Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2013

33. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 14. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 14. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 12. 8. do 18. 8.

Měsíc je kolem první čtvrti. Vidět jsou všechny planety - večer Venuše a Saturn, v noci Neptun a Uran, ráno Jupiter, Mars a Merkur. Přelety ISS probíhají od večerního soumraku. Nastává maximum meteorického roje Perseid.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. srpna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve středu 14. srpna v první čtvrti. Jeho prozatím jen večerní výskyt na obloze uvítají především pozorovatelé meteorů z roje Perseid i jiných, protože na ty se vyplatí počkat až do druhé poloviny noci. Vzhledem k poloze nízko na ekliptice půjde tento týden ani tak ne o pozorování detailů na jeho povrchu, jako spíš o pěkné náladové pohledy nízko nad obzorem.

Planety:
Venuše (-4 mag) je viditelná ve dne, pokud ji najdeme pomocí dalekohledu, kdy jeví fázi téměř ve čtvrti, nebo večer, kdy je vidět hned po západu Slunce již před devátou hodinou. Je však opravdu nízko nad západním obzorem. Dobře na tom není ani Saturn (0,7 mag) na jihozápadě, který už za soumraku je sotva 10° nad obzorem.
Lépe je na tom během noci Neptun, který vrcholí kolem 1:45 SELČ. Najdeme jej však pouze dalekohledem (7,8 mag) v souhvězdí Vodnáře. Hledat jej můžeme od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag) - od ní je Neptun 1,5° doprava. Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami půl stupně nahoru, dolů a doprava, takže se jeho pozice nedá moc splést. Po zvětšení bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček a větším dalekohledem i měsíc Triton (13,5 mag).
Planeta Uran (5,7 mag) vrcholí až před svítáním, ale už během noci je dost vysoko v Rybách. Také jeho pozice je k vyhledání docela vhodná, protože 4,4 mag jasné hvězdy delta Psc jdeme asi dolů a doprava, kde narazíme na dvě hvězdy podobné jasnosti. První je hvězda vzdálená asi 2,2° a pak už Uran vzdálený 3,6°. Jeho kotouček již rozlišíme i při rozumném zvětšení kolem 100x.
A nyní již přichází 4. hodina ranní. Pomalu svítá a nad východem se nám objevují planety Jupiter (-2 mag) a slabý Mars (+1,6 mag). Pokud vydržíme až do pokročilého svítání a bude u obzoru průzračno, nepřehlédneme Merkur (-1,2 mag). Ve středu 14. 8. přechází přes Jupiter stín Ganymédu (konec 3:32 SELČ) a měsíc samotný (začátek 4:11). Výhodou je, že tento den ráno se na středu kotoučku vyskytuje i Velká červená skvrna (GRS) - střed 4:40 SELČ. Podobně na tom bude GRS i v neděli, kdy má průchod ve 3:50.

Slunce bylo naprosto klidné, na jižní polokouli se však vyskytují zajímavé skvrny a začíná docházet i k erupcím. Je to až s podivem v době, kdy nepochybně míří do maxima. Skvrn je ale vidět skutečně hodně, jen jsou pořád malinké a málo aktivní. Počet skvrn si můžete zkontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Perseidy mají maximum 12. srpna. Nejlepší zážitky by tedy měla přinést ranní pozorování v noci na neděli a na pondělí, ale zkušenost říká, že jich hodně padá i později, tedy spíše záleží na počasí. Předpokládám, že jste je zkusili pozorovat již o víkendu a proto doporučuji poslat případné snímky do čtenářské galerie.

Přelety ISS probíhají ve večrních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • HTV 4 se úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Spojení proběhlo pomocí robotické paže, která nákladní loď zachytila. Přílet HTV 4 byl dobrým zpestřením pro pozorovatele, kteří hlásili nejen průlety ISS ve formaci se slabší hvězdičkou, ale také její záblesky.
     

Výročí:

  • 12. srpna 1978 (35 let) odstartovala vesmírná sonda ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3). Mnohými je možná známa pod zkratkou ICE (International Cometary Explorer). Jejím původním úkolem bylo studovat interakci magnetického pole Země se slunečním větrem, ovšem poté byla přejmenována a zkoumala kometu Giacobini-Zinner, což se stalo vůbec poprvé v historii výzkumu komet kosmickými sondami (proletěla ohonem komety ve vzdálenosti 7800 km od jádra komety). Ze vzdálenosti 28 miliónů kilometrů o rok později proletěla ohonem Halleyovy komety a poté začala zkoumat heliosféru. V roce 1997 byly sice vypnuty vědecké přístroje sondy, ale v roce 2008 provedená kontrola zjistila funkčnost 12ti z 13ti experimentů na palubě a tak je otázkou, jestli by sonda nemohla prozkoumat ještě nějaké další komety. Další zajímavou možnost přináší její blízký průlet kolem Země v srpnu 2014, kdy by mohla být zachycena, ovšem otázkou je, kdo by to zařídil.
     

Výhled na příští týden:

  • Výročí: Spitzerův dalekohled

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »