Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2013

35. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 28. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 28. srpna 2013 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 26. 8. do 1. 9.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer lze vidět Venuši, končí viditelnost Saturnu. Ráno stoupá vysoko Jupiter a vidět je i Mars. Neptun je v opozici se Sluncem. ISS může zpestřit den přeletem přes sluneční kotouč či Venuši.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je ve středu 28. srpna v poslední čtvrti. O víkendu se přiblíží na ranní obloze planetě Jupiter.

Neptun v opozici 27.8.2013. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Neptun v opozici 27.8.2013. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Planety:
Venuše (-4 mag) zůstává večer jedinou dobře viditelnou planetou. Hned po západu Slunce bývá nepřehlédnutelným světlým bodem nízko nad západním obzorem. Opravdu obtížné se stává pozorování Saturnu (0,7 mag), který je sice výše, ale je slabší a také brzy klesá k jihozápadnímu obzoru.
Ráno je vysoko nad východem v Blížencích planeta Jupiter (-2 mag), o něco níže v Rakovi také výrazně slabší Mars (+1,6 mag). Pokud chcete sledovat přechod Velké červené skvrny středem kotoučku Jupiteru, máte nejlepší příležitost v sobotu 31. 8., kdy to vychází zhruba na čas 3:50 SELČ.

Detail mapy k opozici Neptunu 27.8.2013. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Detail mapy k opozici Neptunu 27.8.2013. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
V úterý 27. srpna bude v opozici se Sluncem Neptun. S jasností 7,8 mag je k vyhledání triedrem, ale vhodnější bude si jej více zvětšit přes dalekohled, jinak vypadá jen jako hvězdička. Hledat jej můžeme od hvězdy sigma Aqr, která je vidět okem (4,8 mag) - od ní je Neptun 1,5° doprava. Obklopen je třemi podobně jasnými hvězdami, přičemž Neptun je jakoby v těžišti jejich trojúhelníku a nejjasnější je vrchní hvězda (7 mag). Po zvětšení bychom měli vidět mrňavý namodralý kotouček a větším dalekohledem i měsíc Triton (13,5 mag).

Slunce bylo ještě minulý týden pokryto řadou skvrn a také aktivita na přivrácené a především odvrácené polokouli byla zvýšená. O víkendu aktivita opět klesla a musíme tedy počkat, zda se k nám nenatočí nějaké nové zajímavé oblasti se skvrnami a zvýšenou aktivitou. Vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS večer skončily. Nyní nastává období, kdy se může stanice při přeletu na denní obloze trefit na Sluneční disk, nebo přeletět přímo přes kotouček Venuše. Předpověď přeletu vysvětluje náš starší článek.

Kosmonautika:

  • Curiosity jede nadále směrem k úpatí velkého kopce. Nasadila takové tempo, že by mohla celou asi 7 km dlouhou cestu urazit asi za 250 solů, což vychází asi do konce dubna příštího roku. Aktuálně 22. a 24. srpna byl stanoven nový rekord ve vzdálenosti ujeté za jeden den, konkrétně 110 a 116 metrů. Další den byl poprvé proveden test jízdy s autonavigací na záložním počítači B. Od 200. solu, kdy bylo přepnuto na počítač B, používá Curiosity také navigační kamery k němu připojené a proto musela proběhnout kalibrace pro autonavigaci. Také jízdy byly zatím kratší, protože dohled v terénu delší neumožňoval. Jen tak mimochodem, viděli jste někdy, jak vypadá zatmění Phobosem přímo na Marsu?
     
  • Další kosmická vycházka v podání Rusů proběhla na ISS. Opět šlo o přípravy pro budoucí připojení ruského modulu Nauka (snad v polovině roku 2014) a dočasnou deinstalaci zkušebního laserového komunikačního zařízení.
     
  • Sonda DAWN, která navštívila asteroid Vesta, je nyní na cestě k Ceres, ovšem stále se nachází jen nedaleko Vesty, neboť její iontový pohon ji postrkuje pomalu, i když jistě dál. Ovšem má smysl se ke snímkům sondy vrátit. Velice pěkné snímky byly představeny nedávno na serveru The Planetary Society. Snímky připravil Björn Jónsson, který patří k nejlepším ve zpracování obrazů kosmických sond. Snímek v pravých barvách i ve zvýrazněných barvách vřele doporučuji, ovšem kdo má i barevné 3D brýle, měl by si prokliknout velkou verzi celé planetky. Plastičnost povrchu vystoupí úžasným způsobem.
     
  • Indie odložila start rakety GSLV. Tento silný nosič, který se Indové snaží navrátit k provozu po předchozích problémech, má nyní nahrazen problémový motor vrchního stupně. Při posledním odpočítávání se ovšem objevil únik v druhém stupni rakety, takže raketa byla odvezena zpět do montážní budovy k opravě.
     
  • Družice WISE, určená původně pro průzkum celé oblohy v infračerveném oboru, byla po skončení úkolu v roce 2011 hibernována. Nyní NASA rozhodla o jejím probuzení a dalším využití k hledání asteroidů a dalších potenciálně nebezpečných těles ve vnitřních částech Sluneční soustavy. Nová mise nazvaná NEOWISE využije dvou přístrojů, které nevyžadují chlazení vodíkem. NASA uvádí, že WISE během mise v letech 2010 a 2011 objevila 34 tisíc asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, 135 blízkozemních planetek a 21 komet. Během následujících tří let se očekává objev dalších 150 blízkozemních objektů a studie o velikosti, odrazivosti a teplotních vlastnostech dalších více než 2000 asteroidů. Předpokladem je, že některý z cílů WISE bude také určen k návštěvě automatickou sondou s odběrem vzorků zpět k Zemi, nebo dokonce mise astronautů.
     

Výročí:

  • 26. srpna 1978 (35 let) odstartoval v lodi Sojuz 31 první kosmonaut NDR Sigmund Jähn. Společně se sovětským kosmonautem Valerijem Bykovským navštívil orbitální stanici Saljut 6. Byla to tedy podobná návštěva, jakou uskutečnil před ním náš Vladimír Remek. Na Zemi se vrátil 3. září v Sojuzu 29.
     
  • 29. srpna 1988 (25 let) odstartoval v lodi Sojuz TM-6 první afghánský kosmonaut Abdul Ahad Mómand. Letěl na stanici MIR společně se sovětskými kosmonauty Ljachovem a Poljakovem. 7. září přistál v lodi Sojuz TM-5. Po pádu sovětského režimu se přestěhoval do Německa, kde žije dodnes.
     
  • 30. srpna 1983 (30 let) odstartoval k letu STS-8 raketoplán Challenger. Hlavním úkolem bylo vypuštění indického satelitu Insat-1B. Družice byla sice později usazena na geostacionární dráhu, ale jeden solární panel se špatně vyklopil, což se podařilo napravit až za dva měsíce. Dalším úkolem mise raketoplánu byl test komunikace se Zemí pomocí družice TDRS-1, což se ovšem nedařilo a pokus vyšel až třetí den v kosmu. Ačkoli mise proběhla bez problému, po vylovení jednoho z postranních motorů na tuhá paliva bylo zjištěno, že jedna tryska málem prohořela a proto start raketoplánu Columbia byl odložen z původně říjnového termínu na neurčito (start po výměně trysky SRB nakonec o měsíc později, než bylo v plánu).
     
  • 31. srpna 1913 (100 let) se narodil britský radioastronom sir Alfred Charles Bernard Lovell, zakladatel známé observatoře Jodrell Bank. V letech 1951-1981 byl jejím ředitelem. V Jodrell Banku byl roku 1957 jako první na světě uveden do provozu velký plně směrovatelný teleskop Mark I o průměru 76,2 metrů, který dnes nese Lovellovo jméno.
     

Výhled na příští týden:

  • Víkendové setkání Venuše s Měsícem
  • Návrat HTV-4 (odpad z ISS)
  • Výročí: Valentin Gluško
  • Výročí: Feng Yun-1A

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »