
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 8. do 10. 8. 2025. Měsíc bude v úplňku a září nízko v jižních souhvězdích. Planety jsou vidět jen ráno s výjimkou Saturnu, který začíná být vidět celou noc. Blíží se k sobě Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce se trochu zvýšila. Nad ránem máme poslední období pozorovatelnosti nárůstu padání meteorů roje Perseid bez svitu Měsíce. Na ISS dorazila čtyřčlenná posádka dlouhodobé mise Crew-11 a první stupeň Falconu 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1. Blue Origin provedla 14. suborbitální let s lidskou posádkou během mise New Shepard NS-34. Kosmická loď Orion pro misi Artemis II byla natankována a vyzkoušeli ji astronauti ve skafandrech. 95 roků by oslavil Neil Armstrong.

Již delší dobu je známo, že v poměrně blízké galaxii NGC 7331 viditelné v souhvězdí Pegasa, se rozsvítila nová hvězda. Přesněji řečeno došlo tam blízko jádra galaxie ke vzplanutí bílého trpaslíka. Jedná se tedy o supernovu typu Ia. Podobně jasné supernovy nejsou běžné, a tak i když je vidět lépe spíše většími dalekohledy, dostupná je nyní opravdu všem amatérským přístrojům.

Borotín ožije vědou, historií i uměním. Nová expozice propojuje svět astronomie, filmu, fotografie a geodézie.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 324 z 29. 7. 2025

Jsou tanečky ledových krystalků jako název naprostý nesmysl? No, ve své podstatě nejsou. Po pravdě jde o dost raritní meteorologický jev, který se opakuje s počátkem léta. Je relativně vzácný, někdy výrazný a jindy jen sporadický jev.
O co se vlastně jedná? Nejde o nic menšího než o noční svítící oblaka. Magicky stříbrné žilky viditelné později večer a nebo brzy ráno nad severním obzorem jsou fakt mimořádným fenoménem. Pro letošní sezónu jsou už bohužel minulostí. Co to vlastně je?

Co kdyby černé díry nebyly jedinými extrémními objekty ve vesmíru? Nejnovější studie ukazuje, jak skalární a elektromagnetická pole ovlivňují gravitaci kompaktních objektů. Poukazuje tak na možnou existenci tzv. nahých singularit a upozorňuje na nečekané důsledky pro pohyb světla a překvapivé vlastnosti oběžných drah hmoty v jejich okolí. Jiří Horák z ASU byl hlavním autorem článku, který zkoumá možnosti detekce různých typů exotických objektů na základě speciálních vlastností oběžného pohybu, které se mohou projevit v přímém pozorování rentgenového záření akrečních disků, které tyto objekty zpravidla obklopují.

Tento měsíc si připomínáme výročí od pomyslné „první vlaštovky“ spolupráce velmocí na poli pilotované kosmonautiky a zároveň posledního letu legendární kosmické lodě Apollo, která dostala lidstvo až na Měsíc.

Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou povahu prstenců Saturnu.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Brněnská hvězdárna je tu pro všechny návštěvníky. S radostí přivítá pozemšťany stejně jako mimozemšťany (konec konců, je jejich kontaktním centrem) a nezklame ani ve chvíli, kdy na její brány zaklepou milovníci esperanta. Přesně to se totiž stane na sklonku letošního července. V rámci Světového kongresu esperanta, který se odehrává v Brně, navštíví brněnskou hvězdárnu početný výsadek esperantistů. Její pracovníci proto neváhali a přestavení „Vesmír všemi smysly 3D“ obohatili o jazyk, jenž je pro desítky tisíc aktivních mluvčích po celém světě nástrojem rovnoprávné mezinárodní komunikace.