Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2021

34. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 26. srpna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 8. do 29. 8. 2021. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a během noci dvojice velkých planet, Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce se konečně zvýšila. Po výstupu do volného kosmu na čínské orbitální stanici nás v týdnu čeká druhý na ISS. Sem má koncem týdne vyrazit také nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-23. Před 40 lety proletěla sonda Voyager 2 kolem planety Saturn a před 15 lety ztratil status planety Pluto.

Obloha

Slunce 21. 8. 2021 h-alfa dalekohledem Lunt. Vidět můžeme protuberance na okraji i na samotném disku Slunce (tmavý oblouk). Navíc vycházela jasná aktivní oblast se skvrnami. Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Slunce 21. 8. 2021 h-alfa dalekohledem Lunt. Vidět můžeme protuberance na okraji i na samotném disku Slunce (tmavý oblouk). Navíc vycházela jasná aktivní oblast se skvrnami.
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Měsíc byl tuto neděli v úplňku a bude v poslední čtvrti až v pondělí 30. srpna v 9:13 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost jasné Večernice, tedy planety Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,2 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe vidět kolem půlnoci. Planeta Neptun (7,8 mag) je okem neviditelná, ale dalekohledem ji uvidíme na rozhraní Vodnáře a Ryb. Ráno je vidět Uran (5,8 mag).

Aktivita Slunce je nízká, ale konečně se trochu zvýšila a objevily se, kromě protuberancí, i větší skvrny. Pravděpodobně se dočkáme v týdnu i erupcí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Jupiter a Saturn 21.8.2021 Autor: Stanislav Maléř
Jupiter a Saturn 21.8.2021
Autor: Stanislav Maléř

Kosmonautika

Všechny plánované starty minulého týdne byly úspěšné. 17. srpna vynesla raketa Vega družici Pleiades Neo 4 a několika dalších. 17. 8. se podařil také start čínské rakety CZ-2C s družicí Internet Fusion Satellite Test. 22. srpna proběhl start z ruského kosmodromu Vostočnij. Raketa Sojuz-2.1b s horní stupněm Fregat vynesla 36 družic OneWeb.

Raketa Sojuz-2.1b startuje s 34 družicemi sítě One Web 22. 8. 2021 Autor: Roskosmos
Raketa Sojuz-2.1b startuje s 34 družicemi sítě One Web 22. 8. 2021
Autor: Roskosmos

20. srpna proběhl také druhý výstup do volného kosmu na čínské stanici Tiangong. Nie Chaj-šeng a Liou Po-ming strávili v kosmickém prostoru 5 hodin a 55 minut. Výstup do kosmu proběhne také na ISS. Astronauti Akihiko Hošide a Mark Vande Hei jej vykonají 24. srpna. Budou pracovat na příhradovém nosníku P4 kvůli instalaci solárních panelů iROSA.

Na Marsu stále jezdí čínský rover Ču-žung, který ujel už skoro 1 km. Pokračuje mise Curiosity, která se nyní přesouvá k jihu podél pohoří Aeolis Mons. Perseverance objela duny v oblasti Séítah a vrtulník Ingenuity provedl již 12. let za účelem průzkumu této oblasti.

Ke startu se chystá raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon (mise CRS-23). Start je v plánu 28. srpna a přílet ke stanici na port IDA-2 modulu Harmony dne 29. srpna.

Čína plánuje 24. srpna start rakety CZ-3B s družicí TJSW-7 (experimentální a komunikační družice).

27. srpna má z ostrova Kodiak proběhnout start rakety Astra Rocket v3.3 s družicí STP-27AD1 (Vesmírných sil USA, USSF).

Výročí

24. srpna 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 11. Zaměřena byla na nové technické testy, například snímání povrchu z oběžné dráhy Měsíce a měření míst s koncentrací hmoty (masconů).

24. srpna 2006 (15 let) byla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union) stanovena nová definice planety. Nejvýznamějším důsledkem bylo, že Pluto podle ní už není planetou. Ačkoli nese označení jako planetka s číslem 134340, ve skutečnosti byl podobně velkým tělesům přiznán status trpasličích planet. Ve Sluneční soustavě tak máme kromě trpasličích planet za dráhou Neptunu také jednu planetku mezi Marsem a Jupiterem. Samozřejmě máme na mysli Ceres.

26. srpna 1981 (40 let) prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu. Svého průletu využila mimo jiné k urychlení a změně směru k planetám Uran a Neptun.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Yohkoh
  • výročí: Luna 18
  • výročí: Viking 2, přistání
  • výročí: SMART-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 11, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »