Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2011

32. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2011.

Měsíc dorůstá do úplňku. Nastává maximum meteorického roje Perseid. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Ráno přeletá ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc se blíží k úplňku, který nastane v sobotu 13. srpna. Prochází nízko položenými souhvězdími zvířetníku. Bude tedy svým svitem rušit padající meteory z roje Perseid.

Planety viditelné okem: Saturn je za večerního soumraku již obtížně viditelný.
Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je výrazným objektem nad jihovýchodem. Za svítání už jej najdeme 50° vysoko nad jihem, což nabízí v minulých letech nebývalou možnost pro spatření mnoha detailů na stále se zvětšujícím kotoučku.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 9. 8. ve 3:52. SELČ, 12. 8. v 1:22 a 14. 8. ve 3:00.
Z úkazů jupiterových měsíců můžeme očekávat 13. 8. ve 2:51 začátek přechodu stínu Ió. Tentýž den, 13. 8. večer, začne ve 23:31 přecházet stín Ganyméda a přechod stínu skončí 14. 8. v 1:40.

Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Blížencích vlevo od hvězdokupy M 35.
Venuše prochází zorným polem korónografu SOHO. Nejblíže ke slunečnímu kotouči bude 16. srpna. Jde o poslední průchod planety zorným polem korónografů SOHO před přechodem Venuše přes Slunce v příštím roce.

Aktivita Slunce byla nejvyšší od posledního minima. Vyskytovaly se tři skupiny velkých skvrn, docházelo k velmi silným erupcím doprovázených výrony hmoty přímo k Zemi. Po nejsilnější erupci z 4. srpna došlo v noci z 5. na 6. srpna k polární záři viditelné i ze střední Evropy. Dozvuky těchto událostí si prohlédněte na Spaceweather.com. Poslední aktivní oblast s velkými skvrnami nyní zapadá. Vyčkejme 14 dní zda a v jaké podobě se nynější skvrny vrátí. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Meteorický roj Perseid má letos maximum 13. srpna, ale raději se dívejte co nejdříve, než začne nad ránem vadit Měsíc. Hezký trailer připravili v Meteorwatch.

Výhodné přelety ISS nastávají ráno. Koncem týdne začnou večerní přelety.
Dostal jsem milé upozornění od Michala Vojtěcha na družici NanoSail-D, že je snad konečně vidět dle předpovědí na serveru Calsky.com. Doporučuji to tedy zkoušet také.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

trasa kterou projelo vozítko Opportunity
trasa kterou projelo vozítko Opportunity
Kosmonautika:

  • 5. srpna proběhl podle plánu start rakety Atlas 5 se sondou Juno k Jupiteru.
    Několikrát odkládaný start rakety Ariane 5-ECA s geostacionárními družicemi proběhl 7. srpna. Jednalo se o 59. start rakety Ariane 5 a navíc již čtvrtý letošní.
  • Čína plánuje vyslat 14. srpna na geostacionární dráhu družici PakSat-1R pomocí rakety Dlouhý pochod.
  • Na Marsu byly spatřeny projevy tekoucí vody na snímcích sondy MRO.
    Vozítko Opportunity má mezitím za sebou další milník. V podstatě právě dorazilo k okraji kráteru Endeavour. Výřezy z map, kudy projelo jsou vidět vlevo. Mys York s místem Spirit point jsou nejbližším cílem Opportunity. Snímek pořízený 6. srpna ukazuje mohutné valy obrovského kráteru Endeavour.

Výročí

  • 9. srpna 1976 (35 let) odstartovala Luna 24 k Měsíci, aby z něho přivezla vzorky měsíčních hornin zpět na Zem.
  • 10. srpna 1966 (45 let) odstartoval k Měsíci Lunar Orbiter 1. Tyto americké sondy mimo jiné snímkovaly měsíční povrch a plánovaná místa přistání mise Apollo.
  • 13. srpna 1596 (415 let) oznámil David Fabricius proměnnost hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. Byl to objev druhé proměnné hvězdy a zároveň první z pulsujících. Mira Ceti má velmi dlouhou periodu (~332 dnů) a rozdíl jasností (~2 až 10 mag).

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Lunar Orbiter 1, Luna 24, Mira Ceti


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »