Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2016

30. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 27. července 2016 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Mars a Saturn jsou večer na jihozápadě. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Velké skvrny na Slunci už zapadly. Přelety ISS se postupně přesunou i na večerní oblohu. Čeká nás zákryt jasnější hvězdy Měsícem a setkání Merkuru s Regulem. Mezinárodní stanice má připojeny dvě nové nákladní lodě. Vzpomínáme na Antonína Rükla.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v noci na středu 27. července ve 1:00 SELČ. V noci z pondělka 25. na úterý 26. 7. bude Měsíc v Rybách poblíž Uranu (2° od Měsíce bude mí Psc a dalších 2,5° Uran).

Planety:
Jupiter (–1,8 mag) už mizí z dohledu. Mars (–1 mag) a Saturn (0,3 mag) jsou večer nad jihozápadem.
V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,9 mag) v Rybách.

Aktivita Slunce je nízká. O víkendu se nám velké skvrny postupně schovaly za okraj slunečního disku. Slunce zatím vypadá, že další divadlo nenabídne. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

29. července zakryje Měsíc gammu Tauri. Úkaz nastává ráno při východu Slunce, ale zakrývaná hvězda je poměrně jasná (3,6 mag) a měla by být snadno viditelná jak při začátku úkazu před půl šestou, tak na konci úkazu, před půl sedmou. Ideální příležitost vyhledat slabší hvězdu ve dne.

30. července dojde k nejtěsnějšímu setkání Merkuru s hvězdou Regulus. V době západu Slunce před devátou večer budou obě tělesa jen asi 6° nad obzorem, takže se nabízí opět pokus hledat již ve dne. Odpoledne bude dělit Merkur (-0,2 mag) od Regula (1,4 mag) vzdálenost 20 až 30 úhlových minut. Večer to bude podobné (17'). Kdo pozoroval Merkur s Venuší 16. 7. ví, že to nebude jednoduché, ale odměna v podobě viditelnosti hvězdy ve dne by mohla být příjemným bonusem. K vyhledání může pomoci právě Venuše, která bude 7° západně od obou objektů (a sama bude 15° východně od Slunce).

Perseidy mají maximum až 13. srpna, ale již koncem července bývá jejich aktivita poměrně vysoká.

Kosmonautika

  • V tomto týdnu je v plánu zřejmě jediný start rakety. Mělo by jít o Atlas V a na palubě bude vojenský satelit NROL-61 (Quasar).
  • U Mezinárodní vesmírné stanice byl celkem provoz, neboť v noci na úterý dorazila nákladní loď Progress MS-03 a ve středu nákladní loď Dragon. Připojení obou lodí se věnoval například článek na Kosmonautixu.

Vzpomínka, kterou nyní do článku zařazujeme nemůže patřit nikomu jinému, než našemu významnému popularizátorovi astronomie, který se proslavil především mapami Měsíce. Naše vzpomínka a poděkování směřuje panu Antonínu Rüklovi.

Výročí

  • 26. července 1971 (45 let) odstartovalo Apollo 15 k Měsíci. Přistání proběhlo 30. července v Hadleyho brázdě. Poprvé bylo použito lunární vozítko a mise trvala déle než v předchozích třech případech. Podařilo se tak více zaměřit na vědecké cíle výprav na Měsíc. Po téměř třech dnech strávených na povrchu se astronauté David Scott a Thomas Irwin spojili s velitelskou sekcí, v které na ně čekal Alfred Worden. Společně se pak vydali k Zemi, kde přistáli 7. srpna 1971.
    Během 18,5 hodin tří lunárních vycházek bylo posbíráno 77 kg vzorků měsíčních hornin. Důležité bylo, že posádka Apolla 15 prošla důkladnějším geologickým výcvikem. Nejzajímavějším kouskem, který nasbírali je kámen zvaný Genesis Rock. Stáří je u něj odhadováno na 4,1 miliardy let, což znamená, že vznikl krátce poté, co zchladl povrch Měsíce.
  • 27. července 1801 (215 let) se narodil královský astronom George Biddell Airy. Ačkoli byl tento významný astronom zmiňován nedávno kvůli tomu, že Anglii připravil o prvenství v objevu Neptunu, přinesl astronomii i mnoho pozitivního. Lidé si jej však budou asi nejvíce spojovat se založením hvězdárny v Greenwichi, která leží na nultém poledníku. Na jeho počest byl jeden z kráterů na Marsu nazván jeho jménem. Poblíž kráteru Airy se pak nachází kráter Airy-0, který leží na marsovském nultém poledníku.

Výhled na příští týden

  • Nov a nárůst aktivity Perseid
  • Výročí: supernova 1181
  • Výročí: Emil Buchar
  • Výročí: Vostok 2 (German Titov)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »