Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2014

32. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 6. srpna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 6. srpna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 4. 8. do 10. 8.

Měsíc bude v úplňku, který bude zároveň letošní největší. Mars a Saturn jsou nejlépe vidět jen večer za soumraku, Venuše naopak jen za ranního svítání. Planety Jupiter a Merkur jsou schovány v záři Slunce, jehož aktivita se zvýšila i díky návratu aktivních oblastí ze začátku července. Tento týden určitě doporučujeme také pozorování stoupající frekvence letního meteorického roje Perseid. Končí ideální ranní viditelnost komety C/2014 E2 (Jacques). Přelety stanice ISS se překlápí z ranních na večerní a blíží se k ní nákladní loď ATV-5.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. srpna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v neděli 10. srpna a půjde o tzv. superúplněk, kdy Měsíc je zároveň v přízemí. Díky tomu je nepatrně větší a jasnější než obvykle. Jeho lesk bude trochu tlumen jeho nižší výškou nad obzorem, zato nás asi bude vybízet k jeho zachycení spolu s krajinou.

Planety:
Mars (0,4 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou poměrně blízko k sobě a večer je najdeme poměrně nízko na jihozápadní obloze. V neděli se mezi ně vklínil Měsíc, který se nyní přesouvá více na východ od Saturnu.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Jupiter a Merkur v LASCO C3 dne 3. 8. 2014 Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)
Jupiter a Merkur v LASCO C3 dne 3. 8. 2014
Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)
Aktivita Slunce je nyní poměrně nízká na to, jaké množství skvrn se během týdne urodilo na jeho přivrácené polokouli. O zvýšenou aktivitu se stará hlavně aktivní oblast, kde jsme mohli začátkem července pozorovat velké skvrny. Ta se nyní opět blíží středu kotouče a pořád se zde občas objevují středně silné erupce.
Zorné pole korónografu LASCO C3 opustila planeta Jupiter a vystřídal jej Merkur, který se blíží do horní konjunkce se Sluncem. Podobně jako Jupiter poznáme i Merkur snadno podle vysokého jasu. Čárky, které z jeho obrazu vychází, jsou dány zobrazovací vlastností senzoru a naznačují jeho vysoký jas (−1,8 mag). Povšimněte si také hvězdokupy Jesličky (M 44) v souhvězdí Raka (viz. snímek vpravo, kde je ve sluneční koróně k vidění také slabší výron hmoty – CME).

Kometa 2014 E2 Jacques ve 32. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2014 E2 Jacques ve 32. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) je na brzké ranní obloze už velmi snadno viditelná a ve větším dalekohledu se dá na tmavé obloze vystopovat i slabý ohon. Běžný pozorovatel ji asi rozpozná jako přebývající mlhavou kuličku tam, kde žádná kulová hvězdokupa není. Orientační mapka k vyhledání je vlevo. Přes nepřízeň počasí je vhodné si pospíšit s jejím pozorováním, než se na ranní obloze objeví Měsíc, to znamená nejpozději do pátečního rána.

Meteorický roj Perseid je už za dveřmi. Již v těchto dnech se s nimi můžeme setkat. Vzhledem k přibývajícímu Měsíci platí, že bychom je měli zkoušet pozorovat již tento týden. Vzhledem k poloze radiantu jich více spatříme nad ránem, kdy je souhvězdí Persea nejvýše. Perseidy poznáme především podle jejich vyšší rychlosti (61 km/s) a podle směru, neboť zdánlivě vyletují právě z rozhraní Perseus / Kasijopea. V těchto dnech se můžeme setkat i s dalšími rojovými meteory, například s alfa Kaprikornidami, které jsou hodně pomalé (22 km/s) a jižními delta Aquaridami, které jsou středně rychlé (42 km/s). Situaci navíc komplikují Antihéliony s rychlostí 29 km/s a éta Eridanidy (66 km/s). Takže pozor co je a není Perseida.

Přelety ISS se konečně objeví i na večerní obloze a navíc v podobné dráze probíhají také přelety nákladní lodi ATV-5 Georges Lemaître. Pro rychlou předpověď přeletu ISS si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety ATV-5 si vyhledejte také na Heavens-Above.com, nebo použijte Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Fantastická událost roku nastává. Sonda Rosetta se usazuje na oběžnou dráhu komety. Poslední snímky jádra 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsou fantastické a máme se na co těšit, až bude sonda ještě blíž. O víkendu pokořila vzdálenost 1000 km od jádra.
     
  • Nákladní loď ATV-5 Georges Lemaître odstartovala úspěšně z Francouzské Guyany 30. července. Její přelety můžeme nyní pozorovat v dráze podobné stanici ISS. Jde o poslední evropskou zásobovací loď tohoto typu. Na palubě je kromě suchého nákladu také množství paliva na vyzvednutí stanice na vyšší oběžnou dráhu. Připojení ke stanici je naplánováno na 12. srpna.
     
  • Mars Rover 2020 dostal obrysy plánovaného vědeckého vybavení. Základem bude úspěšná Curiosity. Předpokládá se však pokročilejší systém kamer na stěžni, přístroje schopné zkoumat složení hornin na dálku a to včetně detekce organických molekul a další specializované přístroje. Pokud vše půjde podle plánu, mohli bychom se nového vozítka na povrchu Marsu dočkat v roce 2021.
     

Výročí

  • 7. srpna 1969 (45 let) odstartovala k Měsíci zkušební kosmická loď bez posádky označená jako Zond 7. Jednalo se o upravenou loď Sojuz určenou pro oblet Měsíce. Vynesena byla tehdy nově vyvinutou raketou Proton, která je sice poměrně silná, ale umožňuje vynést sondu pouze na oblet Měsíce s maximálně dvěma kosmonauty. Let proběhl úspěšně a loď po obletu Měsíce přistála opět na Zemi.
     

Výhled na příští týden:

  • Rosetta u komety 67P
  • Perseidy vrcholí
  • Cygnus odlétá od ISS, přilétá ATV-5

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Zond 7


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »