Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2014

34. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 20. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 20. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 18. 8. do 24. 8.

Měsíc se blíží k novu, ráno projde kolem Venuše s Jupiterem. Navíc tyto planety se setkají na vzdálenost čtvrt stupně. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Slunce je stále málo aktivní. Večerní přelety stanice ISS pomalu končí.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. srpna ve 21:00 SELČ.

Planety a Měsíc ve 34. týdnu 2014. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Planety a Měsíc ve 34. týdnu 2014. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v novu až další pondělí 25. srpna. To znamená, že bude viditelný nad ránem a dojde k jeho zajímavému setkání s ranními planetami. Nejprve bude vidět v sobotu 23. 8. ráno napravo od Venuše a Jupiteru a ještě slabší srpek bude potom v neděli viditelný jen nízko nad obzorem pod oběma planetami.

Planety:
Mars (0,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou na obloze jen asi 5 stupňů daleko od sebe. Najdeme je v souhvězdí Vah kolem hvězdy Zuben Elgenubi. Večer se stačí dívat jihozápadním směrem k obzoru.
Venuše (−4 mag) a Jupiter (−2 mag) jsou vidět nedaleko Jesliček v souhvězdí Raka. Obě planety projdou jen čtvrt stupně od sebe už v pondělí ráno. I nadále budou ale hezkou dvojicí k vyhledání za ranního kuropění, navíc o víkendu se přidá srpek Měsíce.

Aktivita Slunce je stále na nízké úrovni a podle počtu skvrn se asi nějaká změna nechystá. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS na večerní obloze tento týden skončí. Pro rychlou předpověď přeletu ISS si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

C/2014 E2 Jacques ve 34. týdnu 2014, data:Guide 9 Autor: Martin Gembec
C/2014 E2 Jacques ve 34. týdnu 2014, data:Guide 9
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) už je zase pohodlně viditelná a vzhledem k tomu, že kolem půlnoci nevadí ani svit Měsíce, je to ideální doba na její pozorování.

Kosmonautika:

  • Rosetta pokračuje v prvotním výzkumu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Na blogu ESA najdete další zajímavé informace a pěkné fotografie.
     
  • Sonda New Horizons zaměřila svůj minidalekohled LORRI (The Long Range Reconnaissance Imager), aby zkusil vyfotografovat Pluta s Charonem rok před průletem kolem nich. Na snímcích už je vidět obě tělesa asi jako na prvních snímcích HST z devadesátých let, takže příští rok už bude zajímavé sledovat nové snímky.
     
  • Nákladní loď Cygnus společnosti orbital Sciences se v pátek oddělila od ISS a v neděli shořela v atmosféře.
     

Výhled na příští týden:

  • Mladý Měsíc, Mars a Saturn
  • Výročí: Voyager 2 u Neptunu
  • Výročí: objev Saturnova Enceladu

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »