Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu příletu lodi HTV-4 ke stanici ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu příletu lodi HTV-4 ke stanici ISS

Loď HTV-4 po připojení ke kosmické stanici Autor: NASA
Loď HTV-4 po připojení ke kosmické stanici
Autor: NASA
Velmi složitá akce - pomalé a velice precizní orbitální setkání s několika vzájemnými přestávkami, kontrolované několika řídícími středisky kolem světa, aby neskončilo kolizí se stanicí (jakou nám předvedly stanice Mir a loď Progress M-34 roku 1997) - zakončená odchycením lodě robotickou paží. Tento akt byl úspěšně dokončen v pátek 9. srpna 2013 ve 13:22 SELČ, přenos zde začínal ve 12:00 hodin.

Video ze setkání lodi HTV-4 a stanice ISS (NASA)


13:33 Poslední doplňující info: při zachycení lodě HTV-4 letěla stanice asi 420 kilometrů nad Afrikou. Přenos instalace HTV na modul Harmony robotickou paží sledujte na TV NASA od 15:00. Tímto se loučíme a děkujeme za pozornost.

13:31 Otevření poklopů mezi HTV a stanicí na příští asi měsíc je v plánu zítra, v pondělí ráno se má staniční paže, opět řízená z Houstonu, pustit do vykládání věcí z nehermetizované sekce lodi.

13:28 Těžiště práce se teď přesune víceméně do Houstonu. Ovládání staniční robotické paže převezme zdejší řídící středisko a postará se o stykovku HTV na dolní port modulu Harmony, operace začne zhruba za dvě hodiny. Posádka stanice bude asistovat Houstonu ovládáním mechanických šroubů stykovacího uzlu.

13:25 Spojař Mike Fincke v Houstonu se na počest zachycení pokusil o japonský komentář a sklidil viditelné uznání svých kolegů okolo.

13:23 Řídícím střediskem mise HTV v japonské Tsukubě nedaleko Tokia zní aplaus.

Americká astronautka Karen Nybergová řídí robotickou paži ze staniční pozorovatelny Autor: NASA
Americká astronautka Karen Nybergová řídí robotickou paži ze staniční pozorovatelny
Autor: NASA
13:22 Italsko-americké trio astronautů právě úspěšně zachytilo kanadskou robotickou paží japonskou zásobovací loď! Tomu říkám mezinárodní spolupráce!

13:21 Robotická paže už sahá po HTV.

13:20 Rob Navias, komentátor TV NASA v Houstonu, hlásí špatné zprávy: za dvě minuty ztratíme přímý videopřenos ze stanice kvůli ne zrovna stoprocentní funkčnosti přenosových družic na geostacionární dráze, takže samotné zachycení lodi neuvidíme.

13:17 (Předem se nyní omlouvám příznivcům exaktní vědy jménem astronomie za tento příspěvek, odpusťte mi) Včera večer, někdy mezi 22. a 23. hodinou, když jsem si vychutnával koupel v tak rozpáleném bazénu, že přes den je skutečně nehostinným místem, na hvězdné obloze tropické noci upoutal moji pozornost pohyb na jihozápadě. Po chvilce si to již skoro v nadhlavníku štrádovala velice jasná stanice ISS. Říkám si: "Kde je asi Kounotori?" A hele! Asi 40 - 50 stupňů za stanicí si to hasí nenápadná oranžová hvězdička, přesně ve dráze ISS! Takže vidíte, japonská loď je i na české obloze! (Mimochodem, fotky přeletů HTV-4 s dlouhou expozicí najdete pro pokochání i ve čtenářské galerii astro.cz).

Aktuální pohled na loď HTV ze stanice Autor: TV NASA
Aktuální pohled na loď HTV ze stanice
Autor: TV NASA
13:15 Zachycení lodě povoleno!

13:14 Čekáme na finální povolení k zachycení lodě pro Karen Nybergovou z Houstonu.

13:10 A jsme necelých osm metrů od stanice, HTV definitivně zastavilo přílet a nyní deaktivuje své motory, aby během kontaktu s kanadskou paží neudělalo nějaký nechtěný, byť dobře míněný manévr. Je to na tobě, operátorko robotické paže Karen!

13:09 Čas zachycení lodi byl uspíšen o tři minuty - 13:26 SELČ.

Aktuální pohled na loď HTV ze stanice Autor: TV NASA
Aktuální pohled na loď HTV ze stanice
Autor: TV NASA
13:02 Patnáct metrů od stanice.

12:59 28 manévrovacích motorků HTV se navzdory problémům po startu chová normálně. Pokud všechno i nadále půjde bez problémů, zachycení lodi robotickou paží může být uspíšeno.

12:56 25 metrů mezi HTV a ISS, na které právě padá orbitální úsvit nad západními břehy Jižní Ameriky.

Aktuální pohled na loď HTV ze stanice Autor: TV NASA
Aktuální pohled na loď HTV ze stanice
Autor: TV NASA
12:51 Orbitální noc za okny stanice odhaluje obrysy HTV-4, které se právě opět dává do pohybu a přesouvá se do bodu zachycení robotickou paží Canadarm2 deset metrů od stanice. V tak těsné blízkosti stanice je od zásobovacích lodí vyžadována velmi nízká rychlost vzhledem ke stanici, HTV klesne až na 20 cm/s vůči stanici, vůči Zemi pod sebou však letí skoro 8 km/s.

12:46 Řídící středisko Houston, zodpovědné za bezpečnost stanice, dalo jednohlasné GO pro přelet HTV z bodu 30 metrů od stanice do bodu pouhých deset metrů daleko, kde už bude loď zachycena robotickou paží.

12:41 Zatímco řídící střediska se soustředí na HTV (zanedlouho se bude hlasovat GO/NO-GO o dalším přiblížení ke stanici), astronauti na ISS se naposledy procházejí procedury k zachycení lodě.

12:40 Více informací o misi HTV-4 naleznete v článku na našem webu z pondělí 5. srpna, dva dny po startu lodi z kosmodromu Tanegašima v Japonsku na špičce nosiče H-2B.

12:37 Japonské řídící středisko je názoru, že HTV je v pořádku a připravené jít dále.

12:34 Loď HTV dosáhla "hold pointu" 30 metrů od stanice. Zde vůči ISS zastavila a řídící střediska v Houstonu a Japonsku kontrolují, zda je s lodí všechno v pořádku. Kounotori se dá do pohybu opět za čtvrt hodiny.

Pohled na monitor na palubě ISS, který kontroluje pozici lodi HTV Autor: TV NASA
Pohled na monitor na palubě ISS, který kontroluje pozici lodi HTV
Autor: TV NASA
12:30 40 metrů od stanice, za deset metrů zase stavíme.

12:29 Čas zachycení lodi robotickou paží je stanoven na orbitální "poledne", přesně v půli mezi orbitálním východem a západem slunce, kterých ISS zažívá 16 každý den. Je to proto, aby kamery, jež navedou operátorku robotické paže Karen Nybergovou na loď HTV, nebyly oslněny sluncem, které bude v té chvíli vysoko na černé kosmické obloze.

12:27 HTV je asi 60 metrů od stanice a pokračuje v pomalém a opatrném příletu.

12:26 Ještě doplňme, že z Houstonu koordinuje práci posádky stanice spojař, astronaut Mike Fincke, se svými celkem 381 dny kosmického letu, které nasbíral během tří kosmických misí, rekordman NASA.

12:24 Zatímco v americké části stanice všichni napjatě očekávají přílet japonské lodi, v ruském segmentu probíhá jiná práce: kosmonauti Fjodor Jurčichin a Alexandr Misurkin si připravují procedury a výbavu pro kosmický výstup přesně za týden, při kterém budou pokračovat v přípravách stanice na přílet nové ruské laboratoře v příštím roce.

12:21 HTV se pomalu přesouvá vstříc stanici z kontrolní zastávky 250 metrů daleko do kontrolního bodu 30 metrů od stanice, nyní je zhruba sto metrů daleko.

12:19 Houston povrzuje, že systémy HTV pracují excelentně.

12:18 Na palubě stanice, v pozorovatelně Cupola, kde je také řídící post staniční robotické paže, čeká na svoji příležitost astronautka NASA Karen Nybergová, dnešní hlavní operátor robotické paže a asistencí kolegy z NASA Chrise Cassidyho. První vizuální kontakt s lodí, jejíž systémy na dálku ze stanice monitoruje italský astronaut Luca Parmitano, měli astronauté kolem 11:00 našeho času ze vzdálenosti řádově několika set metrů.

12:12 HTV se ve vzdálenosti 250 metrů právě otočilo, aby vystavilo směrem ke stanici záchytný bod pro robotickou paži.

Aktuální pohled na loď HTV ze stanice Autor: TV NASA
Aktuální pohled na loď HTV ze stanice
Autor: TV NASA
12:11 Během testování systémů lodi v rámci jejího 6denního letu ke stanici byl objeven problém s ventilem v pohonném systému RCS-A, jde o svazek malých trysek pro delikátní manévrování (třeba u stanice). Japonští technici ale rychle našli příčinu ve špatně fungujícím spínači. Nicméně pro všechny případy dnes převezme úlohu hlavního manévrovacího okruhu nezávislé dvojče RCS-B.

12:06 Mise HTV-4 od svého startu probíhá přesně podle plánu bez větších problémů, orbitální manévry, díky nimž je nyní loď už jenom kousek od kosmické stanice, šly všechny dobře, až na jednu věc.

12:02 Loď je teď už jen 250 metrů od orbitální stanice, vše dnes zatím šlo bezvadně, Kounotori právě dostalo povolení k obnovení příletu z bodu 250 m daleko.

12:00 Vítejte u našeho přenosu, v rámci kterého dorazí k Mezinárodní vesmírné stanici japonský náklaďák HTV (Kounotori) 4, nejvíce se asi podobající zlatému válci. Po téměř šesti dnech orbitálního letu je u cíle, nebo ještě ne? Čeká jej nyní průlet bezpečnostním perimetrem kosmické stanice, kde každá chyba může mít velké následky a sebemenší anomálie si může vyžádat přerušení příletu.

Přenosy, z nichž čerpáme my:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »