Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2018

32. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 8. srpna 2018 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 6. 8. do 12. 8. 2018. Měsíc bude v novu. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Večer je vidět Venuše, Jupiter a Saturn, celou noc Mars a nad ránem Neptun a Uran. Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Kometa 21P/Giacobini-Zinner je opět o něco hezčí. V sobotu má startovat mise Parker Solar Probe. NASA vybrala posádky chystaných soukromých lodí. Falcon 9 provedl statický zážeh před startem plánovaným na úterý. Dragon přistál v Pacifiku. Před 40 lety startovala mise Pioneer-Venus 2 a také International Sun/Earth Explorer 3, známý studiem komet.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 11. srpna v 11:58 SELČ. 6. srpna projde Hyádami a posléze zakryje Aldebaran v Býku. Tento úkaz však není ze střední Evropy pozorovatelný.

Planety:
Venuše (−4,4 mag) je po západu Slunce nejjasnějším objektem nad severozápadním obzorem. Jupiter (−2 mag) je večer už relativně nízko nad jihozápadem, pohybuje se poblíž hvězdy Zuben Elgenubi (alfa Librae). Saturn (0,2 mag) je po setmění nad jihem, najdeme jej poblíž mlhovin Trifidu a Laguny. Jasný Mars (−2,6 mag) je nízko nad jihem kolem půlnoci. V druhé polovině noci je vidět Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách.
Úkazy Jupiterových měsíců: 9. srpna ve 20:40 SELČ začíná přechod měsíce Europa. 11. srpna ve 20:18 končí zatmění Europy a ve 20:51 končí přechod stínu Io.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 6. srpna ve 22:00 SELČ, 9. srpna v 19:30 a 11. srpna ve 21:10.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Perseidy
Maximum roje se blíží. Letos je očekáváno v noci z 12. na 13. srpna. Pozorování je však třeba přizpůsobit i aktuálnímu počasí a pokud bude jasno, není úplně důležité, zda jde o noc maxima, nebo několik nocí okolo. Očekává se až několik desítek spatřených meteorů za hodinu, ale poslední maxima byla vyšší než 100.
Připomínáme též možnost spatření meteorů vylétajících zdánlivě z Vodnáře. Několik delta Aquarid by mělo být ke spatření každou hodinu. Jejich rychlost je oproti Perseidám asi o třetinu menší.
Nejpomalejší meteory produkuje roj alfa Capricornid, které pomalu vylétávají z Kozoroha a nebude jich za hodinu k vidění více, než jedna až dvě.

Kometa 21P
S ústupem měsíčního svitu má smysl pozorovat komety. Tou nejjasnější je aktuálně kometa Giacobini-Zinner. Její fotografie z minulého týdne ukazují, že je opět o něco hezčí a také zjasnila. Před úplňkem byla v Kefeovi, nyní ji najdeme v Kasijopeji (nad dvojitým W).

Kosmonautika

Na sobotu 11. srpna plánuje NASA vypuštění průzkumníka sluneční koróny. Sonda Parker Solar Probe má být vypuštěna pomocí rakety Delta IV Heavy. Bude to tedy spektakulární start. Podle plánu má proběhnout v 9:48 SELČ.

Nákladní loď Dragon úspěšně přistála do vln Pacifiku v noci z 3. na 4. srpna s 1832 kg nákladu na palubě. Nyní SpaceX připravuje ke startu raketu Falcon 9. Ta má v úterý 7. srpna v 7:18 SELČ startovat s družicí Merah Putih (Telkom 4).

Aktuální snímky Brna a okruhu, kde se jela Moto GP, pořídil Andrew Feustel z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.

Pro chystané první lety soukromých lodí Starliner a Crew Dragon vybrala NASA první posádky. Nechybí ani zkušení astronauti, ani nováčci.

Výročí

8. srpna 1978 (40 let) odstartovala k Venuši americká sonda Pioneer-Venus 2. Cílem byl průzkum atmosféry planety. Ten byl uskutečněn jednak vlétnutím sondy samotné do atmosféry 9. prosince 1978 a především pomocí čtyř přistávacích pouzder. Jedno velké pouzdro přistávalo na padáku a pak volným pádem, tři menší volným pádem. Jedno přežilo dopad a vysílalo ještě hodinu z povrchu.

9. srpna 1973 (45 let) odstartovala sovětská sonda Mars 7. Také zde se plánovalo přistání, ovšem pouzdro se oddělilo a to bylo vše. Nezapálil se přistávací motor a tak obě tělesa pouze proletěla kolem Marsu.

12. srpna 1978 (40 let) odstartovala vesmírná sonda ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3). Mnohými je možná známa pod zkratkou ICE (International Cometary Explorer). Jejím původním úkolem bylo studovat interakci magnetického pole Země se slunečním větrem, ovšem poté byla přejmenována a zkoumala kometu Giacobini-Zinner (tu, jež můžeme nyní sledovat na obloze), což se stalo vůbec poprvé v historii výzkumu komet kosmickými sondami (proletěla ohonem komety ve vzdálenosti 7800 km od jádra komety). Ze vzdálenosti 28 miliónů kilometrů o rok později proletěla ohonem Halleyovy komety a poté začala zkoumat heliosféru. V roce 1997 byly sice vypnuty vědecké přístroje sondy, ale v roce 2008 provedená kontrola zjistila funkčnost 12ti z 13ti experimentů na palubě a tak je otázkou, jestli by sonda nemohla prozkoumat ještě nějaké další komety. To už je jen v roli teorie.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety večer
  • Výročí: DeLisle Stewart

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer-Venus, Mars 7, International Cometary Explorer (ICE), ISEE-3, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »