Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2021

34. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 26. srpna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 8. do 29. 8. 2021. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a během noci dvojice velkých planet, Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce se konečně zvýšila. Po výstupu do volného kosmu na čínské orbitální stanici nás v týdnu čeká druhý na ISS. Sem má koncem týdne vyrazit také nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-23. Před 40 lety proletěla sonda Voyager 2 kolem planety Saturn a před 15 lety ztratil status planety Pluto.

Obloha

Slunce 21. 8. 2021 h-alfa dalekohledem Lunt. Vidět můžeme protuberance na okraji i na samotném disku Slunce (tmavý oblouk). Navíc vycházela jasná aktivní oblast se skvrnami. Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Slunce 21. 8. 2021 h-alfa dalekohledem Lunt. Vidět můžeme protuberance na okraji i na samotném disku Slunce (tmavý oblouk). Navíc vycházela jasná aktivní oblast se skvrnami.
Autor: Martin Gembec/iQLANDIA
Měsíc byl tuto neděli v úplňku a bude v poslední čtvrti až v pondělí 30. srpna v 9:13 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost jasné Večernice, tedy planety Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,2 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe vidět kolem půlnoci. Planeta Neptun (7,8 mag) je okem neviditelná, ale dalekohledem ji uvidíme na rozhraní Vodnáře a Ryb. Ráno je vidět Uran (5,8 mag).

Aktivita Slunce je nízká, ale konečně se trochu zvýšila a objevily se, kromě protuberancí, i větší skvrny. Pravděpodobně se dočkáme v týdnu i erupcí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Jupiter a Saturn 21.8.2021 Autor: Stanislav Maléř
Jupiter a Saturn 21.8.2021
Autor: Stanislav Maléř

Kosmonautika

Všechny plánované starty minulého týdne byly úspěšné. 17. srpna vynesla raketa Vega družici Pleiades Neo 4 a několika dalších. 17. 8. se podařil také start čínské rakety CZ-2C s družicí Internet Fusion Satellite Test. 22. srpna proběhl start z ruského kosmodromu Vostočnij. Raketa Sojuz-2.1b s horní stupněm Fregat vynesla 36 družic OneWeb.

Raketa Sojuz-2.1b startuje s 34 družicemi sítě One Web 22. 8. 2021 Autor: Roskosmos
Raketa Sojuz-2.1b startuje s 34 družicemi sítě One Web 22. 8. 2021
Autor: Roskosmos

20. srpna proběhl také druhý výstup do volného kosmu na čínské stanici Tiangong. Nie Chaj-šeng a Liou Po-ming strávili v kosmickém prostoru 5 hodin a 55 minut. Výstup do kosmu proběhne také na ISS. Astronauti Akihiko Hošide a Mark Vande Hei jej vykonají 24. srpna. Budou pracovat na příhradovém nosníku P4 kvůli instalaci solárních panelů iROSA.

Na Marsu stále jezdí čínský rover Ču-žung, který ujel už skoro 1 km. Pokračuje mise Curiosity, která se nyní přesouvá k jihu podél pohoří Aeolis Mons. Perseverance objela duny v oblasti Séítah a vrtulník Ingenuity provedl již 12. let za účelem průzkumu této oblasti.

Ke startu se chystá raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon (mise CRS-23). Start je v plánu 28. srpna a přílet ke stanici na port IDA-2 modulu Harmony dne 29. srpna.

Čína plánuje 24. srpna start rakety CZ-3B s družicí TJSW-7 (experimentální a komunikační družice).

27. srpna má z ostrova Kodiak proběhnout start rakety Astra Rocket v3.3 s družicí STP-27AD1 (Vesmírných sil USA, USSF).

Výročí

24. srpna 1966 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 11. Zaměřena byla na nové technické testy, například snímání povrchu z oběžné dráhy Měsíce a měření míst s koncentrací hmoty (masconů).

24. srpna 2006 (15 let) byla na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union) stanovena nová definice planety. Nejvýznamějším důsledkem bylo, že Pluto podle ní už není planetou. Ačkoli nese označení jako planetka s číslem 134340, ve skutečnosti byl podobně velkým tělesům přiznán status trpasličích planet. Ve Sluneční soustavě tak máme kromě trpasličích planet za dráhou Neptunu také jednu planetku mezi Marsem a Jupiterem. Samozřejmě máme na mysli Ceres.

26. srpna 1981 (40 let) prolétla sonda Voyager 2 kolem Saturnu. Svého průletu využila mimo jiné k urychlení a změně směru k planetám Uran a Neptun.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Yohkoh
  • výročí: Luna 18
  • výročí: Viking 2, přistání
  • výročí: SMART-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 11, Vesmírný týden


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »