Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  36. vesmírný týden 2016

36. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 7. září 2016 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše, na jihozápadě Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. 1. září přineslo dvě havárie raket. Juno přinesla první poznatky o Jupiteru. Chystá se návrat části posádky ISS v Sojuzu TMA-20M. Odstartovat by měla sonda OSIRIS-REx k asteroidu Bennu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 9. září v 13:49 SELČ. Krásně se nám bude den po dni posouvat terminátor a zobrazovat nám plasticky krátery. Navíc ve čtvrtek 8. září bude na návštěvě poblíž Saturnu. Obě tělesa bude dělit úhlová vzdálenost tři stupně. O den později bude Měsíc ve čtvrti 7° nad Marsem.

Planety:
Venuše (–3,9 mag) je po západu Slunce velmi nízko na západě.
Mars (–0,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer jen nízko nad jihozápadem. Jsou nízko. Jen asi 10° nad obzorem a ještě níže je u nich také hvězda Antares.
Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři byl 2. září v opozici a spolu s Uranem (5,7 mag) v Rybách je lze pozorovat celou noc. Hvězda lambda Aquarii, která je asi jeden stupeň východně od Neptunu, pomůže dobře s jeho vyhledáním.

Aktivita Slunce je velmi nízká, ale na povrchu je pěkná skupina skvrn, která nejspíš vydrží po celý týden. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • 27. srpna proletěla sonda Juno jen 4200 km nad oblaky Jupiteru a protože tentokrát byly přístroje zapnuté, přinesla řadu informací a fotografií.
  • 1. září nepřineslo zrovna pozitivní zprávy. Nejprve jsme zaznamenali náznaky selhání rakety CZ-4C, se kterým se pochopitelně Čína moc pochlubit nechtěla. Nakonec se ukázalo, že raketa skutečně havarovala. Nedlouho na to však došlo k další nepříjemné události při tankování doprovázejícím zkušební test rakety Falcon 9. Osm minut před zkušebním zážehem motorů došlo k anomálii, který vyústila velkou explozí, zničením rakety, družice na jejím vrcholku a startovní rampy. Může se stát, že Falcony budou na několik měsíců uzeměny, což by nepotěšilo fanoušky kosmonautiky, ale navíc by tím přišla ISS o zásobování lodí Dragon (naštěstí ne o zásoby, ke startu se chystají i lodě Cygnus a Progress).
  • 7. září má nastoupit do Sojuzu TMA-20M část posádky ISS (A. Ovčinin, O. Skripočka z Ruska, J. Williams z USA) a přistát na Zemi.
    8. září bychom se mohli dočkat očekávaného startu sondy OSIRIS-REx k asteroidu Bennu. Vše může ještě ovlivnit počasí. Rampa samotná je naštěstí 1,75 km od nešťastné rampy, na které vybuchl Falcon. Raketa i rampa jsou tedy připraveny.
    8. 9. má odstartovat také indická raketa GSLV s geostacionární družicí INSAT-3DR.

Výročí

  • 6. září 1906 (110 let) se narodil český astronom a učitel Jan Píšala, čestný člen ČAS. Byl aktivní v Opavě, kde vedl kroužek a snažil se o založení hvězdárny (do jeho kroužku chodil i Jiří Grygar). Přispíval do Říše hvězd a specializoval se především na pozorování meteorů. Kromě astronomie byl také aktivním skautem (zakládal Skaut v Opavě), účastnil se odboje a své si prožil i v koncentračním táboře.
  • 8. září 1966 (50 let) se začal v televizi vysílat seriál Star Trek, který se stal později pojmem mezi sci-fi příběhy. Loď Enterprise dala později jméno i atmosférickému modelu raketoplánu. Komunikátory použité v seriálu v roce 1966 se nápadně podobaly mobilním telefonům a Motorola podle něj jeden mobil vyrobila. Oblíbený seriál se samozřejmě potýká i s mnoha parodiemi.

Výhled na příští týden

  • Zákryt Neptunu Měsícem
  • Polostínové zatmění Měsíce
  • Výročí: Gemini 11
  • Výročí: UARS
  • Výročí: František Nušl

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jan Píšala, Star Trek, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »