Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2016

34. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 24. srpna 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 22. 8. do 28. 8. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Pozor po západu Slunce na Venuši a Jupiter. Blíží se k sobě a dojde k velmi těsné konjunkci. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn, Rudá planeta je tento týden nejblíže červenému obru Antaresovi. Viditelnost Neptunu a Uranu už se zlepšila tak, že jsou vidět téměř celou noc. Mezinárodní vesmírná stanice se dočkala nového dokovacího adaptéru a občas se pozorovateli může mihnout před Sluncem.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 25. srpna v 5:41 SELČ.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) a Jupiter (–1,7 mag) jsou po západu Slunce už velmi blízko sobě. S jejich vyhledáním je potřeba si pospíšit, protože zapadají nedlouho po Slunci. Další možností je vyhledat je na denní obloze. A opravdu se to tento týden vyplatí, protože obě planety budou ve velmi těsné konjunkci. Ta nastane v sobotu 27. srpna večer nebo 28. ráno. Planety budou opravdu velmi blízko sobě, pouze 11' v době, kdy u nás zapadají a v Americe bude viditelné přiblížení na pouhé 4 úhlové minuty. Protože pouze 20' od obou planet jižním směrem bude hvězda beta Virginis, která má 3,6 mag, zkuste toto setkání využít i ke spatření této hvězdy na denní obloze. Při větším zvětšení a průzračně modré obloze by to neměl být problém.
Mars (–0,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem. Mars nyní prochází nedaleko hvězdě Antares ve Štíru, který má podobně načervenalou barvu, ale vlivem průchodu světla atmosférou hodně „bliká“. U Saturnu si snadno i přes malou výšku nad obzorem všimneme prstenců.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách lze pozorovat už téměř celou noc. Hvězda lambda Aquarii, která je jeden stupeň východně od Neptunu, pomůže dobře s jeho vyhledáním.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Pozorný divák možná zachytil o víkendu jednu malou skvrnku uprostřed disku. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) se dočkala nového dokovacího adaptéru IDA. Ke stanici dorazil s lodí Dragon už v minulém týdnu, ale teď byl konečně spojen se stanicí díky kosmické vycházce dvou astronautů. Díky adaptéru budou moci v budoucnu přistávat soukromé kosmické lodě s nákladem i kosmonauty.
  • Krásný start středně silné verze rakety Delta IV M+ umožnil úspěšný start dvěma armádním satelitům.
  • Zájemci o starty raket se mohou tento týden zaměřit na start rakety Ariane 5 ECA s družicemi Intelsat. V plánu je 24. srpna ve 23:55 SELČ.

Výročí

  • 24. srpna 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 11. Zaměřena byla na nové technické testy, například snímání povrchu z oběžné dráhy Měsíce a měření míst s koncentrací hmoty (masconů).
  • 24. srpna 2006 (10 let) byla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union) stanovena nová definice planety. Nejvýznamějším důsledkem bylo, že Pluto podle ní už není planetou. Ačkoli nese označení jako planetka s číslem 134340, ve skutečnosti byl podobně velkým tělesům přiznán status trpasličích planet. Ve Sluneční soustavě tak máme kromě trpasličích planet za dráhou Neptunu také jednu planetku mezi Marsem a Jupiterem. Samozřejmě máme na mysli Ceres.
  • 26. srpna 1981 (35 let) prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu. Svého průletu využila mimo jiné k urychlení a změně směru letu k planetám Uran a Neptun.

Výhled na příští týden

  • Starý měsíční srpek ráno
  • Výročí: Yohkoh
  • Výročí: Luna 18
  • Výročí: Viking 2 (přistání)
  • Výročí: SMART-1 (zánik)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Luna 11, Pluto, Voyager 2


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »