3. vesmírný týden 2022
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 1. do 23. 1. 2022. Měsíc bude v úplňku. Během týdne bude postupně viditelný později v noci a večery opět nabídnou tmavou oblohu. Večer se loučíme s planetami Merkur a Saturn. Dobře vidět už je pouze Jupiter. Ráno je na jihovýchodem jasná Venuše a slabý Mars. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale přesto nastala poměrně překvapivě silná geomagnetická bouře s polární září pěkně viditelnou i od Baltského moře. Mění se poloha hlavních zrcadel dalekohledu JWST a dojde k navedení na finální dráhu kolem bodu L2. Při misi Transporter-3 byla vynesena i česká družice VZLUSat-2.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v úterý 18. ledna v 0:48 SEČ. Ze zákrytů hvězd by mohl být dobře viditelný ten 20. ledna, kdy se schová hvězda 46 Leo (5,6 mag). Zákryt nastane za osvětlenou částí asi ve 22:15 SEČ a výstup zpoza neosvětlené části nastane kolem 23:20 SEČ.
Planety:
Merkur (cca 2 mag) je již téměř nepozorovatelný, ale má pěknou fázi srpku o velikosti téměř 10 úhlových vteřin. Máme tedy poslední šanci ho vidět, než zmizí v dolní konjunkci se Sluncem. Tento týden končí také večerní viditelnost planety Saturn (0,7 mag). Jupiter (−2,1 mag) je o něco výše nad jihozápadem a je dobře vidět hlavně pro svůj velký jas. Ráno je možné pozorovat slabý Mars (1,5 mag), ale už se objevila i jasná Venuše (−4,4 mag) jako Jitřenka.
Aktivita Slunce je nízká, ale týkalo se to hlavně strany natočené k Zemi. Kromě erupcí za okrajem kotouče jsme zaznamenali příchod rychlejšího slunečního větru z koronální díry. I díky vhodné jižní polaritě magnetického pole slunečního plazmatu došlo k narušení geomagnetického pole, a to tak výrazně, že polární záře byly vidět i ze střední Evropy. Nejhezčí záběry přišly od Baltského moře, ale slabá záře byla vidět až z Alp. Na povrchu jsou také nějaké skvrny a jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.
V druhé polovině týdne nastanou opět tmavé večery bez svitu Měsíce. To bude čas na pozorování komet, jako třeba periodické 19P/Borrelly, která má jasnost kolem 9 mag. Ta je docela pěknou mlhavou skvrnkou, jak ukazuje i fotografie Miroslava Lošťáka. Informace o dalších kometách nabízí pravidelné kometární okénko. Informace o kometách nabízí např. web van Buitenena a mapky nejlépe asi web Czsky.cz. Kometu 19P doprovází v souhvězdí Velryby také 104P/Kowal. Tato kometa má jasnost kolem 10 mag. Další komety najdeme v Blížencích – C/2019 L3 (ATLAS) a v horní části Raka – 67P/Čurjumov-Gerasimenko – tu vyfotografoval, a do čtenářské galerie vložil, Petr Lívanec.
Informace o bolidu 13. ledna přinesli vědci z Astronomického ústavu AV ČR. Těleso bylo chvíli jasné jako Měsíc v úplňku, ale všechny jeho části shořely v atmosféře.
Kosmonautika
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je stále na cestě k orbitě kolem bodu L2. Zážeh umisťující jej na finální dráhu očekávejme koncem týdne. Dochází ke zvedání zrcadel a jejich nastavení do správné polohy.
13. ledna odstartovala raketa Falcon 9 a její první stupeň ladně dosedl zpět poblíž místa startu na Floridě. Při misi Transporter-3 byla s mnoha dalšími družicemi vynesena i malá česká družice VZLUSat-2. K jejímu uvolnění z kontejneru má dojít 19. ledna.
18. ledna je v plánu start rakety Falcon 9, která z Floridy vynese další várku družic Starlink (mise 4-6, nová verze s laserovými pojítky, 49 kusů). Tyto družice vytvoří v dalších dnech na obloze typický vláček světelných teček.
19. ledna plánují ruští kosmonauté Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov výstup z kosmické stanice za účelem dalšího propojování modulů Pričal a Nauka.
Výročí
17. ledna 1647 (375 let) se narodila Elisabeth Hevelius. Od mala ji zajímala astronomie a v šestnácti letech se stala manželkou Johanna Hevelia. Spolu s ním se věnovala měření poloh hvězd a výpočtům. Hevelius s ní ještě stihl dokončit katalog 1564 hvězd, ale o jeho vydání se zasadila až Elisabeth po jeho smrti.
18. ledna 1887 (135 let) byla náhle objevena Velká jižní kometa roku 1887. I když bývá uváděno, že ji objevil John Thome z Argentiny, komety si všimlo více pozorovatelů již 18. ledna. V době objevu už měla za sebou průlet přísluním těsně nad povrchem Slunce (kometa Kreutzovy rodiny), proto asi není překvapivé, že z ní moc nezbylo. Pozorovatelé uváděli, že neměla žádnou hlavu a pouze se zvětšovala délka jejího ohonu. Pozorována byla jen 10 dní, pak ji přesvítil Měsíc a po úplňku už nebyla nalezena.
19. ledna 1747 (275 let) se narodil Johann Elert Bode. Z doby jeho působení na berlínské observatoři je známý hvězdný atlas Uranographia, nejen hvězdná mapa, ale i umělecké dílo. V roce 1766 formuloval Johannes Daniel Titius svůj empirický zákon. Tento zákon, stejně jako Keplerova teorie pravidelných mnohostěnů, podporoval názor, že by měla existovat planeta mezi Marsem a Jupiterem. Bode byl tehdy ředitelem berlínské hvězdárny, uvěřil ve správnost Titiova pravidla a stal se jeho horlivým zastáncem. Jeho podpora byla tak silná, že se pravidlo stalo známějším pod jménem Bodeův zákon. Později objevený Uran dobře zapadal do tohoto pravidla a podnítil astronomy také k hledání tělesa na dráze mezi Marsem a Jupiterem. Tam je dnes dobře známý pás mnoha planetek, které však svou hmotností nikdy nemohly soupeřit se skutečnými planetami.
22. ledna 1592 (430 let) se narodil Pierre Gassendi. Jméno tohoto osvíceného kněze se nám spojuje například s prvním záznamem přechodu Merkuru přes sluneční disk roku 1631. Je po něm pojmenován také známý kráter na Měsíci se zajímavými strukturami na dně.
Výhled na příští týden
- výročí: Harold Babcock
- výročí: Ranger 3
- výročí: Apollo 1, požár
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).