Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2022

3. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 17. ledna 2022 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 1. do 23. 1. 2022. Měsíc bude v úplňku. Během týdne bude postupně viditelný později v noci a večery opět nabídnou tmavou oblohu. Večer se loučíme s planetami Merkur a Saturn. Dobře vidět už je pouze Jupiter. Ráno je na jihovýchodem jasná Venuše a slabý Mars. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale přesto nastala poměrně překvapivě silná geomagnetická bouře s polární září pěkně viditelnou i od Baltského moře. Mění se poloha hlavních zrcadel dalekohledu JWST a dojde k navedení na finální dráhu kolem bodu L2. Při misi Transporter-3 byla vynesena i česká družice VZLUSat-2.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 18. ledna v 0:48 SEČ. Ze zákrytů hvězd by mohl být dobře viditelný ten 20. ledna, kdy se schová hvězda 46 Leo (5,6 mag). Zákryt nastane za osvětlenou částí asi ve 22:15 SEČ a výstup zpoza neosvětlené části nastane kolem 23:20 SEČ.

Planety:
Merkur (cca 2 mag) je již téměř nepozorovatelný, ale má pěknou fázi srpku o velikosti téměř 10 úhlových vteřin. Máme tedy poslední šanci ho vidět, než zmizí v dolní konjunkci se Sluncem. Tento týden končí také večerní viditelnost planety Saturn (0,7 mag). Jupiter (−2,1 mag) je o něco výše nad jihozápadem a je dobře vidět hlavně pro svůj velký jas. Ráno je možné pozorovat slabý Mars (1,5 mag), ale už se objevila i jasná Venuše (−4,4 mag) jako Jitřenka.

Aktivita Slunce je nízká, ale týkalo se to hlavně strany natočené k Zemi. Kromě erupcí za okrajem kotouče jsme zaznamenali příchod rychlejšího slunečního větru z koronální díry. I díky vhodné jižní polaritě magnetického pole slunečního plazmatu došlo k narušení geomagnetického pole, a to tak výrazně, že polární záře byly vidět i ze střední Evropy. Nejhezčí záběry přišly od Baltského moře, ale slabá záře byla vidět až z Alp. Na povrchu jsou také nějaké skvrny a jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa 19P/Borrelly Autor: Miroslav Lošťák
Kometa 19P/Borrelly
Autor: Miroslav Lošťák
V druhé polovině týdne nastanou opět tmavé večery bez svitu Měsíce. To bude čas na pozorování komet, jako třeba periodické 19P/Borrelly, která má jasnost kolem 9 mag. Ta je docela pěknou mlhavou skvrnkou, jak ukazuje i fotografie Miroslava Lošťáka. Informace o dalších kometách nabízí pravidelné kometární okénko. Informace o kometách nabízí např. web van Buitenena a mapky nejlépe asi web Czsky.cz. Kometu 19P doprovází v souhvězdí Velryby také 104P/Kowal. Tato kometa má jasnost kolem 10 mag. Další komety najdeme v Blížencích – C/2019 L3 (ATLAS) a v horní části Raka – 67P/Čurjumov-Gerasimenko – tu vyfotografoval, a do čtenářské galerie vložil, Petr Lívanec.

67P/Churyumov-Garasimenko Autor: Petr Lívanec
67P/Churyumov-Garasimenko
Autor: Petr Lívanec

Informace o bolidu 13. ledna přinesli vědci z Astronomického ústavu AV ČR. Těleso bylo chvíli jasné jako Měsíc v úplňku, ale všechny jeho části shořely v atmosféře.

Výřez z celooblohového snímku bolidu z 13. ledna 2022 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanici Lysá hora. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Výřez z celooblohového snímku bolidu z 13. ledna 2022 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanici Lysá hora. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu.
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Kosmonautika

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je stále na cestě k orbitě kolem bodu L2. Zážeh umisťující jej na finální dráhu očekávejme koncem týdne. Dochází ke zvedání zrcadel a jejich nastavení do správné polohy.

13. ledna odstartovala raketa Falcon 9 a její první stupeň ladně dosedl zpět poblíž místa startu na Floridě. Při misi Transporter-3 byla s mnoha dalšími družicemi vynesena i malá česká družice VZLUSat-2. K jejímu uvolnění z kontejneru má dojít 19. ledna.

18. ledna je v plánu start rakety Falcon 9, která z Floridy vynese další várku družic Starlink (mise 4-6, nová verze s laserovými pojítky, 49 kusů). Tyto družice vytvoří v dalších dnech na obloze typický vláček světelných teček.

19. ledna plánují ruští kosmonauté Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov výstup z kosmické stanice za účelem dalšího propojování modulů Pričal a Nauka.

Výročí

17. ledna 1647 (375 let) se narodila Elisabeth Hevelius. Od mala ji zajímala astronomie a v šestnácti letech se stala manželkou Johanna Hevelia. Spolu s ním se věnovala měření poloh hvězd a výpočtům. Hevelius s ní ještě stihl dokončit katalog 1564 hvězd, ale o jeho vydání se zasadila až Elisabeth po jeho smrti.

18. ledna 1887 (135 let) byla náhle objevena Velká jižní kometa roku 1887. I když bývá uváděno, že ji objevil John Thome z Argentiny, komety si všimlo více pozorovatelů již 18. ledna. V době objevu už měla za sebou průlet přísluním těsně nad povrchem Slunce (kometa Kreutzovy rodiny), proto asi není překvapivé, že z ní moc nezbylo. Pozorovatelé uváděli, že neměla žádnou hlavu a pouze se zvětšovala délka jejího ohonu. Pozorována byla jen 10 dní, pak ji přesvítil Měsíc a po úplňku už nebyla nalezena.

19. ledna 1747 (275 let) se narodil Johann Elert Bode. Z doby jeho působení na berlínské observatoři je známý hvězdný atlas Uranographia, nejen hvězdná mapa, ale i umělecké dílo. V roce 1766 formuloval Johannes Daniel Titius svůj empirický zákon. Tento zákon, stejně jako Keplerova teorie pravidelných mnohostěnů, podporoval názor, že by měla existovat planeta mezi Marsem a Jupiterem. Bode byl tehdy ředitelem berlínské hvězdárny, uvěřil ve správnost Titiova pravidla a stal se jeho horlivým zastáncem. Jeho podpora byla tak silná, že se pravidlo stalo známějším pod jménem Bodeův zákon. Později objevený Uran dobře zapadal do tohoto pravidla a podnítil astronomy také k hledání tělesa na dráze mezi Marsem a Jupiterem. Tam je dnes dobře známý pás mnoha planetek, které však svou hmotností nikdy nemohly soupeřit se skutečnými planetami.

22. ledna 1592 (430 let) se narodil Pierre Gassendi. Jméno tohoto osvíceného kněze se nám spojuje například s prvním záznamem přechodu Merkuru přes sluneční disk roku 1631. Je po něm pojmenován také známý kráter na Měsíci se zajímavými strukturami na dně.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Harold Babcock
  • výročí: Ranger 3
  • výročí: Apollo 1, požár

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pierre Gassendi, Velká jižní kometa roku 1877, Johann Elert Bode, Elisabeth Hevelius


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »