Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2021

35. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 1. září 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 8. do 5. 9. 2021. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Za soumraku je nad západem jasná planeta Venuše, během noci poblíž jihu září výrazný Jupiter a vpravo od něj Saturn. Pomalu se můžeme rozloučit s krásnými oblastmi Mléčné dráhy ve Střelci a vyhlížet začneme zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce se zvýšila, jsou vidět i skvrny. Výstup na ISS byl odložen pro drobnou zdravotní indispozici amerického astronauta. Čínské vozítko Ču žung na Marsu splnilo základní misi. Před 35 lety přistála na Marsu sonda Viking 2.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 30. srpna v 9:13 SELČ. V noci na čtvrtek 2. září zakryje poměrně jasnou hvězdu Mebsuta, epsilon Geminorum. To je hvězda 3. velikosti ze souhvězdí Blíženců. Vstup za osvětlenou část Měsíce nastane krátce po 2. hodině letního času. Zajímavější výstup zpoza neosvětlené strany Měsíce nastane asi ve 2:55 v závislosti na vaší poloze. Jen o málo slabší kappu Gem (3,6 mag) zakryje srpek Měsíce od en později, 3. září krátce před 4:45. Výstup nastane asi v 5:35 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,3 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe vidět kolem půlnoci. Planeta Neptun (7,8 mag) je vidět dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb. Ráno je vidět Uran (5,7 mag).

Aktivita Slunce je nízká, ale konečně se trochu zvýšila a objevily se, kromě protuberancí, i větší skvrny. Pravděpodobně se dočkáme v týdnu i erupcí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Ranní zvířetníkové světlo – pokud byste se vzbudili před pátou hodinou ranní, nebo cestovali přes světelným znečištěním méně zasažená místa, potom zbystřete. Na rozhraní dne a noci bude nad východem patrný šikmý kužel podivně bělavého světla. Prach (velikosti od tisíciny do desetiny milimetru převážně rozptýlený z komet Jupiterovy rodiny) nacházející se ve Sluneční soustavě poblíž roviny oběhu planet je totiž nasvícen Sluncem a nejlépe je patrný před svítáním jako zvířetníkové světlo (zodiacal light). V nejtmavších místech na Zemi bychom pak viděli i jeho pokračování v podobě zodiakálního pásu a v místě naproti Slunci na noční obloze bývá vidět zjasnění, tzv. protisvit (gegenschein). Hlavní období viditelnosti zvířetníkového světla začne po víkendu od 6. září, kdy nebude svým světlem rušit ani Měsíc.

Zvířetníkové světlo a planeta Venuše. Autor: Peter Komka/MTI
Zvířetníkové světlo a planeta Venuše.
Autor: Peter Komka/MTI

Kosmonautika

V sobotu 28. srpna měla odstartovat raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon v rámci mise CRS-23 k ISS. Start byl kvůli počasí odložen na neděli.

Výstup astronautů z paluby ISS za účelem příprav instalace dalších solární panelů iROSA byl odložen na polovinu září. Mark Vande Hei si skřípl nerv v oblasti krku.

Čínské vozítko Ču-žung na Marsu splnilo základní misi, nyní pojede a bude fotografovat, než se uloží k zimnímu odpočinku.

Výročí

30. srpna 1991 (30 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Yohkoh („sluneční paprsky“). Zaměřena byla na pozorování Slunce v rentgenovém a gama záření od minima až po maximum aktivity.

2. září 1971 (50 let) odstartovala k Měsíci Luna 18. Nepodařilo se jí však splnit hlavní cíl mise, kterým bylo měkké přistání a sběr vzorků. Na povrch se zřítila 11. září 1971.

3. září 1976 (45 let) na Marsu úspěšně přistála sonda Viking 2 v oblasti Utopia Planitia. Podařilo se využít všechny přístroje, jen meteostanice se brzy odmlčela. Měření probíhala až do dubna 1980. Skončila po 1281 marsovských dnech po selhání baterií.

3. září 2006 (15 let) dopadla na Měsíc evropská sonda SMART-1. Úspěšná mise ESA poprvé použila k pohonu iontový pohon. Podobný například poháněl sondu Dawn k planetkám Vesta a Ceres.

Výhled na příští týden 

  • výročí: James Melville Gilliss
  • výročí: Yrjö Väisälä
  • výročí: Jan Píšala
  • výročí: Star Trek
  • výročí: OSIRIS-REx
  • výročí: GRAIL
  • výročí: Gemini 11

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: SMART-1, Viking 2, Luna 18, Yohkoh, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »