36. vesmírný týden 2014
Autor: Martin Gembec
Měsíc je kolem první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce je opět nižší. ISS se po ránu občas může trefit na sluneční kotouč.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. září ve 21:00 SELČ.
Obloha:
Měsíc bude v první čtvrti v úterý 2. září.
Planety:
Mars (0,6 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou na obloze méně než 5 stupňů daleko od sebe. Najdeme je v souhvězdí Vah. Večer se stačí dívat jihozápadním směrem k obzoru.
Jupiter (−2 mag) je vidět už po čtvrté hodině ranní a za svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).
Aktivita Slunce je opět nižší, protože zajímavé aktivní oblasti se skvrnami spíše mizí. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.
Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu přes Slunce probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.
Kosmonautika:
- Sonda Rosetta už poslala na Zemi dost dat na to, aby bylo možné určit přibližnou hmotnost jádra komety 67P. To také pomůže určit hustotu jádra a tím i lépe odhadnout složení komety. Výběr míst určených k přistání pouzdra Philae už se zúžil na 5 kandidátů. Více v pravidelném Kosmotýdeníku.
- Jak víme, dva posledně vypuštěné satelity budované evropské sítě Galileo nejsou na správné orbitě. Nyní došlo k vyklopení solárních panelů a satelity se připravují k operačnímu provozu. Ačkoli mají nějaké palivo na manévrování, není ho dostatek, aby se mohly samy přesunout na původní plánovanou dráhu. Nyní se tedy bude zjišťovat, zda půjdou satelity použít pro navigační účely, ačkoli jsou na odlišné dráze.
Výročí:
- 1. září 1979 (35 let) se sonda Pioneer 11 protáhla v blízkosti planety Saturn, když prolétla nebezpečným územím v rovině prstenců. S výhodou se tak mohlo ověřit, zda je tato zóna bezpečná i pro sondy Voyager, které byly tou dobou u Jupiteru.
- 1. září 1804 (210 let) objevil Karl Ludwig Harding planetku Juno. Tehdy to byla v období čtyř let již třetí taková planetka objevená mezi drahami Marsu a Jupiteru a v roce 1807 se podařilo nalézt ještě Vestu, ale to bylo na dlouhých 38 roků vše. Dnes je díky CCD kamerám a kombajnům na planetky situace odlišná. Planetek je zde známo už přibližně jeden milión.
- 2. září 1859 (160 let) nastaly zřejmě nejjasnější zaznamenané polární záře. Byly viditelné ráno 2. září v celých USA a také v Mexiku, na Kubě nebo severních partiích jižní Ameriky. V podstatě tedy až k rovníku. Mohla za ně extrémní erupce, tzv. Carringtonovská, protože ji o den dříve pozoroval britský astronom Richard Carrington. Od toho data lidé chápou souvislost slunečních erupcí a polárních září.
- 7. září 1914 (100 let) se narodil americký vědec James Van Allen. Za jeho objevy hovoří především název radiačních pásů kolem Země, které nesou jeho jméno. Více se dočtete v neděli v článku na našem webu.
Výhled na příští týden:
- Měsíc kolem úplňku
- Výročí: William C. Bond
- Výročí: Luna 2
- Výročí: objev Jupiterovy Ledy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
