Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 5. srpna 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 3. července v 17:59 SELČ. V neděli 9. srpna nastává konjunkce Měsíce a Marsu, nejblíže k sobě budou až ve dne.

Planety:
Jupiter (−2,7 mag) a Saturn (0,2 mag) jsou již před půlnocí poblíž jižního obzoru. Po půlnoci už je podobně vysoko taky Mars (−1,2 mag), ale nejvýše vystupuje až nad ránem. Před východem Slunce vychází nad severovýchodní obzor Venuše (−4,5 mag).

Letní obři Jupiter a Saturn Autor: Jean-Luc Dauvergne
Letní obři Jupiter a Saturn
Autor: Jean-Luc Dauvergne

Aktivita Slunce je nízká, ale v týdnu jsme mohli pozorovat skvrny a v pátek potěšila velmi vysoká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) už je poměrně slabá a než stihne z večerní oblohy zmizet Měsíc, nejspíš už nebude vidět pouhým okem. V malém zvětšení pomocí dalekohledu je na ni ale stále pěkný pohled. Kometa je v souhvězdí Vlasy Bereniky a 6. srpna večer se bude promítat přesně přes kulovou hvězdokupu M53. Kromě toho budou nedaleko ní slabší komety C/2017 T2 (PanSTARRS) a C/2019 U6 (Lemmon), což bude výzva pro společnou fotografii jedné relativně jasné komety s ohonem a dvou slabších na pomezí Pastýře a Panny.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) u galaxie NGC4565 1. srpna 2020 kolem 23:00 SELČ Autor: Martin Gembec
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) u galaxie NGC4565 1. srpna 2020 kolem 23:00 SELČ
Autor: Martin Gembec

Meteorický roj Perseid dospěje do maxima až v dalším týdnu, ale od víkendu už bude jeho aktivita znatelně stoupat.

Kosmonautika

Start rakety Atlas V s vozítkem Perseverance (Mars Rover 2020) 30. 7. 2020 Autor: NASA/Joel Kowsky
Start rakety Atlas V s vozítkem Perseverance (Mars Rover 2020) 30. 7. 2020
Autor: NASA/Joel Kowsky
Start roveru Perseverance byl ve čtvrtek 30. července bezproblémový a raketa Atlas V dopravila sestavu na přeletovou dráhu k Marsu. Přistání tak můžeme očekávat 18. února 2021. Během letu zemským stínem se sice přeletová část přepla do nouzového režimu, ale šlo o víceméně předvídatelnou událost a tak byla poté komunikace opět v plném rozsahu obnovena.

Od Mezinárodní vesmírné stanice se v sobotu 1. srpna oddělila loď Crew Dragon s Bobem Behnkenem a Dougem Hurleyem. Přistání kosmické lodi s oběma astronauty ve vlnách Mexického zálivu je očekáváno dnes, v neděli 2. srpna ve 20:48 SELČ. Přímý přenos NASA TV česky okomentuje Dušan Majer na Mall TV.

29. července proběhl start rakety Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M, která doručila na oběžnou dráhu dvě družice Ekspress-80 a 103 o hmotnosti více než 4 tuny.

Už hodněkrát odkládaný start rakety Falcon 9 s devátou várkou družic Starlink a dvěma družicemi BlackSky Global 5 a 6 se má podle nynějších plánů uskutečnit 6. 8. v 7:33 SELČ. SpaceX také pokračuje v testování nového exempláře rakety/lodi Starship, která má za sebou na texaském kosmodromu Boca Chica statický zážeh a nemůžeme v tomto týdnu vyloučit ani let do výšky asi 150 metrů.

Start rakety Ariane V byl nakonec odložen pro nález problému s jedním senzorem. Nový termín startu nebyl ještě určen.

6. srpna má z Plesetsku startovat raketa Sojuz 2.1b s družicí Glonass-K č. 15.

Výročí

9. srpna 1920 (100 let) se narodil novozélandský amatérský astronom Albert F. A. L. Jones. Byl pilným pozorovatelem proměnných hvězd. Uvádí se, že v roce 1957 dosáhl 100 000 pozorování a 500 000 dosáhl v roce 2004. Jeho jméno nesou také komety. Kromě C/1946 P1 (Jones) spoluobjevil ve svých 80 letech kometu C/2000 W1 (Utsunomiya-Jones). Je také jedním z objevitelů supernovy 1987A ve Velkém Magellanově mračnu. Nejjasnější supernovy od roku 1604.

Výhled na příští týden 

  • Maximum roje Perseid
  • Výročí: Magellan navedení kolem Venuše
  • Výročí: Echo-1
  • Výročí: Mars Reconnaissance Orbiter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Albert F. A. L. Jones, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »