Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2013

30. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 24. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 24. července 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 22. 7. do 28. 7.

Měsíc je kolem úplňku. Pozorovat můžeme zvečera Venuši a Saturn, ráno Jupiter a Mars. Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Máme tu dozvuky nočních svítících oblak.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. července ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v pondělí 22. července v úplňku. Vzhledem k tomu, že den předtím byl v přízemí, jeví se na obloze malinko větší.

 

Planety:
Venuše (-3,9 mag) je nízko téměř na západě. Ani Saturn (0,6 mag) na jihozápadě už není večer moc vysoko, jen kolem 20°. Ráno se k sobě přibližují planety Jupiter (-1,9 mag) a Mars (+1,6 mag). Seskupení je to nevýrazné, především Mars je spíš na vyhledání triedrem. Na ranní obloze je pod nimi také Merkur, ale s jasností 0,8 mag je obtížně viditelný.

Aktivita Slunce byla nízká a ani aktuálně se vyskytující skvrny neslibují rapidní změnu. Pohled přes dalekohled chráněný filtrem však odhalí pěkné skupiny s mnoha skvrnkami. Vývoj skvrn si můžete kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Noční svítící oblaka (NLC) se ještě minulý týden vyskytla, ale šlo jen o úkazy nízko nad severním obzorem. Sezóna NLC obvykle po 20. červenci pomalu končí, takže se necháme překvapit, zda ještě v tomto týdnu nějaká oblaka zahlédneme.

Přelety ISS probíhají na ranní obloze. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Start rakety Atlas V s družicí MUOS 2 proběhl bez problémů. Zajímavý snímek pořídil Ben Cooper, když během startu mu před vlajkou USA proletěl překvapený pták (kondor krocanovitý). Ono není divu, když jde o start rakety, navíc v nejsilnější konfiguraci.
     
  • Poslední výstup do kosmu z ISS musel být předčasně přerušen, když si Luca Parmitano všiml, že mu do helmy skafandru uniká voda. Vzhledem k tomu, jak se voda v beztíži chová, začal se na hlavě astronauta vytvářet vodní film, který postupně překryl oči, uši i ústa a bylo tak nutné výstup rychle ukončit, jinak by později hrozilo utopení. Vada nebyla ani v úniku vody z termoregulačního systému, ani úniku z nádržky k pití. Zdá se, že vada byla v kondenzační jednotce a voda se začala hromadit.
     
  • Podle zdrojů na internetu by za nehodou rakety Proton mohla stát špatně nainstalovaná součástka. Mělo by jít o opačně nainstalované senzory rychlosti. Vzhledem k tomu, že raketa ani družice nebyly pojištěné, jednalo by se o neuvěřitelnou chybu.
     
  • Bez dalších komentářů vypustila Čína tři vojenské družice. Start rakety Dlouhý pochod 4C proběhl 19. července 2013.
     
  • Tento týden se očekává start rakety Ariane 5 ECA z kosmodromu Kourou (start 25. července) a rakety Sojuz-U z Bajkonuru, která vynese Progress M-20M k ISS (start 27. července).
     

Výročí:

  • 25. července 1973 (40 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 5. Letěla k rudé planetě společně se sesterskou Mars 4, ale narozdíl od ní se jí povedlo zažehnout správně motor a usadit se na dráhu kolem Marsu. Pořídila na 108 fotografií povrchu s rozlišením až 100 metrů z výšky 2000 km. Sonda se brzy odmlčela, protože došlo ke ztrátě těsnosti a úniku dusíku z vnitřních prostor sondy.
     
  • 26. července 1963 (50 let) odstartovala družice Syncom 2. Družice této řady testovaly přenos dat z geosynchronní dráhy. Jednalo se o malá tělesa válcového tvaru se schopností přenášet jeden telefonní hovor. Syncom 2 úspěšně přenášel textové vzkazy a také poprvé přenesl telefonní hovor mezi americkým prezidentem a nigerijským předsedou vlády. Poprvé přes geosynchronní satelit byl také uskutečněn přenos TV signálu, ale v nízké kvalitě a bez zvuku.
     

Výhled na příští týden:

  • Ranní setkání planet s Měsícem
  • Roj Alfa Capricornid
  • Výročí: objev jupiterova měsíčku Carme
  • Výročí: Maria Mitchell

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »