Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2012

32. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 8. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 8. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 6. 8. do 12. 8.

Na Marsu přistává Curiosity. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer se loučíme s Marsem a Saturnem. Druhá polovina noci patří Jupiteru a nad ránem i Venuši. Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) jsou večer i nad ránem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. srpna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti ve čtvrtek 9. srpna. Víkend jej zastihne ráno u Jupiteru. Nejblíže bude v neděli 12. srpna, asi 3° daleko.

Spica, Mars a Saturn na večerní obloze. Zdroj: Stellarium
Spica, Mars a Saturn na večerní obloze. Zdroj: Stellarium
Planety:

Mars (1,1 mag) v souhvězdí Panny vytváří trojúhelník se Saturnem a Spikou. Vzdálené jsou asi 4°.
Saturn (0,8 mag) nad hvězdou Spica je také nízko na jihozápadě.
Jupiter (-2,2 mag) je v Býku poblíž Aldebaranu. Vychází už po půlnoci a pěkně viditelný je za svítání více než 30° nad obzorem.
Venuše (-4,3 mag) se přesunula opticky do Blíženců, ale prochází kyjem Oriona.

Aktivita Slunce je pořád zvýšená. Jak co do výskytu skvrn, tak i ojedinělých erupcí. Aktuální výskyt slunečních skvrn si můžete zkontrolovat jako obvykle, na snímku z SDO, ale pokud je jasno, nejlepší je podívat se přímo pomocí ochranných pomůcek a dalekohledu vlastním okem.

Přelety ISS můžeme spatřit za večerního soumraku a na počátku noci, ale také po půlnoci a nad ránem. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Perseidy 2012. Data Stellarium
Perseidy 2012. Data Stellarium
Meteorický roj Perseid se blíží do maxima. To by mělo letos nastat 12. srpna v odpoledních hodinách našeho času. To ale vůbec nevadí. Hodně meteorů spatříme vždy nejlépe v druhé polovině noci, kdy je radiant výše nad obzorem. K ránu může trochu rušit svit Měsíce, ale nebude to nic hrozného. Ideální k pozorování by mohla být obě víkendová rána před maximem. Perseidy spatříme na celé obloze, ale zdánlivě se jejich dráhy sbíhají do vrchní části souhvězdí Persea, poblíž Cassiopeji. Některé spatřené meteory nemusí být Perseidy. padají i další roje a navíc se Země může střetnout i náhodně s jinými částečkami "kosmického smetí". Perseidy jsou relativně rychlé a jasnější kousky zanechávají za sebou stopy viditelné většinou po dobu zlomků sekund, výjimečně i po dobu minut u jasných bolidů.

Kosmonautika:

  • Rover Curiosity má přistát na povrchu Marsu v kráteru Gale. Přistání je v plánu v 7:31 našeho času, respektive v tomto okamžiku dorazí z Marsu k Zemi signál, jak přistání dopadlo. O vědeckém vybavení vozítka vyšel na astro.cz seriál ve spolupráci s kosmonautix.cz. Přistávací manévr je v detailech rozebrán v samostatném článku. Chystáme také on-line přenos, sledujte ráno astro.cz. Videostreamy si vyberte zde.
     
  • V pondělí 6. srpna by měla z Bajkonuru odstartovat raketa Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M. Vynese družice Telkom-3 a Ekspress-MD-2.
     
  • Nákladní loď Progress M-16M se připojila k ISS 2. srpna po neobvykle krátkých necelých 6 hodinách od startu. O úmyslně krátkém letu jsme vydali samostatný článek.
     

Výročí:

  • 8. srpna 1977 (35 let) zanikla řízeně v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 5. Byl to poslední ze tří vojenských Almazů. Ke stanici se vydaly tři posádky, ale první se pro zdravotní obtíže brzy vrátila a druhé se nepodařilo se stanicí spojit. Na vojenských Saljutech se prováděly tajné experimenty, mezi které patřilo například snímkování povrchu desetimetrovým ohniskem a okamžité vyvolávání snímků na palubě. Odkaz konstrukce Almaz v podobě modulu FGB nyní přetrvává na ISS jako základní modul ruského segmentu (Zarja).
     
  • 10. srpna 1992 (20 let) odstartovala za pomoci rakety Ariane 42P družice TOPEX/Poseidon. Jednalo se o francouzsko-americký společný projekt na měření hladiny oceánů s přesností 5 cm. Jejím nástupcem je družice Jason-1, která obíhá na stejné dráze a je dvakrát přesější.
     
  • 10. srpna 1972 (40 let) proletěl zemskou atmosférou meteoroid, který ale nedopadl na zemský povrch Je znám jako "Velký denní bolid roku 1972". Protože se podařilo jej zachytit videokamerou, stal se velmi známým. Podobných úkazů je během roku několik, ale ne vždy je lidmi zaznamenán. Pokud se tak stane, jedná se o pád velmi jasného meteoru, tedy zmíněného bolidu. Známé video v nižší kvalitě je k dipozici na Youtube.com, méně známé je druhé video tamtéž.
     
  • 11. srpna 1962 (50 let) odstartovala sovětská loď Vostok 3 s kosmonautem Andrijanem Nikolajevem. O den později jej následoval Vostok 4 s kosmonautem Pavlem Popovičem. Kosmonauti měli vizuální a také rádiový kontakt mezi sebou, což bylo vůbec poprvé. Řídící středisko si zasemohlo vyzkoušet řízení dvou lodí najednou.
     
  • 11. srpna 1877 (135 let) objevil Asaph Hall měsíc planety Mars Deimos. Objev byl oznámen 18. srpna. Objev přišel dříve, než u většího měsíce Phobos, protože Deimos je dál od planety. Pokud jej chcete zkusit pozorovat amatérsky, pokuste se v první řadě zastínit kotouček Marsu vhodnou clonkou. Objev byl učiněn tehdy největším čočkovým dalekohledem na světě - 66 cm teleskopem v US Naval Observatory.
     

Výhled na příští týden:

  • dozvuky Perseid
  • ranní Merkur
  • největší elongace Venuše
  • Výročí: objev polární čepičky Marsu
  • Výročí: objev Phobose
  • Výročí: Voyager 2 odstartoval

Mapa oblohy v srpnu s mapkami viditelnosti Uranu a Neptunu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2017 K2 (PANSTARRS) . Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Poměrně vzdálená kometa se na obloze velmi zvolna pohybovala souhvězdím Herkula. Vzdálenost od Země 5.997 au, od Slunce 6.372 au. Rychlost pohybu po obloze 0.33 arcsec/min, jasnost podle efemeridy 13.9 mag.

Další informace »