Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2021

34. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 26. srpna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 8. do 29. 8. 2021. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a během noci dvojice velkých planet, Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce se konečně zvýšila. Po výstupu do volného kosmu na čínské orbitální stanici nás v týdnu čeká druhý na ISS. Sem má koncem týdne vyrazit také nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-23. Před 40 lety proletěla sonda Voyager 2 kolem planety Saturn a před 15 lety ztratil status planety Pluto.

Obloha

Slunce 21. 8. 2021 h-alfa dalekohledem Lunt. Vidět můžeme protuberance na okraji i na samotném disku Slunce (tmavý oblouk). Navíc vycházela jasná aktivní oblast se skvrnami. Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Slunce 21. 8. 2021 h-alfa dalekohledem Lunt. Vidět můžeme protuberance na okraji i na samotném disku Slunce (tmavý oblouk). Navíc vycházela jasná aktivní oblast se skvrnami.
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Měsíc byl tuto neděli v úplňku a bude v poslední čtvrti až v pondělí 30. srpna v 9:13 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost jasné Večernice, tedy planety Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,2 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe vidět kolem půlnoci. Planeta Neptun (7,8 mag) je okem neviditelná, ale dalekohledem ji uvidíme na rozhraní Vodnáře a Ryb. Ráno je vidět Uran (5,8 mag).

Aktivita Slunce je nízká, ale konečně se trochu zvýšila a objevily se, kromě protuberancí, i větší skvrny. Pravděpodobně se dočkáme v týdnu i erupcí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Jupiter a Saturn 21.8.2021 Autor: Stanislav Maléř
Jupiter a Saturn 21.8.2021
Autor: Stanislav Maléř

Kosmonautika

Všechny plánované starty minulého týdne byly úspěšné. 17. srpna vynesla raketa Vega družici Pleiades Neo 4 a několika dalších. 17. 8. se podařil také start čínské rakety CZ-2C s družicí Internet Fusion Satellite Test. 22. srpna proběhl start z ruského kosmodromu Vostočnij. Raketa Sojuz-2.1b s horní stupněm Fregat vynesla 36 družic OneWeb.

Raketa Sojuz-2.1b startuje s 34 družicemi sítě One Web 22. 8. 2021 Autor: Roskosmos
Raketa Sojuz-2.1b startuje s 34 družicemi sítě One Web 22. 8. 2021
Autor: Roskosmos

20. srpna proběhl také druhý výstup do volného kosmu na čínské stanici Tiangong. Nie Chaj-šeng a Liou Po-ming strávili v kosmickém prostoru 5 hodin a 55 minut. Výstup do kosmu proběhne také na ISS. Astronauti Akihiko Hošide a Mark Vande Hei jej vykonají 24. srpna. Budou pracovat na příhradovém nosníku P4 kvůli instalaci solárních panelů iROSA.

Na Marsu stále jezdí čínský rover Ču-žung, který ujel už skoro 1 km. Pokračuje mise Curiosity, která se nyní přesouvá k jihu podél pohoří Aeolis Mons. Perseverance objela duny v oblasti Séítah a vrtulník Ingenuity provedl již 12. let za účelem průzkumu této oblasti.

Ke startu se chystá raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon (mise CRS-23). Start je v plánu 28. srpna a přílet ke stanici na port IDA-2 modulu Harmony dne 29. srpna.

Čína plánuje 24. srpna start rakety CZ-3B s družicí TJSW-7 (experimentální a komunikační družice).

27. srpna má z ostrova Kodiak proběhnout start rakety Astra Rocket v3.3 s družicí STP-27AD1 (Vesmírných sil USA, USSF).

Výročí

24. srpna 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 11. Zaměřena byla na nové technické testy, například snímání povrchu z oběžné dráhy Měsíce a měření míst s koncentrací hmoty (masconů).

24. srpna 2006 (15 let) byla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union) stanovena nová definice planety. Nejvýznamějším důsledkem bylo, že Pluto podle ní už není planetou. Ačkoli nese označení jako planetka s číslem 134340, ve skutečnosti byl podobně velkým tělesům přiznán status trpasličích planet. Ve Sluneční soustavě tak máme kromě trpasličích planet za dráhou Neptunu také jednu planetku mezi Marsem a Jupiterem. Samozřejmě máme na mysli Ceres.

26. srpna 1981 (40 let) prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu. Svého průletu využila mimo jiné k urychlení a změně směru k planetám Uran a Neptun.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Yohkoh
  • výročí: Luna 18
  • výročí: Viking 2, přistání
  • výročí: SMART-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 11, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »