Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  30. vesmírný týden 2018

30. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 25. července 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 7. do 29. 7. 2018. Měsíc bude v úplňku a nastane dlouhé úplné zatmění. Mars bude v opozici se Sluncem. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn. Ráno je vidět také Neptun a Uran. Očekáváme dva starty s celkem 14 družicemi v jednom dni, respektive během čtvrt hodiny. Před 45 lety odstartovala v lodi Apollo na palubu orbitální stanice Skylab poslední dlouhodobá posádka.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 27. července ve 22:20 SELČ. Jeho úplnému zatmění je věnován článek na našem webu. 25. července se přiblíží na obloze k planetě Saturn.

Planety:
Venuše (−4,3 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2,1 mag) je večer nad jihozápadem. Saturn (0,2 mag) vrcholí nad jihem kolem 23. hodiny letního času. Velmi jasný Mars (−2,8 mag) najdeme nízko na jihovýchodě. Neptun se objevuje po půlnoci na jihovýchodě a spolu s planetou Uran jsou vidět nejlépe nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 24. července ve 21:03 SELČ začíná zákryt Europy (konec 23:23). 25. července ve 21:50 začíná zákryt Io. 26. července přechází Io – měsíc přechází do 21:17, stín 20:23 až 22:32.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 23. července ve 20:20 SELČ, 25. července ve 22:00 a 27. července ve 23:40.

Aktivita Slunce je nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Opozice Marsu a úplné zatmění Měsíce 27. 7. 2018

Capu di Muru Autor: Oliver Beneš
Capu di Muru
Autor: Oliver Beneš
Tak jsme se dočkali. Noční obloze po půlnoci dominuje poblíž jihu velmi jasná hvězda naoranžovělé barvy. Je to planeta Mars, která se dostává do své velké opozice. Při takové opozici je trochu blíže Zemi, než jindy a je proto i jasnější. Mars však nebude tím hlavním objektem, který nás bude 27. července večer zajímat. Nedaleko bude také Měsíc v úplňku, který postupně vstoupí do zemského stínu. Nastane nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století. V úplném stínu setrvá úplněk hodinu a tři čtvrtě. Petr Horálek se k oběma úkazům vrací na videu a přidává i pěkné info k známému hoaxu, že opravdu Mars nebude velký jako Měsíc :-)
Užijte si oba úkazy a během úplné fáze případně i pěknou oblohu s Mléčnou dráhou. Pravda, takovou, jakou vyfotografoval Oliver Beneš na Korsice (viz obr vlevo) u nás neuvidíme, ale i tak určitě stojí za to se podívat.

Kosmonautika

Tuto neděli ráno odstartovala z Floridy odstartovala raketa Falcon 9, opět už ve finální verzi Block 5 s plánovanou opakovatelnou znovupoužitelností. Na dráhu přechodovou ke geostacionární doručila družici Telstar 19 Vantage. První stupeň přistál na mořské plošině. Jak se ukázalo, družice byla velmi těžká (zřejmě 7080 kg) a tedy nebyla doručena přímo ke geostacionární dráze a bude si tam muset postupně dopomoci sama svými motory.

Tento týden 25. července jsou v plánu dva starty. Z Kourou v jižní Americe je to start Ariane 5 se čtyřmi družicemi navigačního systému Galileo a z Kalifornie má raketa Falcon 9 vynést družice Iridium-NEXT. Pozoruhodné je, pokud to vyjde podle plánu, že by starty mělo dělit asi čtvrt hodiny.

ESA zároveň připravuje novou raketu Ariane 6 i upgrade rakety Vega. Obě rakety budou používat motor na tuhé palivo P120C, jehož test proběhl v minulém týdnu.

Blue Origin provedla další test rakety a lodi New Shepard, tentokrát bylo v plánu oddělení lodi za obtížnějších podmínek letu. Vše se ale povedlo, raketa a loď přistály kousek od sebe, takže letům s turisty už nestojí mnoho v cestě. Letenka prý ude začínat na cenovce přibližně 200 000 dolarů. To je podobná suma, jakou požaduje Virgin za let miniraketoplánem SpaceShipTwo.

Výročí

23. července 1878 (140 let) se nerodil Arnošt Dittrich, čestný člen České astronomické společnosti. Pracoval na observatoři Hurbanovo, věnoval se studiu zemského magnetismu.

25. července 1973 (45 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 5. Letěla k rudé planetě společně se sesterskou Mars 4, ale narozdíl od ní se jí povedlo zažehnout správně motor a usadit se na dráhu kolem Marsu. Pořídila na 108 fotografií povrchu s rozlišením až 100 metrů z výšky 2000 km. Sonda se brzy odmlčela, protože došlo ke ztrátě těsnosti a úniku dusíku z vnitřních prostor sondy.

26. července 1963 (55 let) odstartovala družice Syncom 2. Družice této řady testovaly přenos dat z geosynchronní dráhy. Jednalo se o malá tělesa válcového tvaru se schopností přenášet jeden telefonní hovor. Syncom 2 úspěšně přenášel textové vzkazy a také poprvé přenesl telefonní hovor mezi americkým prezidentem a nigerijským předsedou vlády. Poprvé přes geosynchronní satelit byl také uskutečněn přenos TV signálu, ale v nízké kvalitě a bez zvuku.

28. července 1973 (45 let) odstartovala na palubu orbitální stanice Skylab poslední posádka. Misi označenou jako Skylab 3 absolvovala posádka ve složeníAlan Bean, Owen Garriott a Jack Lousma. Šlo tedy o třetí a zároveň poslední misi na palubu této stanice, která později zanikla neřízeně a spadla do okolí Perthu v Austrálii.

Výhled na příští týden 

  • Letní meteorické roje
  • Výročí: Carme, měsíček Jupiteru
  • Výročí: Maria Mitchellová
  • Výročí: Mars 6

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 5, Syncom 2, Skylab, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »