Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2021

34. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 26. srpna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 8. do 29. 8. 2021. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a během noci dvojice velkých planet, Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce se konečně zvýšila. Po výstupu do volného kosmu na čínské orbitální stanici nás v týdnu čeká druhý na ISS. Sem má koncem týdne vyrazit také nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-23. Před 40 lety proletěla sonda Voyager 2 kolem planety Saturn a před 15 lety ztratil status planety Pluto.

Obloha

Slunce 21. 8. 2021 h-alfa dalekohledem Lunt. Vidět můžeme protuberance na okraji i na samotném disku Slunce (tmavý oblouk). Navíc vycházela jasná aktivní oblast se skvrnami. Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Slunce 21. 8. 2021 h-alfa dalekohledem Lunt. Vidět můžeme protuberance na okraji i na samotném disku Slunce (tmavý oblouk). Navíc vycházela jasná aktivní oblast se skvrnami.
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Měsíc byl tuto neděli v úplňku a bude v poslední čtvrti až v pondělí 30. srpna v 9:13 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost jasné Večernice, tedy planety Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,2 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe vidět kolem půlnoci. Planeta Neptun (7,8 mag) je okem neviditelná, ale dalekohledem ji uvidíme na rozhraní Vodnáře a Ryb. Ráno je vidět Uran (5,8 mag).

Aktivita Slunce je nízká, ale konečně se trochu zvýšila a objevily se, kromě protuberancí, i větší skvrny. Pravděpodobně se dočkáme v týdnu i erupcí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Jupiter a Saturn 21.8.2021 Autor: Stanislav Maléř
Jupiter a Saturn 21.8.2021
Autor: Stanislav Maléř

Kosmonautika

Všechny plánované starty minulého týdne byly úspěšné. 17. srpna vynesla raketa Vega družici Pleiades Neo 4 a několika dalších. 17. 8. se podařil také start čínské rakety CZ-2C s družicí Internet Fusion Satellite Test. 22. srpna proběhl start z ruského kosmodromu Vostočnij. Raketa Sojuz-2.1b s horní stupněm Fregat vynesla 36 družic OneWeb.

Raketa Sojuz-2.1b startuje s 34 družicemi sítě One Web 22. 8. 2021 Autor: Roskosmos
Raketa Sojuz-2.1b startuje s 34 družicemi sítě One Web 22. 8. 2021
Autor: Roskosmos

20. srpna proběhl také druhý výstup do volného kosmu na čínské stanici Tiangong. Nie Chaj-šeng a Liou Po-ming strávili v kosmickém prostoru 5 hodin a 55 minut. Výstup do kosmu proběhne také na ISS. Astronauti Akihiko Hošide a Mark Vande Hei jej vykonají 24. srpna. Budou pracovat na příhradovém nosníku P4 kvůli instalaci solárních panelů iROSA.

Na Marsu stále jezdí čínský rover Ču-žung, který ujel už skoro 1 km. Pokračuje mise Curiosity, která se nyní přesouvá k jihu podél pohoří Aeolis Mons. Perseverance objela duny v oblasti Séítah a vrtulník Ingenuity provedl již 12. let za účelem průzkumu této oblasti.

Ke startu se chystá raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon (mise CRS-23). Start je v plánu 28. srpna a přílet ke stanici na port IDA-2 modulu Harmony dne 29. srpna.

Čína plánuje 24. srpna start rakety CZ-3B s družicí TJSW-7 (experimentální a komunikační družice).

27. srpna má z ostrova Kodiak proběhnout start rakety Astra Rocket v3.3 s družicí STP-27AD1 (Vesmírných sil USA, USSF).

Výročí

24. srpna 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 11. Zaměřena byla na nové technické testy, například snímání povrchu z oběžné dráhy Měsíce a měření míst s koncentrací hmoty (masconů).

24. srpna 2006 (15 let) byla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union) stanovena nová definice planety. Nejvýznamějším důsledkem bylo, že Pluto podle ní už není planetou. Ačkoli nese označení jako planetka s číslem 134340, ve skutečnosti byl podobně velkým tělesům přiznán status trpasličích planet. Ve Sluneční soustavě tak máme kromě trpasličích planet za dráhou Neptunu také jednu planetku mezi Marsem a Jupiterem. Samozřejmě máme na mysli Ceres.

26. srpna 1981 (40 let) prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu. Svého průletu využila mimo jiné k urychlení a změně směru k planetám Uran a Neptun.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Yohkoh
  • výročí: Luna 18
  • výročí: Viking 2, přistání
  • výročí: SMART-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 11, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »