézt množství meteoritů, protože ležely např. na zamrzlém jezeře. Podle analýzy šlo o běžné uhlíkaté chondrity, tedy zbytky planetky o původní hmotnosti asi 56 tun.

19. ledna 2005 (15 let) objevilo vozítko Opportunity první meteorit na povrchu Marsu (Heat Shield Rock). Stalo se tak při přiblížení ke zbytkům tepelného štítu (odtud anglický název), který chránil sondu při přistání. Náhodou ležel vedle.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: Buzz Aldrin
  • Výročí: George Van Biesbroeck
  • Výročí: Little Joe 1B, test Mercury
  • Výročí: Ernst Abbe
  • Výročí: sonda Hiten / MUSES-C

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Warren De la Rue, Heat Shield Rock, Meteorit na Marsu, Huygens, Huygens probe, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »