Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2011

36. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2011.

Měsíc dorůstá do úplňku. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars a Merkur. Dobře viditelná je kometa Garradd. Startuje dvojice sond GRAIL k Měsíci.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc dorůstá k úplňku. Případné jasné večery lze využít k prohlídce útvarů na jeho povrchu.

Planety: nejprve lze pozorovat Neptun (7,8 mag). Nachází se v souhvězdí Vodnáře a vypadá jako slabá hvězdička viditelná jen dalekohledem. Vrcholí nad jihem po půlnoci. Uran (5,7 mag) v Rybách je nejvýše kolem 2. ranní a i když je viditelný na tmavé obloze pouhým okem, budete na jeho vyhledání tento týden potřebovat dalekohled (s ohledem na svit Měsíce).
Jupiter (-2,6 mag) v Beranu vychází po 21. hodině letního času. Nejvýše je za svítání, více než 50°.
Velká červená skvrna je nejlépe viditelná u středu kotoučku planety 7. 9. ve 2:47 SELČ, 9. 9. ve 4:25, 10. 10. v 0:17 a v noci na pondělí 12. září v 1:55.
Z úkazů jupiterových měsíců lze očekávat hned v noci na pondělí přechod Ió a jeho stínu. Úkaz začne ve 3:01 a trvá do svítání. Zatmění Ió nastane v noci na úterý v 0:21 SELČ a ve 3:40 pak zákryt měsíčku Jupiterem. Konec přechodu měsíčku Ió a jeho stínu nás zastihne také v noci z úterý na středu 6.-7. 9. (stín končí 23:39, Ió končí v 0:47). Zatmění Ganyméda nastane 8. 9. od 1:27 do 3:32. Přechod Európy a stínu probíhá 9. 9. (stín 1:30 - 4:01, měsíc od 3:50). 11. 9. v 0:14 dojde k zákrytu Európy Jupiterem.
Nové snímky Jupiteru v najdete v sekci Snímky na Astro-fóru.

Mars (1,4 mag) uprostřed souhvězdí Blíženců se ráno nalézá už více než 25° vysoko.

Merkur je obtížně viditelnou planetou ráno za svítání. Situaci nám usnadní fakt, že jeho jasnost postupně roste až do záporných magnizud, což jej učiní snáze viditelným. Zkoušejte jej hledat triedrem od 4:45 nad východoseverovýchodem (azimut 70°).

Kometa C/2009 P1 (Garradd) prošla kolem seskupení hvězd známému jako Ramínko. Nyní se pohybuje mezi souhvězdími Lyry a Orla a míří do Herkula. Od poloviny týdne začne její viditelnost rušit Měsíc. Kometa je vidět i malým triedrem, jasnost je mezi 6 - 7 mag. Vyhledávací mapku a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.

Aktivita Slunce je středně vysoká. Ačkoli je poseto mnoha skvrnkami, v žádné z aktivních oblastí nyní nedochází k výraznějším erupcím. Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Přelety ISS viditelné večer skončily. Místo nich se můžeme pokoušet o podvečerní a odpolední přelety ISS přes sluneční disk. Předpovědi těchto přeletů si vyhledávejte pomocí serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Neúspěšný start rakety Proton byl již prošetřen. Byla nalezena chyba v naprogramování urychlovacího stupně Briz-M, který se kvůli ní vychýlil z kurzu. Vyšetřování selhání rakety Sojuz s lodí Progress ještě pokračuje.
  • Mise kosmonautů na ISS byla prodloužena. První posádka nepoletí 8. září, ale až 15. 9. a přistát má 16. září v kazašské stepi. Druhá posádka setrvá na stanici do poloviny listopadu. Pokud do té doby neodletí k ISS další Sojuz s tříčlennou posádkou, zůstane stanice opuštěna. Vše závisí na vyšetřování selhání rakety Sojuz se zásobovací lodí Progress, která nedosáhla oběžné dráhy.
  • K Měsíci se má tento týden vydat mise dvou družic nazvaná GRAIL, což vychází ze zkratky pro výzkum gravitace a vnitřní stavby Měsíce. Start rakety Delta 2 Heavy je plánován 8. září.
  • Juno letící k Jupiteru otestovala širokoúhlou kameru (70° pole pro snímání z velké blízkosti planety) a zachytila nás a Měsíc. Lepší snímky snad uvidíme při gravitačním manévru kolem Země, který ji teprve čeká.
  • Opportunity pokračuje ve zkoumání zcela jiných hornin, než s jakými se po dobu své více než sedmileté mise setkala. Brekcie, které jsou například na Měsíci běžné a na Marsu se s nimi moc nesetkáme, to je jeden z kamenů u kterých vozítko právě zastavilo. Podle vědců je to u obřího kráteru Endeavour začátek zcela nové mise. To zní po tak dlouhé době na Marsu opravdu neuvěřitelně.

Výročí

  • 8. září 1966 (45 let) začal v televizi seriál Star Trek, který se stal později pojmem mezi sci-fi příběhy. Loď Enterprise dala později jméno i atmosférickému modelu raketoplánu. Komunikátory použité v seriálu v roce 1966 se nápadně podobaly mobilním telefonům a Motorola podle něj jeden mobil vyrobila. Oblíbený seriál se samozřejmě potýká i s mnoha parodiemi.

Mapa oblohy v září a info o kometě Garradd ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »