Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2016

34. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 24. srpna 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 22. 8. do 28. 8. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Pozor po západu Slunce na Venuši a Jupiter. Blíží se k sobě a dojde k velmi těsné konjunkci. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn, Rudá planeta je tento týden nejblíže červenému obru Antaresovi. Viditelnost Neptunu a Uranu už se zlepšila tak, že jsou vidět téměř celou noc. Mezinárodní vesmírná stanice se dočkala nového dokovacího adaptéru a občas se pozorovateli může mihnout před Sluncem.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 25. srpna v 5:41 SELČ.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) a Jupiter (–1,7 mag) jsou po západu Slunce už velmi blízko sobě. S jejich vyhledáním je potřeba si pospíšit, protože zapadají nedlouho po Slunci. Další možností je vyhledat je na denní obloze. A opravdu se to tento týden vyplatí, protože obě planety budou ve velmi těsné konjunkci. Ta nastane v sobotu 27. srpna večer nebo 28. ráno. Planety budou opravdu velmi blízko sobě, pouze 11' v době, kdy u nás zapadají a v Americe bude viditelné přiblížení na pouhé 4 úhlové minuty. Protože pouze 20' od obou planet jižním směrem bude hvězda beta Virginis, která má 3,6 mag, zkuste toto setkání využít i ke spatření této hvězdy na denní obloze. Při větším zvětšení a průzračně modré obloze by to neměl být problém.
Mars (–0,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem. Mars nyní prochází nedaleko hvězdě Antares ve Štíru, který má podobně načervenalou barvu, ale vlivem průchodu světla atmosférou hodně „bliká“. U Saturnu si snadno i přes malou výšku nad obzorem všimneme prstenců.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách lze pozorovat už téměř celou noc. Hvězda lambda Aquarii, která je jeden stupeň východně od Neptunu, pomůže dobře s jeho vyhledáním.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Pozorný divák možná zachytil o víkendu jednu malou skvrnku uprostřed disku. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) se dočkala nového dokovacího adaptéru IDA. Ke stanici dorazil s lodí Dragon už v minulém týdnu, ale teď byl konečně spojen se stanicí díky kosmické vycházce dvou astronautů. Díky adaptéru budou moci v budoucnu přistávat soukromé kosmické lodě s nákladem i kosmonauty.
  • Krásný start středně silné verze rakety Delta IV M+ umožnil úspěšný start dvěma armádním satelitům.
  • Zájemci o starty raket se mohou tento týden zaměřit na start rakety Ariane 5 ECA s družicemi Intelsat. V plánu je 24. srpna ve 23:55 SELČ.

Výročí

  • 24. srpna 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 11. Zaměřena byla na nové technické testy, například snímání povrchu z oběžné dráhy Měsíce a měření míst s koncentrací hmoty (masconů).
  • 24. srpna 2006 (10 let) byla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union) stanovena nová definice planety. Nejvýznamějším důsledkem bylo, že Pluto podle ní už není planetou. Ačkoli nese označení jako planetka s číslem 134340, ve skutečnosti byl podobně velkým tělesům přiznán status trpasličích planet. Ve Sluneční soustavě tak máme kromě trpasličích planet za dráhou Neptunu také jednu planetku mezi Marsem a Jupiterem. Samozřejmě máme na mysli Ceres.
  • 26. srpna 1981 (35 let) prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu. Svého průletu využila mimo jiné k urychlení a změně směru letu k planetám Uran a Neptun.

Výhled na příští týden

  • Starý měsíční srpek ráno
  • Výročí: Yohkoh
  • Výročí: Luna 18
  • Výročí: Viking 2 (přistání)
  • Výročí: SMART-1 (zánik)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 11, Pluto, Voyager 2


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »