Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2011

35. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 31. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 31. 8. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2011.

Měsíc po novu bude vidět koncem týdne. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars. Venuše ještě prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc je v novu v pondělí 29. srpna. Jeho srpek se postupně vynoří na večerní obloze. Vzhledem k poloze výrazně pod ekliptikou si jej ale všimneme stěží až od 1. září.

Planety: Ideální podmínky k pozorování má Neptun (7,8 mag) po opozici se Sluncem. Vrcholí nad jihem kolem 0:30 SELČ. Stejně jako u Neptunu i na Uran použijte k vyhledání dalekohled. Uran (5,7 mag) vrcholí v Rybách kolem 2:30.
Jupiter (-2,6 mag) v Beranu vychází před 22. hodinou letního času. Ideální výšky k pozorování detailů dosahuje až po 2. ranní a později za svítání je impozantních 55 stupňů vysoko.
Velká červená skvrna prochází středem disku Jupiteru nejlépe 31. 8. ve 2:02 SELČ, 2. 9. ve 3:40 a 23:31, 4. 9. v 5:18 a v noci na pondělí 5. 9. v 1:09.
Z úkazů jupiterových měsíců lze očekávat 1. 9. zákryt Ganyméda od 2:46 do 4:06. V noci z 1./2. září přejde stín Európy (22:54-1:25) a měsíce samého (1:25-3:46) přes kotouček Jupiteru. V noci na pondělí 5. září opět přechází Ió a jeho stín, podobně jako před týdnem (od tří hodin do svítání).
Opět se nezapomeňte pokochat čerstvými snímky Jupiteru v sekci Snímky na Astro-fóru.

Mars (1,4 mag) uprostřed souhvězdí Blíženců se ráno nalézá už více než 25° vysoko. Na jeho kotoučku, který jeví zřetelnou fázi bychom ale stěží našli polární čepičku a snad jeden světlejší či tmavší flíček. Lépe tyto útvary vylezou jen za výborného seeingu a fotograficky.

Venuše pomalu končí svůj průchod zorným polem korónografu SOHO. Nezbývá, než se těšit za necelý rok na před přechod Venuše přes Slunce.
Merkur je obtížně viditelnou planetou ráno za svítání. Situaci nám usnadní fakt, že jeho jasnost postupně roste až do záporných magnizud, což jej učiní snáze viditelným. Zkoušejte jej hledat triedrem od 4:45 nad východoseverovýchodem (azimut 70°).

Kometa C/2009 P1 (Garradd) prošla také kolem hvězdokupy M 71 v Šípu a míří dále k Ramínku, pod jehož držadlem bude zhruba 2. září. Díky velmi výhodné poloze na noční obloze ji snadno spatříme už malým triedrem. Jasnost se pohybuje mezi 6. a 7. magnitudou. Ohon je krátký a jeho náznak slušně viditelný i vizuálně. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Nadějná kometka C/2010 X1 (Elenin), která měla šanci na chvíli zazářit na podzimní obloze, se začala rozpadat.

Aktivita Slunce je stále na slušně vysoké úrovni, ačkoli velké erupce ani obří skvrny se tentokrát nevyskytovaly. Mohou se k nám však natočit zbytky aktivních oblastí, které vyvolaly velké erupce na počátku srpna.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS večer končí. Několik nízkých přeletů ještě nastane v tomto týdnu. Zkoušet můžete také družici NanoSail-D dle předpovědí na serveru Calsky.com, nebo záblesky Iridií a dalších družic tamtéž.
Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor
Liberec Kolín
Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc
Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek

 

Kosmonautika:

  • Nejvýznamnější událostí minulého týdne bylo selhání třetího stupně rakety Sojuz-U nesoucí zásobovací loď Progress, který tak byl ztracen a to může přinést komplikace s ohledem na to, že na téměř totožné raketě startují i kosmické lodě Sojuz. K této události jsme přinesli podrobné informace.
  • Pozitivnější zprávy stále chodí z povrchu Marsu, kde Opportunity podrobně zkoumá zajímavé kameny na valu kráteru Endeavour. Vozítko již pobývá na Marsu více než 2700 marsovských dnů (asi 7,5 roku) a najezdilo více než 33 km.

Výročí

  • 2. září 1971 (40 let) odstartovala k Měsíci Luna 18. Nepodařilo se jí však splnit hlavní cíl mise, kterým bylo měkké přistání a sběr vzorků. Na povrch se zřítila 11. září 1971.
  • 30. srpna 1991 (20 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Yohkoh ("sluneční paprsky"). Zaměřena byla na pozorování Slunce v rentgenovém a gama záření od minima až po maximum aktivity.
  • 3. září 1976 (35 let) na Marsu úspěšně přistála sonda Viking 2 v oblasti Utopia Planitia. Podařilo se využít všechny přístroje, jen meteostanice se brzy odmlčela. Měření probíhala až do dubna 1980. Skončila po 1281 marsovských dnech po selhání baterií.
  • 3. září 1996 (5 let) dopadla na Měsíc evropská sonda SMART-1. Úspěšná mise ESA poprvé použila k pohonu iontový pohon. Podobný nyní donesl sondu Dawn k planetce Vesta.

Mapa oblohy v srpnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, SMART-1, Yohkoh, Viking 2, Luna 18


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »