Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2021

34. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 26. srpna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 8. do 29. 8. 2021. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a během noci dvojice velkých planet, Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce se konečně zvýšila. Po výstupu do volného kosmu na čínské orbitální stanici nás v týdnu čeká druhý na ISS. Sem má koncem týdne vyrazit také nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-23. Před 40 lety proletěla sonda Voyager 2 kolem planety Saturn a před 15 lety ztratil status planety Pluto.

Obloha

Slunce 21. 8. 2021 h-alfa dalekohledem Lunt. Vidět můžeme protuberance na okraji i na samotném disku Slunce (tmavý oblouk). Navíc vycházela jasná aktivní oblast se skvrnami. Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Slunce 21. 8. 2021 h-alfa dalekohledem Lunt. Vidět můžeme protuberance na okraji i na samotném disku Slunce (tmavý oblouk). Navíc vycházela jasná aktivní oblast se skvrnami.
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Měsíc byl tuto neděli v úplňku a bude v poslední čtvrti až v pondělí 30. srpna v 9:13 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost jasné Večernice, tedy planety Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,2 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe vidět kolem půlnoci. Planeta Neptun (7,8 mag) je okem neviditelná, ale dalekohledem ji uvidíme na rozhraní Vodnáře a Ryb. Ráno je vidět Uran (5,8 mag).

Aktivita Slunce je nízká, ale konečně se trochu zvýšila a objevily se, kromě protuberancí, i větší skvrny. Pravděpodobně se dočkáme v týdnu i erupcí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Jupiter a Saturn 21.8.2021 Autor: Stanislav Maléř
Jupiter a Saturn 21.8.2021
Autor: Stanislav Maléř

Kosmonautika

Všechny plánované starty minulého týdne byly úspěšné. 17. srpna vynesla raketa Vega družici Pleiades Neo 4 a několika dalších. 17. 8. se podařil také start čínské rakety CZ-2C s družicí Internet Fusion Satellite Test. 22. srpna proběhl start z ruského kosmodromu Vostočnij. Raketa Sojuz-2.1b s horní stupněm Fregat vynesla 36 družic OneWeb.

Raketa Sojuz-2.1b startuje s 34 družicemi sítě One Web 22. 8. 2021 Autor: Roskosmos
Raketa Sojuz-2.1b startuje s 34 družicemi sítě One Web 22. 8. 2021
Autor: Roskosmos

20. srpna proběhl také druhý výstup do volného kosmu na čínské stanici Tiangong. Nie Chaj-šeng a Liou Po-ming strávili v kosmickém prostoru 5 hodin a 55 minut. Výstup do kosmu proběhne také na ISS. Astronauti Akihiko Hošide a Mark Vande Hei jej vykonají 24. srpna. Budou pracovat na příhradovém nosníku P4 kvůli instalaci solárních panelů iROSA.

Na Marsu stále jezdí čínský rover Ču-žung, který ujel už skoro 1 km. Pokračuje mise Curiosity, která se nyní přesouvá k jihu podél pohoří Aeolis Mons. Perseverance objela duny v oblasti Séítah a vrtulník Ingenuity provedl již 12. let za účelem průzkumu této oblasti.

Ke startu se chystá raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon (mise CRS-23). Start je v plánu 28. srpna a přílet ke stanici na port IDA-2 modulu Harmony dne 29. srpna.

Čína plánuje 24. srpna start rakety CZ-3B s družicí TJSW-7 (experimentální a komunikační družice).

27. srpna má z ostrova Kodiak proběhnout start rakety Astra Rocket v3.3 s družicí STP-27AD1 (Vesmírných sil USA, USSF).

Výročí

24. srpna 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 11. Zaměřena byla na nové technické testy, například snímání povrchu z oběžné dráhy Měsíce a měření míst s koncentrací hmoty (masconů).

24. srpna 2006 (15 let) byla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union) stanovena nová definice planety. Nejvýznamějším důsledkem bylo, že Pluto podle ní už není planetou. Ačkoli nese označení jako planetka s číslem 134340, ve skutečnosti byl podobně velkým tělesům přiznán status trpasličích planet. Ve Sluneční soustavě tak máme kromě trpasličích planet za dráhou Neptunu také jednu planetku mezi Marsem a Jupiterem. Samozřejmě máme na mysli Ceres.

26. srpna 1981 (40 let) prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu. Svého průletu využila mimo jiné k urychlení a změně směru k planetám Uran a Neptun.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Yohkoh
  • výročí: Luna 18
  • výročí: Viking 2, přistání
  • výročí: SMART-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 11, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »